Nalepení asfaltové lepenky plamenem – vodorovná plocha (1x vrstva)

Na vodorovné ploše pomáhá gravitace. Pás se rozvine, natavuje se a sám dosedne na podklad. Typicky jde o základovou desku, betonový strop pod terasou nebo plochou střechu. Na střeše a terase musí mít podklad mírný spád, obvykle zhruba 1,5 až 2 %, aby voda nestála na jednom místě.

Na svislé ploše, tedy na základových zdech, stěnách sklepa nebo soklu, musí izolatér pás během natavování přidržovat, průběžně ho prohřívat a přitlačovat. Práce je pomalejší a často probíhá v úzkém výkopu. Proto se svislá izolace oceňuje zvlášť.

Obě izolace na sebe musí navazovat. Když se pás ze stěny vodotěsně nenapojí na izolaci základové desky, vlhkost izolaci v koutě obejde a vzlíná do zdiva. V praxi se často ukáže, že vlhký sklep nezpůsobil samotný pás, ale právě špatně provedené napojení. Při izolaci desky proto nechte po obvodu dostatečný přesah pro pozdější navázání stěny.

• SBS modifikovaný asfaltový pás zůstává pružný i v mrazu a překlene drobné trhliny v podkladu, pro základy i střechy rodinných domů je to běžná a rozumná volba,
• oxidovaný pás je jednodušší a méně pružný, v mrazu křehne a může praskat, proto se hodí spíš jako podkladní vrstva nebo na méně namáhaná místa,
• pás s minerálním posypem se používá jako horní vrstva na střeše, která zůstane vystavená slunci, posyp chrání asfalt před UV zářením,
• pás s hliníkovou vložkou se navrhuje při zvýšeném radonovém riziku, skladbu v takovém případě určí projektant podle radonového průzkumu pozemku.

Radon je v Česku častým tématem, protože velká část území má střední nebo vysoké radonové riziko. Výsledek průzkumu tak může rozhodnout o tom, jaký pás se pod desku vůbec smí použít.

Požadavky na pásy pro izolaci spodní stavby popisuje norma ČSN EN 13969. Při výběru se vyplatí podívat na označení na roli a do technického listu, tedy na typ asfaltu, nosnou vložku a tloušťku. Obchodní název o kvalitě nic neříká.

Jednovrstvý systém je určený pro zemní vlhkost v propustném podloží s funkční drenáží nebo pro plochy, ze kterých voda rychle odtéká. Při jílovité zemině, vysoké hladině podzemní vody, ve svahu s přítokem vody nebo pod obytným suterénem bývá potřeba dvouvrstvá skladba. O ní by měl rozhodnout projektant, ne odhad přímo na stavbě.

1. Očistit podklad od prachu, cementového mléka, zbytků odbedňovacích olejů a uvolněných částí. Díry a kaverny vyplnit opravnou maltou.
2. Kouty a hrany zaoblit náběhovým klínem z malty, takzvaným fabionem. Přes ostrý pravý úhel se pás nedá natáhnout trvale a bez pnutí.
3. Zkontrolovat, zda je beton vyzrálý a suchý v celé tloušťce, ne jen na povrchu.
4. Natřít celou plochu asfaltovým penetračním nátěrem a nechat ho zaschnout podle pokynů výrobce. Správně napenetrovaný povrch je rovnoměrně tmavý, bez lesklých mokrých míst.
5. Rozvinout pásy nasucho a srovnat je tak, aby se čelní spoje sousedních pásů nepotkaly v jednom místě. Přesahy dělat podle výrobce, obvykle asi 10 cm podélně a 15 cm na čelech.
6. Natavovat pás hořákem po celé šířce a zároveň prohřívat podklad. Správnou teplotu ukazuje vlnka roztaveného asfaltu před rolí.
7. Pás přitlačit válečkem. V přesazích musí vytéct tenký souvislý výron asfaltu.
8. Hotovou izolaci chránit před poškozením, například geotextilií, ochrannou vrstvou nebo deskami XPS, než se na ni začne betonovat nebo pokládat další vrstvy.

Prostupy potrubí a chrániček je potřeba osadit ještě před izolací a utěsnit systémovou manžetou nebo natavenou manžetou z pásu. Dodatečné provrtání hotové vrstvy se spolehlivě opravit nedá.

