Vnější omítka stěn tenkovrstvá, minerální samočisticí – škrábaná, tl. 2 mm

Postup vypadá jednoduše. Výsledek ale závisí na pořadí kroků, na přestávkách mezi nimi a na počasí. Fasádník obvykle pracuje takto:

1. Zkontroluje podklad. Musí být pevný, suchý, čistý a bez prachu. U zateplení musí armovací vrstva se síťkou dostatečně vyzrát, podle výrobce zpravidla několik dní.
2. Natře podklad penetrací, která patří ke zvolené omítce. Penetrace sjednotí savost povrchu a zlepší přídržnost. Před omítáním musí úplně proschnout.
3. Připraví hmotu. Pastovité omítky se jen promíchají. Suchá minerální směs se míchá s přesným množstvím vody, pokaždé stejným, aby měla celá plocha stejný odstín.
4. Nerezovým hladítkem natáhne omítku na tloušťku zrna.
5. Dokud je hmota čerstvá, uhladí ji plastovým hladítkem krouživými pohyby. Zrna se tak rovnoměrně rozloží a vznikne typická jemně zrnitá, škrábaná struktura.
6. Celou souvislou plochu, například jednu stěnu od rohu k rohu, zpracuje bez přerušení. Pracuje se způsobem „mokré do mokrého“.
7. Čerstvou omítku chrání před deštěm, přímým sluncem a větrem, obvykle alespoň jeden až dva dny.

Na počasí si dejte pozor. Omítka, podklad i vzduch by měly mít během práce a schnutí zhruba od +5 °C do +25 °C. Přesné hranice uvádí výrobce v technickém listu. Nejvhodnější je zatažené a bezvětrné počasí. Proč se na jižní stěně v létě omítá nejhůř? Na rozpálené ploše hmota schne tak rychle, že ji nestihnete pořádně uhladit.

Škrábaná struktura se zrnem 2 mm se vyrábí v několika typech. Vypadají podobně, ale chovají se různě.

• minerální omítka je vyrobená na bázi cementu a vápna. Propouští vodní páru, je nehořlavá a díky zásaditosti zpočátku odolává řasám. Dodává se jako suchá směs, bývá bílá nebo v omezené škále barev a po vyzrání se obvykle natírá fasádní barvou,
• minerální samočisticí omítka je minerální omítka s přísadami, které zlepšují odpuzování vody. Déšť po ní lépe stéká a odnáší s sebou prach, takže fasáda déle vypadá čistě. Jak se konkrétní výrobek chová a zda se musí natírat, uvádí výrobce,
• silikonová omítka velmi dobře odpuzuje vodu, je pružná a barevně stálá. Hodí se do stínu, ke stromům a na plochy, kam víc zatéká,
• silikátová omítka dobře propouští páru a odolává povětrnosti. Zpracovává se hůř, protože rychle tuhne a chce zkušenou ruku,
• akrylátová omítka je pružná a dodává se v mnoha odstínech. Páru ale propouští nejméně, proto se na zateplení minerální vatou obvykle nepoužívá.

Na zateplení minerální vatou se volí omítka, která dobře propouští páru, tedy minerální, silikátová nebo silikonová. Na polystyren se dají použít všechny typy. Držte se jednoho zateplovacího systému od jednoho výrobce: lepidlo, stěrka, penetrace i omítka jsou navržené tak, aby spolu fungovaly. Když se komponenty míchají, výrobce často nepřevezme záruku.

Náročnost a tím i cenu ovlivňuje několik věcí:

• stav podkladu: rovná, čerstvě vyztužená stěrka je nejjednodušší případ. Starou fasádu je třeba nejdřív očistit, odstranit řasy, opravit trhliny a případně vyrovnat,
• členitost fasády: hodně oken, rohů, říms a parapetů znamená víc začišťování a napojování,
• přístup a výška: u vyššího domu je potřeba lešení a práce ve výšce,
• velikost souvislých ploch: velkou stěnu musí bez přestávky zpracovat víc lidí najednou,
• počasí a termín: za nevhodného počasí se pracovat nesmí, proto se termín může posouvat,
• odstín: tmavé a syté barvy kladou vyšší nároky na materiál i na rovnoměrné zpracování.

