Zhotovení bednění pro základy a stěny

V ceníku se bednění obvykle měří v metrech čtverečních plochy, která je v přímém styku s betonem. U stěny se proto zpravidla počítají obě strany. Stěna dlouhá deset metrů a vysoká jeden metr tak představuje přibližně dvacet metrů čtverečních bednění, ne deset. U základového pásu se počítají boční stěny, pokud se bední, u desky jen její obvodový okraj.

Před podpisem smlouvy si ověřte, co přesně do položky patří. Obvykle jde o tyto části:

• montáž bednění včetně zavětrování, rozpěr a spínání,
• odbednění, tedy demontáž po ztvrdnutí betonu,
• vyčištění a odvoz bednicího materiálu,
• materiál: vlastní prkna firmy, pronájem systémového bednění, nebo materiál dodáváte vy.

V praxi se často stává, že jedna firma počítá odbednění zvlášť a druhá ho má v ceně. Nabídky pak vypadají rozdílně, i když jsou za stejnou práci. Nezapomeňte ani na prostupy, kouty a ozuby. Nabídka by měla jasně uvádět, zda jsou zahrnuté.

Tradiční dřevěné bednění

Jde o smrková prkna, obvykle tloušťky kolem 24 mm, nebo vodovzdornou překližku spojenou s hranoly, latěmi a kolíky. Dělá se přímo na místě podle tvaru stavby, typicky ho staví tesaři. Výhodou je pružnost: zvládne oblouky, šikmé stěny, nepravidelné půdorysy i malé objemy, u kterých se nevyplatí přivézt systém. Nevýhodou je pracnost, vyšší spotřeba materiálu a horší povrch, na kterém zůstávají otisky a spáry mezi prkny. U základů, které skončí pod zeminou, to nevadí.

Systémové rámové bednění

Tvoří ho ocelové nebo hliníkové rámy s vloženou bednicí deskou, které se spojují zámky a stahují spínacími tyčemi. Na stavbách běžně uvidíte systémy výrobců jako Peri nebo Doka, existuje ale řada dalších. Montáž je rychlá, stěny jsou rovné a povrch čistý. Bednění snese i vyšší tlak betonu. Vyplatí se u rovných stěn suterénu, u delších opěrných zdí a všude, kde se stěna nebude omítat. Většinou se pronajímá, proto rozhoduje dobré naplánování. Každý den navíc na stavbě něco stojí.

Nosníkové bednění s velkoplošnými deskami

Jde o mezistupeň: dřevěné nosníky, často typu H20, a třívrstvé nebo filmované desky. Používá se u vyšších stěn a tam, kde rámy nesednou do rozměrů. U rodinných domů se s ním setkáte méně.

Ztracené bednění

V Česku se velmi běžně používají betonové bednicí tvárnice, lidově „ztracené bednění“. Jsou to duté tvárnice, které se naskládají na sucho, vyztuží a zalijí betonem. Ve stěně zůstávají natrvalo. U podsklepených domů a nízkoenergetických staveb se používají i tvárnice z polystyrenu nebo ze štěpkocementu, které rovnou izolují. Odbedňovat se nic nemusí a práci zvládne menší parta. Taková stěna se ale v ceníku obvykle vede jako samostatná položka, ne jako bednění v m². Při pevnějším podloží se základové pásy často betonují přímo do výkopu bez bednění. Podmínkou je soudržná zemina a rovné stěny výkopu.

Jak se rozhodnout

U základových pásů v soudržné zemině často bednění vůbec není potřeba. Bednit se musí část nad terénem nebo tam, kde se zemina sype. U suterénních stěn, které mají být vodotěsné, se dává přednost monolitické stěně v systémovém bednění, případně s těsnicími pásy v pracovních spárách (tzv. bílá vana). U plotové podezdívky a nízkých zídek stačí dřevo nebo tvárnice. Konečné rozhodnutí ale patří do projektu, který určí statik.

Parta, která přijede na nepřipravenou stavbu, ztrácí čas a čekání se vám obvykle promítne do faktury. Před začátkem by mělo být připravené toto:

• projekt se statikou, tedy rozměry základů a stěn, výztuž, třída betonu a poloha prostupů,
• vytyčení od geodeta, hlavně u hranice pozemku a u prvních základů, kde chyba posune celý dům,
• hotový výkop ve správné hloubce a s dnem bez rozbahněné zeminy a vody,
• podkladní beton pod základovou deskou nebo pod stěnami, pokud ho projekt předepisuje, aby bednění mělo rovnou patu,
• přístup pro dodávku s materiálem a později pro autodomíchávač a čerpadlo,
• chráničky a prostupy od instalatéra a elektrikáře, tedy kanalizace, voda, elektrická přípojka a zemnicí pásek.

