Strojní omítky - vápenocementová omítka

Stroj dávkuje vodu pořád stejně, takže směs má na celé ploše stejnou konzistenci. Na větších plochách se díky tomu práce zrychlí a povrch vychází rovnoměrněji než při míchání v kbelíku. Postup bývá takový:

1. Kontrola a příprava podkladu. Omítkář zkontroluje zdivo, odstraní prach a zbytky malty, vyplní větší spáry a podle podkladu nanese penetraci nebo spojovací můstek.
2. Osazení lišt. Na stěny se osadí omítníkové lišty, které určují rovinu, a na rohy a ostění rohové lišty, které chrání hrany.
3. Nastavení stroje. Přívod vody se nastaví tak, aby směs nebyla ani řídká, ani příliš hustá.
4. Nástřik. Omítka se stříká v pruzích, obvykle odspodu nahoru, v souvislé vrstvě. Tloušťka bývá obvykle 10 až 20 mm podle rovinnosti zdiva a pokynů výrobce.
5. Stahování latí. Dlouhou hliníkovou latí se omítka stáhne po lištách. Přebytečný materiál se odebere a propadlá místa se doplní, dokud je omítka čerstvá.
6. Úprava povrchu. Když omítka trochu zatuhne, srovná se a potom se zahladí houbou nebo filcem. Vznikne jemný povrch, na který se dá malovat, případně natáhnout tenký štuk nebo stěrka.
7. Zrání. Omítka schne přirozeně, při mírném větrání a bez prudkého topení.

Většina potíží s omítkou začíná ještě před nástřikem. Podklad musí být pevný, čistý a bez solí. Staré nesoudržné vrstvy, olejové nátěry nebo zbytky lepidla je potřeba odstranit, jinak na nich nová omítka nevydrží.

Každý materiál saje vodu jinak:

• pálená cihla saje středně, obvykle stačí penetrace, která sjednotí savost,
• pórobeton saje silně, proto se používá penetrace a omítka, kterou výrobce na pórobeton výslovně doporučuje. Jinak omítka vyschne příliš brzy a popraská,
• hladký beton (stropy, překlady, monolitické stěny) vodu skoro nepřijímá, proto potřebuje spojovací můstek s pískem, který vytvoří drsný povrch.

Před omítáním musí být hotové všechny rozvody ve stěnách. Kabely a krabice osadí a zkontroluje elektrikář s odbornou způsobilostí, krabice mají sedět v rovině budoucí omítky. Rozvody vody a topení je rozumné nechat topenáře natlakovat a zkontrolovat ještě před omítáním, protože opravovat netěsnost pod hotovou omítkou je mnohem pracnější. Drážky, které po rozvodech zůstanou, se předem vyplní a u větší šířky se překryjí perlinkou.

Samotné omítání interiéru obvykle žádné povolení nepotřebuje. Pokud k němu ale patří i stavební úpravy, například nové otvory ve stěnách nebo zásahy do nosných zdí, ověřte si postup podle aktuálního stavebního zákona na stavebním úřadu. V bytě dejte vědět SVJ nebo správci domu o hlučných pracích a o zásazích do společných rozvodů.

Vápenocementová omítka spojuje pevnost cementu s prodyšností vápna. Je tvrdá, odolná proti nárazům a oděru a vlhkost snáší lépe než sádra. Proto se volí do koupelen, kuchyní, chodeb, sklepů, garáží, kotelen a pod obklady.

Sádrová omítka je jemnější a po zahlazení bývá tak hladká, že se na ni dá rovnou malovat. Hodí se do suchých obytných místností. Do koupelny ji výrobci připouštějí jen za určitých podmínek, například při dobrém větrání a pod obkladem se stěrkovou hydroizolací. Do sklepa nebo garáže se nehodí.

Strojní vápenocementová omítka se v interiéru běžně dělá jako jednovrstvá, tedy jádro i povrch vzniknou najednou a zahladí se filcem. Pokud chcete stěnu hladší, například pod světlou barvu, na kterou svítí boční světlo z okna, natáhne se na ni po vyzrání tenký štuk nebo jemná stěrka.