Práce s otevřeným plamenem patří odborníkovi. Natavuje se jen za sucha, bez silného větru a při teplotě, kterou povoluje výrobce, u modifikovaných pásů obvykle od +5 °C. Hořlavé materiály v okolí, jako dřevo, polystyren nebo fólie, je nutné zakrýt nebo držet v bezpečné vzdálenosti a hasicí přístroj musí být po ruce. Tam, kde by pás přišel do styku s tepelnou izolací nebo dřevem, se místo natavování volí samolepicí pás. Pokud ucítíte plyn z lahve nebo hadice, hořák zhasněte, lahev uzavřete a v případě úniku volejte plynárenskou pohotovost na čísle 1239.

Nejrychleji jde práce na velké, rovné a čisté ploše s volným přístupem. Víc času a pečlivosti vyžadují:

• malé a členité plochy, kde se pás musí často řezat a napojovat,
• hodně rohů, prostupů, světlíků a vpustí,
• nerovný nebo poškozený podklad, který je nutné nejdřív opravit,
• napojení na svislé konstrukce, atiky a prahy dveří,
• práce mimo sezónu, kdy počasí vynutí technologické přestávky.

Při rekonstrukci ploché střechy se stará vrstva někdy nemusí strhávat. Musí ale být pevná, suchá a bez puchýřů. U střechy bytového domu je nutné práci domluvit se SVJ nebo správcem. Pokud se při obnově mění skladba střechy nebo zateplení, ověřte si na stavebním úřadu, co podle platného stavebního zákona potřebujete. Na zateplení střechy lze v některých případech čerpat dotaci z programu Nová zelená úsporám, podmínky si zkontrolujte v aktuální výzvě.

• vynechaná nebo nezaschlá penetrace: pás se přilepí jen bodově a odloupne se,
• vlhký podklad: voda se při ohřevu změní v páru, nadzvedne pás a vytvoří pod ním dutinu,
• přehřátí: dlouhý ohřev spálí nosnou vložku a pás se pak při zatížení roztrhne,
• krátké přesahy nebo spoje bez výronu asfaltu: voda se dostane pod izolaci a rozlévá se po ploše,
• ostré kouty bez fabionu: pás zůstane napnutý a při sedání stavby praskne,
• chybějící spád na střeše nebo terase: v loužích izolace rychleji stárne a každá drobná vada začne zatékat,
• chůze a pojezd po nechráněné izolaci: pás se mechanicky poškodí ještě před dokončením stavby.

Izolaci pod deskou nebo pod dlažbou terasy uvidíte jen do chvíle, než se zakryje. Vyžádejte si proto fotografie rohů, prostupů a napojení. Při převzetí si všímejte:

• souvislého výronu asfaltu po celé délce přesahů,
• pásu, který se ve spoji nedá nadzvednout rukou ani špachtlí,
• povrchu bez bublin, vln a lesklých propálených míst,
• zaoblených koutů bez napnutého pásu,
• utěsněných prostupů potrubí a vpustí,
• přesahu po obvodu desky připraveného pro napojení svislé izolace,
• ochranné vrstvy před dalšími pracemi,
• na střeše a terase plochy, na které po dešti nestojí voda.

Dá se asfaltová lepenka natavovat svépomocí?

Laikovi se to nedoporučuje. Práce s plynovým hořákem nese riziko požáru a popálení a špatně natavený pás začne zatékat. Chyba se navíc často ukáže až ve chvíli, kdy je izolace zakrytá a oprava je velmi náročná.

Musí se před natavením vždy natřít penetrace?

Ano. Penetrační nátěr sjednotí nasákavost podkladu, naváže zbylý prach a zajistí, aby se pás přilepil celou plochou. Její vynechání patří mezi hlavní příčiny odlupování izolace.

Jak dlouho vydrží jednovrstvá asfaltová izolace?

Na střeše, kde na ni působí slunce a mráz, vydrží kvalitní modifikovaný pás obvykle několik desetiletí, oxidovaný kratší dobu. Pás pod deskou nebo v zemi stárne pomaleji, protože je chráněný před UV zářením. O životnosti rozhoduje kvalita provedení víc než samotný materiál.

Je nutné starou lepenku na střeše vždy strhnout?

Ne vždy. Pokud je stará vrstva pevná, suchá a bez puchýřů, dá se po očištění a napenetrování překrýt novým pásem. Pokud je pod ní vlhkost nebo se odlupuje, je potřeba ji odstranit.

Proč je natavení na stěnu pracnější než na vodorovnou plochu?

Na stěně je nutné pás během natavování přidržovat a přitlačovat, pracuje se po částech zdola nahoru a často z úzkého výkopu. K tomu přibývá napojení na vodorovnou izolaci, ukončení nad terénem a ochrana před zásypem.