Samotné bednění stavební úřad neschvaluje. Základy a stěny jsou ale součástí stavby a pro ni platí stavební zákon. Jestli stačí jednodušší postup, nebo je potřeba povolení, si vždy ověřte na příslušném stavebním úřadě, případně u projektanta. Nespoléhejte na rady známých. Pokud bydlíte v bytovém domě a betonuje se třeba sklepní stěna nebo garáž na společném pozemku, domluvte se předem s SVJ nebo se správcem domu.

Bednění základů

Nejprve se podle vytyčení natáhnou šňůry na lavičkách a z nich se olovnicí přenese hrana základu. U dřevěného bednění se do země zatloukají kůly a k nim se přibíjejí prkna. Zevnitř se vloží rozpěra přesné délky, která určí šířku pásu. Nahoře se obě strany spojí příčkami, aby je beton neroztlačil. Horní hrana bednění se vyrovná nivelačním přístrojem nebo laserem, protože právě podle ní se beton stáhne do roviny. U základové desky vznikne obvodový rám, který se zvenku podepře šikmými vzpěrami.

Bednění stěn

U stěn je postup podobný, jen je všechno vyšší a síly větší. Nejprve se postaví jedna strana bednění, vyrovná se a zavětruje šikmými vzpěrami do podkladu. Pak přijde na řadu výztuž. Dělá ji buď stejná parta, nebo železáři. Do výztuže se osadí distanční podložky, které zajistí předepsané krytí betonem. Teprve potom se zavře druhá strana bednění. Obě strany se stáhnou spínacími tyčemi s maticemi. Tyče procházejí plastovými distančními trubkami, aby se po betonáži daly vytáhnout. Otvory po nich se později zaslepí zátkami nebo zatmelí.

Kontrola před betonáží

Než přijede beton, zkontroluje se svislost olovnicí nebo vodováhou, rovinnost šňůrou po délce, rozměry, výška horní hrany, pevnost spojů a utěsnění spár. Plochy, které přijdou do styku s betonem, se natřou odbedňovacím prostředkem, aby se beton nepřilepil. Bednění se zevnitř vyčistí od pilin, zeminy a kousků drátu. U dřevěných prken se v teple bednění obvykle mírně navlhčí, aby nevysálo vodu z betonu.

Betonáž a odbednění

Beton se ukládá po vrstvách a hutní ponorným vibrátorem. Bednář by měl být během betonáže u stěny a hlídat, jestli někde nepovoluje spoj nebo nevytéká cementové mléko. Boční bednění základů a stěn se podle teploty obvykle odstraňuje přibližně po jednom až třech dnech. V chladu se čeká déle. Po odbednění se beton ošetřuje: vlhčí se nebo zakryje fólií, aby nevysychal příliš rychle.

Pracnost, a tedy i výsledná částka, se může při stejné ploše výrazně lišit. Práci usnadňuje:

• jednoduchý pravoúhlý půdorys s dlouhými rovnými úseky,
• opakující se rozměry, u kterých se bednění dá použít několikrát po sobě,
• rovný podkladní beton, od kterého se snadno staví,
• dobrý přístup a místo na uložení materiálu přímo u stěny.

Práci komplikuje:

• oblouky, šikmé stěny, hodně rohů, ozubů a výklenků,
• hodně prostupů a otvorů, které je potřeba vybednit zvlášť,
• vysoké stěny, u kterých je nutné lešení nebo pracovní plošiny se zábradlím,
• úzký výkop, ve kterém se bednář sotva otočí, a svažitý pozemek,
• pohledový beton, který se nebude omítat a vyžaduje přesné spáry a kvalitní desky,
• práce v zimě nebo v blátě, kdy je třeba bednění chránit a beton déle ošetřovat.

Hlubší výkopy musí být zajištěné proti sesutí, buď pažením, nebo bezpečným sklonem svahů. Jde o otázku bezpečnosti, ne jen pohodlí, a patří to do přípravy stavby.