Náročnost, a tím i výsledná cena, záleží hlavně na tom, jak vypadá stěna před omítáním:

• rovné zdivo z novostavby se omítá nejrychleji, protože stačí tenčí vrstva,
• křivé stěny ve starších domech potřebují silnější vrstvu, někdy i ve dvou krocích, a víc materiálu,
• otloukání starých omítek a vynášení suti přidává práci navíc,
• hodně oken, ostění, rohů a nik znamená hodně lišt a ručního dorovnávání,
• vysoké stropy a schodiště vyžadují lešení,
• přístup pro stroj rozhoduje také: stroj potřebuje přívod vody, elektřinu a místo na pytle, a v bytě ve vyšším patře se hadice táhnou daleko.

Pokud máte na výběr, spojte omítání celého domu nebo bytu do jednoho termínu. Stroj se pak rozkládá i čistí jen jednou.

• Omítání na neočištěný nebo nesoudržný podklad. Omítka pak při poklepu zní dutě a může se odlupovat.
• Špatná konzistence směsi. Řídká směs ztrácí pevnost a dělá mapy, hustá se špatně stahuje a povrch zůstane hrubý.
• Pozdní stahování latí. Na stěně zůstanou vlny a propadlá místa.
• Špatně načasované hlazení. Brzy zahlazený povrch se trhá a uzavírá, pozdě zahlazený už se nesrovná.
• Příliš rychlé schnutí. Průvan, přímé slunce nebo naplno puštěné topení způsobují smršťovací trhliny. Za mrazu se neomítá, většina výrobců uvádí minimální teplotu kolem +5 °C.
• Malování nebo obkládání na mokrou omítku. Barva se může zabarvit nebo odlupovat. Pro orientaci se často uvádí zhruba den schnutí na každý milimetr tloušťky, rozhodující je ale údaj výrobce.

K převzetí si vezměte dlouhou lať nebo vodováhu a baterku. Když na stěnu posvítíte zboku, nerovnosti uvidíte mnohem lépe. Přípustnou odchylku rovinnosti je dobré sjednat předem ve smlouvě, obvykle s odkazem na příslušnou normu ČSN. Pod obklad a velkoformátové dlaždice se vyžaduje vyšší přesnost. Zkontrolujte:

• rovinnost stěn latí ve svislém i vodorovném směru a přes celou plochu,
• svislost rohů a ostění a rovné, nepoškozené hrany s lištami,
• souvislý povrch bez map, trhlin, výronů a stop po nářadí,
• poklep, jestli někde nezní dutě,
• krabice a vývody, jestli jsou volné, čisté a v rovině omítky,
• čistá okna, rámy, podlahy a rozvody bez zbytků omítky,
• pokyny ke schnutí a větrání a termín, od kdy se může malovat nebo obkládat.

Jak dlouho musí omítka schnout před malováním?

Záleží na tloušťce vrstvy, teplotě a větrání. Často se uvádí zhruba den na milimetr tloušťky, v chladném a vlhkém počasí i déle. Rozhodující je technický list výrobce a skutečná vlhkost stěny.

Můžu v koupelně použít sádrovou omítku místo vápenocementové?

V obytné koupelně s dobrým větráním to výrobci někdy připouštějí, obvykle s hydroizolací pod obkladem. Vápenocementová omítka je ale ve vlhku jistější a ve sklepech nebo prádelnách se doporučuje právě ona.

Je nutné před omítáním otlouct staré omítky?

Pokud jsou pevné, soudržné a bez vlhkosti a solí, dají se někdy ponechat a ošetřit můstkem. Duté, drolivé nebo zavlhlé omítky je potřeba odstranit až na zdivo, jinak se problém přenese i do nové vrstvy.

Dá se omítat v zimě?

Ano, pokud je v objektu stálá kladná teplota, většinou alespoň kolem +5 °C, a to i během schnutí. Topit je potřeba mírně a rovnoměrně. Prudké vysoušení topidly způsobuje trhliny.

Je potřeba ještě štuk nebo stěrka?

Na filcem zahlazenou vápenocementovou omítku se dá malovat přímo. Štuk nebo stěrka se přidává, když chcete hladší povrch, nebo pod některé dekorativní nátěry. Pod obklad se nedělá.