Pokládka a vázání kari sítí 150×150

Beton dobře snáší tlak, ale v tahu je slabý. Když deska vysychá, smršťuje se. Když ji zatíží auto nebo regál, nebo když pod ní působí mráz, vznikají v ní tahová napětí. Bez výztuže se to projeví trhlinami, které se postupně rozšiřují. Kari síť tato napětí rozloží do větší plochy, takže trhliny zůstanou menší a deska drží pohromadě.

Kari sítě 150×150 se obvykle dávají do:

• podkladních betonů a podlah na terénu v rodinných domech,
• podlah garáží, dílen a hospodářských budov,
• betonových desek teras, chodníků a zpevněných ploch,
• základových desek a stropů, pokud je takto navrhne statik,
• potěrů s podlahovým topením, kde síť zároveň drží trubky.

Je dobré rozlišovat dvě situace. U podlahy na terénu nebo terasy síť hlavně omezuje praskání. U stropu, základové desky nebo nosné stěny je výztuž součástí nosné konstrukce. Její průměr, polohu, přesahy i krytí pak určuje projekt. Tam nikdo na stavbě nemá výztuž svévolně měnit, ani „pro jistotu přidat“ jinou síť.

Kari síť 150×150

Dráty jsou od sebe 150 mm v obou směrech. Běžné průměry drátu jsou přibližně 4 až 8 mm, pro podlahy v domech a garážích se obvykle používá 6 mm. Sítě se prodávají v tabulích, v Česku nejběžněji 2×3 m, někteří dodavatelé nabízejí i jiné formáty. Jde o univerzální volbu pro podlahy, desky a zpevněné plochy s běžným zatížením. Pokládka jde rychle, protože na metr čtvereční připadá méně tabulí a přesahy se dělají pohodlně.

Kari síť 100×100

Hustší oko se volí u tenčích vrstev a tam, kde je potřeba lépe omezit drobné trhliny. Typicky jde o tenčí potěry, podlahové topení s menší roztečí trubek nebo pohledové plochy. Drát bývá tenčí. Pokládka trvá o něco déle, síť se hůř stříhá a beton s hrubším kamenivem jí hůř protéká. Proto je třeba hlídat zrnitost betonu a důkladné zhutnění.

Vázání betonářské výztuže z prutů

U základových pasů, věnců, překladů, sloupů a stropů se místo sítí často váže výztuž z jednotlivých prutů podle výkresu výztuže. Pruty se ukládají v předepsaných roztečích a kříže se vážou drátem. Je to pracnější než síť, protože parta musí střídat průměry, dělat třmínky, ohyby a kotvení. Zato lze přesně vyztužit místa, kde je konstrukce nejvíc namáhaná. Na jedné stavbě se obě techniky běžně kombinují: plocha desky v sítích, okraje a otvory doplněné pruty.

V praxi se stává, že někdo zamění síť 150×150 za 100×100 s tenčím drátem, protože si myslí, že hustší znamená pevnější. Nemusí to tak být. Rozhoduje plocha oceli na metr šířky, tedy kombinace průměru drátu a rozteče. Pokud výztuž navrhl statik, každou záměnu je nutné s ním odsouhlasit.

Síť se klade až na hotový podklad. Když parta přijede a podklad není dokončený, ztrácí se čas a výsledek bývá horší. Před pokládkou by mělo být hotové:

• zhutněné štěrkové lože nebo podkladní beton ve správné výšce,
• tepelná izolace a hydroizolace, případně separační fólie, se slepenými nebo svařenými spoji,
• protiradonová izolace, pokud ji radonový průzkum pro pozemek vyžaduje,
• bednění po obvodu a v místech pracovních a dilatačních spár,
• prostupy pro kanalizaci, vodu, elektřinu a případné odvětrání radonu, které vedou deskou,
• vytyčená výška horní hrany betonu, například na bednění nebo laserem.

Důležitý je i přístup. Tabule 2×3 m s drátem 6 mm váží obvykle kolem dvaceti kilogramů, silnější sítě víc. Pokud se sítě musí nosit přes zahradu nebo po schodech, práce se výrazně protáhne. Sítě by měly ležet na hranolech, ne přímo v blátě, a měly by být chráněné před olejem a mazivy.

U stavby domu je potřeba mít projekt s výkresem výztuže a vědět, kdo výztuž před betonáží převezme. U menších staveb, jako jsou terasy, garáže nebo zahradní domky, si podle platného stavebního zákona ověřte na stavebním úřadě, jaké povolení nebo jiný postup stavba potřebuje. Nespoléhejte na to, že „takovou maličkost nikdo neřeší“.