Pokud měníte vzhled fasády nebo dům zateplujete, ověřte si na stavebním úřadě, co podle platného stavebního zákona potřebujete. Nespoléhejte předem na to, že nic vyřizovat nemusíte. V bytovém domě o fasádě rozhoduje SVJ nebo správce, ne jednotlivý vlastník bytu. Jestli zateplujete rodinný dům, podívejte se také na aktuální podmínky programu Nová zelená úsporám. Ty je potřeba ověřit ještě před zahájením prací.

Většina chyb není vidět hned. Projeví se až po první zimě nebo po několika letech. V praxi se opakují hlavně tyto:

• napojení a skvrny: práce se přerušila uprostřed stěny nebo se omítalo na slunci a po zaschnutí zůstanou viditelné pruhy,
• pozdní hlazení: hmota už začala tuhnout, zrna se při hlazení vytrhávají a struktura je nerovnoměrná,
• omítání na vlhkou nebo nevyzrálou stěrku: hrozí výkvěty, trhliny a horší přídržnost,
• vynechaná penetrace: podklad nasaje vodu z omítky nerovnoměrně, vzniknou barevné rozdíly a omítka hůř drží,
• chybějící diagonální výztuž v rozích oken: jde sice o chybu podkladu, ale trhliny se objeví právě v omítce,
• příliš tmavý odstín na zateplení: tmavá plocha se na slunci silně přehřívá a zateplení se může poškodit. Výrobci systémů proto stanovují minimální světelnou odrazivost barvy (hodnotu HBW). U tmavých barev si ji vždy ověřte.

Hotovou plochu si prohlédněte přes den při bočním světle, když slunce svítí šikmo po stěně. Tehdy nerovnosti i napojení uvidíte nejlépe. Při přebírání zkontrolujte, že:

• struktura je na celé ploše rovnoměrná, bez holých míst a bez shluků zrn,
• na stěnách nejsou vidět pruhy, napojení ani fleky jiného odstínu,
• omítka je čistě ukončená u oken, parapetů, soklu a lišt,
• kolem oken a v rozích nejsou vlasové trhliny,
• okna, parapety a dlažba jsou očištěné od omítky,
• máte od zhotovitele informaci o použitém systému, typu omítky a čísle šarže,
• víte, kdy a čím se fasáda může případně natřít a jak se o ni starat.

Jaký je rozdíl mezi škrábanou a rýhovanou omítkou?

Škrábaná omítka má zrna stejné velikosti a krouživým hlazením vznikne rovnoměrná zrnitá plocha. Rýhovaná omítka obsahuje větší zrna, která se při hlazení posouvají a vyrývají drobné drážky. Technicky jsou obě srovnatelné, rozdíl je hlavně ve vzhledu. Na rýhované se ale v drážkách drží o něco víc prachu.

Musí se minerální škrábaná omítka natírat?

Běžná minerální omítka obvykle ano. Po vyzrání se natírá fasádní barvou, která jí dá odstín a lepší ochranu před vodou. U samočisticích a probarvených variant záleží na výrobci. Kdy se smí natírat, najdete v technickém listu, u minerálních omítek to bývá spíš po několika týdnech než po dnech.

Dá se škrábaná omítka nanést i bez zateplení?

Ano, pokud je původní omítka pevná a dobře drží. Je třeba ji očistit, opravit trhliny a často celou plochu přestěrkovat se síťkou, aby se staré trhliny nepropsaly do nové omítky.

Jak dlouho fasáda vydrží?

Při správném postupu a běžné péči vydrží povrchová omítka mnoho let bez větší opravy. Životnost zkracuje hlavně zatékání z parapetů a okapů, odstřikující voda u soklu a stín, ve kterém se drží řasy. Pomůže, když si fasádu na jaře a na podzim prohlédnete a drobné trhliny nebo nálet řešíte včas.

Můžu si fasádu omítnout svépomocí?

U celého domu to laik zvládá těžko. Většinou se pracuje na lešení a souvislou stěnu musí bez přestávky zpracovat víc lidí. Chyby jako napojení nebo skvrny se po zaschnutí nedají opravit bez předělání celé plochy. Rozumnější je svěřit práci zkušenému fasádníkovi.