Rozložení a stříhání sítí

Parta si nejdřív rozvrhne plochu tak, aby vznikl co nejmenší odpad a přesahy vyšly rozumně. Sítě se kladou v řadách, obvykle s posunutými spoji, aby se v jednom místě nesetkaly čtyři rohy najednou. Kde je to potřeba, sítě se stříhají pákovými nůžkami na výztuž nebo úhlovou bruskou. U brusky pozor na jiskry, které propálí izolaci a fólii pod sítí.

Přesahy

Sousední sítě se musí překrývat. U podlah na terénu se obvykle dělá přesah alespoň jedno oko, často dvě oka, tedy u sítě 150×150 přibližně 150 až 300 mm. U nosných konstrukcí určuje přesah projekt a bývá větší. Přesah se dělá tak, aby se překrývaly příčné dráty, ne jen konečky drátů. Krátký přesah je velmi častá příčina trhliny přesně v linii spoje sítí.

Podložení a krytí

Síť nesmí ležet na zemi, na fólii ani na izolaci. Kdyby ležela na dně, je v betonu prakticky k ničemu a navíc koroduje. Podkládá se plastovými distančními podložkami, takzvanými stoličkami nebo kolečky, případně betonovými distančními kostkami. Výška podložky dává krycí vrstvu betonu, která je u podlah obvykle přibližně 20 až 40 mm, ve venkovním a agresivnějším prostředí víc. Podložky se dávají v pravidelném rastru, zhruba každých 60 až 100 cm, aby se síť mezi nimi neprohýbala. Kameny, cihly a kusy prken jako podložky nepatří. Posouvají se a v betonu vytvářejí slabá místa.

Vázání

Přesahy se vážou žíhaným vázacím drátem, ručně kleštěmi nebo háčkem, na větších plochách i vázací pistolí. Váže se v takových roztečích, aby sítě při chůzi a betonáži zůstaly na místě. U přesahů obvykle každých několik desítek centimetrů a vždy na koncích. Konce drátu se ohnou dovnitř, ne směrem k povrchu, aby nevyčnívaly z betonu a nerezavěly. Svařovat kari sítě na stavbě se běžně nesmí, protože svařování může ocel oslabit.

Dvojitá síť a doplňková výztuž

U silnějších desek bývá síť dolní i horní. Horní se podpírá distančními koši nebo ocelovými podpěrami, které musí vydržet chůzi dělníků při betonáži. Kolem prostupů, rohů otvorů a vnitřních rohů desky se přidávají krátké šikmé pruty, protože právě tam trhliny vznikají nejčastěji. Na dilatačních spárách se síť přeruší, jinak by spára nefungovala.

Cena za metr čtvereční se může lišit podle toho, jak náročná plocha je. Jednodušší a rychlejší je:

• pravoúhlá plocha bez prostupů, kde se sítě téměř nestříhají,
• jedna vrstva sítě na rovném a pevném podkladu,
• příjezd autem nebo hydraulickou rukou až k ploše,
• hotový podklad a bednění v době, kdy parta přijede.

Pracnost naopak zvyšuje:

• členitý půdorys, oblouky, šikmé stěny a hodně rohů,
• množství prostupů, vpustí a žlabů, kolem kterých se síť stříhá a doplňuje,
• dvojitá síť s podpěrami nebo kombinace sítí s pruty,
• hustší síť 100×100 nebo silnější drát, který se hůř stříhá a ohýbá,
• práce na stropě nebo na těžko přístupném místě, kam se sítě nosí ručně,
• uložení trubek podlahového topení na síť, pokud to dělá stejná parta.

Ověřte si, zda cena zahrnuje i materiál, podložky a vázací drát, nebo jen práci. Na NUMIQ je cena práce a materiálu zobrazená zvlášť nad tímto textem.

Výztuž stojí mezi dvěma fázemi, které na sobě závisí. Před ní musí instalatér, topenář a elektrikář dokončit všechno, co povede deskou nebo pod ní. Dodatečně sekat otvory do hotové desky znamená přerušit výztuž. U nosné konstrukce to bez souhlasu statika není přípustné.

Pokud bude v podlaze topení, domluvte se předem, zda se trubky vážou přímo na kari síť, nebo se použije systémová deska s výstupky. Při vázání na síť musí být síť rovná a dobře podložená. Jinak budou trubky v různých výškách a potěr nad nimi bude místy příliš tenký.

Po vyztužení následuje převzetí výztuže a betonáž. Betonářská parta by měla vědět, kde jsou podložky slabší, a chodit po pochozích lávkách nebo po místech nad podložkami. Na větších stavbách se převzetí výztuže zapisuje do stavebního deníku. Beton neobjednávejte dřív, než je výztuž zkontrolovaná. Když už čeká domíchávač, chyby se neopravují.

• síť ležící na dně nebo zašlápnutá při betonáži: deska praská, jako by výztuž neměla, a ve vlhkém podkladu výztuž koroduje,
• síť příliš vysoko u povrchu: tenké krytí, rezavé skvrny a odlupování betonu hlavně venku, kde působí mráz a sůl,
• krátké nebo žádné přesahy: rovné trhliny v pravidelných vzdálenostech, přesně v místech spojů tabulí,
• chybějící doplňková výztuž u prostupů a rohů: šikmé trhliny vycházející z rohů otvorů,
• síť procházející přes dilatační spáru: deska praskne vedle spáry, tam, kde to nikdo nechce,
• mastná, zablácená nebo silně zkorodovaná síť: beton k ní špatně přilne, lehká povrchová rez ovšem nevadí,
• vyčnívající konce vázacího drátu: rezavé tečky na povrchu hotové podlahy nebo terasy,
• poškozená hydroizolace bruskou nebo ostrými konci sítí: problém s vlhkostí se ukáže až po letech.

Většinu těchto chyb je vidět při prohlídce před betonáží. Po betonáži se poznají jen podle trhlin a jejich oprava je složitá.

U jednoduché podlahy garáže nebo terasy zvládne dvoučlenná parta pokládku a vázání obvykle za několik hodin. Plocha celého přízemí domu s prostupy a doplňkovou výztuží zabere zpravidla den, u dvojité sítě nebo stropu i víc. Výztuž nemá žádnou dobu schnutí, ale neměla by dlouho čekat na betonáž. Zašpiní se, pošlape a podložky se posunou. Ideální je vyztužit den před betonáží nebo ráno téhož dne.

Kari síť do podlahy na terénu, například pod zahradní domek, terasu nebo podlahu garáže, zvládne i šikovný laik. Sami ale nedělejte výztuž stropů, základových desek domu, schodišť ani jiných nosných konstrukcí. Tam platí výkres statika a převzetí výztuže odborníkem. Pracujte v rukavicích a ochranných brýlích, konce drátů jsou ostré.

1. Zkontrolovat, zda je podklad zhutněný, rovný a fólie nebo izolace neporušená.
2. Rozvrhnout rozložení tabulí tak, aby přesahy měly alespoň jedno až dvě oka a spoje v sousedních řadách byly posunuté.
3. Nastříhat sítě pákovými nůžkami nebo bruskou mimo plochu, aby jiskry nepoškodily fólii.
4. Rozmístit distanční podložky v rastru přibližně každých 60 až 100 cm, s výškou podle požadovaného krytí.
5. Položit sítě na podložky, od okraje bednění dodržet alespoň krycí vrstvu betonu.
6. Svázat přesahy vázacím drátem v pravidelných roztečích a na koncích, konce drátu ohnout dolů.
7. Doplnit krátké šikmé pruty u rohů a prostupů.
8. Přerušit síť v místě plánované dilatační spáry.
9. Projít plochu a zkontrolovat, zda síť nikde neleží na podkladu a nehoupe se.
10. Při betonáži chodit opatrně a zatlačenou síť vytáhnout háčkem zpět do polohy.

Než přijede domíchávač, projděte si celou plochu. U stavby domu by výztuž měl zkontrolovat stavební dozor nebo statik. Zkontrolujte hlavně:

• druh sítě, průměr drátu a velikost oka odpovídají projektu nebo dohodě,
• sítě leží na distančních podložkách a nikde se nedotýkají podkladu,
• krycí vrstva je dodržená i u bednění a po obvodu,
• přesahy mají požadovanou délku a jsou svázané,
• u prostupů a rohů je doplňková výztuž,
• na dilatačních spárách je síť přerušená,
• horní síť u dvojité výztuže je pevně podepřená a nehoupe se,
• výztuž je čistá, bez bláta, oleje a šupinaté rzi,
• konce drátů nesměřují k povrchu a izolace pod sítí není poškozená,
• všechny prostupy a trubky jsou osazené a zajištěné proti posunu,
• u stavby domu je kontrola zapsaná ve stavebním deníku.