Bednění stojí uprostřed řetězce a navazuje na něj skoro všechno. Před ním je geodet, výkopové práce a podkladní beton. Během bednění se střídají železáři s výztuží a instalatér s elektrikářem, kteří osazují chráničky a zemnicí pásek. Po bednění přichází betonáž, odbednění a pak hydroizolace, tepelná izolace suterénu a zásyp.

Proč na tom záleží? Zapomenutou chráničku pro kanalizaci je po betonáži nutné dodatečně vrtat jádrovým vrtákem. U vodotěsné stěny je navíc každý dodatečný otvor rizikem průsaku. Proto se vyplatí, aby instalatér a elektrikář stěnu před zavřením druhé strany bednění zkontrolovali sami.

Bednění základů pro běžný rodinný dům zvládne zkušená parta obvykle za jeden až několik dní, podle rozsahu a členitosti. Stěny suterénu v systémovém bednění se většinou dělají po úsecích. Jeden úsek se zabední, zabetonuje a po ztvrdnutí se bednění přesune na další. Beton sice už po pár dnech odbednění vydrží, svou projektovanou pevnost ale dosahuje obvykle přibližně po 28 dnech. Do té doby ho nezatěžujte zásypem ani dalšími konstrukcemi víc, než dovolí statik.

• Slabé spínání nebo zavětrování. Beton tlačí na bednění víc, než se zdá, hlavně při rychlé betonáži a tekutém betonu. Výsledkem je vyboulená stěna, v horším případě roztržené bednění a beton ve výkopu.
• Neutěsněné spáry. Mezerami vytéká cementové mléko a ve stěně zůstanou štěrková hnízda, tedy pórovitá místa s holým kamenivem. Jsou slabší a propouštějí vodu.
• Chybějící distanční podložky. Výztuž leží přímo na bednění a po odbednění prosvítá na povrchu. Časem koroduje a beton kolem ní odpadává.
• Bednění mimo svislici nebo osu. Malá odchylka u základů se přenese do zdiva i do střechy. Zedník pak vyrovnává maltou a lepidlem to, co mohlo být rovné.
• Zapomenuté prostupy. Dodatečné vrtání poškodí výztuž a u suterénu ohrozí vodotěsnost.
• Špatná horní hrana. Když bednění není ve vodorovné rovině, nebude v ní ani beton. První řada zdiva se pak musí vyrovnávat silnou vrstvou malty.
• Příliš brzké odbednění. Hrany se ulomí, povrch se odtrhne spolu s deskou a v mrazu může beton zůstat trvale slabší.
• Bednění bez odbedňovacího prostředku. Beton se přilepí na desky, při odbedňování se trhá povrch a bednění se zničí.

Bednění nosných základů a stěn domu nechte na odborné firmě podle projektu statika. Nízký základ pod plot, zahradní zídku nebo podezdívku do výšky přibližně půl metru ale zvládnete i sami, pokud máte základní nářadí a pomocníka. Nepracujte v hlubokých výkopech, které nejsou zajištěné proti sesutí.

1. Vytyčit osu základu šňůrou na kolících a zkontrolovat pravé úhly, například změřením úhlopříček.
2. Vykopat rýhu do nezámrzné hloubky, kterou pro daný typ plotu doporučuje výrobce nebo projekt, a dno zarovnat.
3. Připravit prkna nebo vodovzdornou překližku a natřít je ze strany betonu odbedňovacím prostředkem.
4. Zatlouct kůly z vnější strany bednění, obvykle zhruba každých 60 až 80 cm, a přibít k nim prkna.
5. Vložit mezi prkna rozpěry přesné délky podle šířky základu a nahoře obě strany spojit příčkami.
6. Zkontrolovat vodováhou a napnutou šňůrou svislost, rovinu a vodorovnost horní hrany.
7. Utěsnit větší spáry a dole u země bednění přisypat zeminou, aby beton nevytékal pod prkny.
8. Vložit výztuž podle návodu výrobce plotu nebo projektu a podložit ji distančními podložkami.
9. Osadit kotvy pro sloupky nebo chráničky pro kabel k bráně, pokud je budete potřebovat.
10. Betonovat po vrstvách, každou propíchat tyčí nebo zhutnit vibrátorem a poklepat po prknech kladivem.
11. Povrch stáhnout latí po horní hraně bednění a beton několik dní vlhčit nebo zakrýt fólií.
12. Odbednit opatrně po několika dnech podle teploty, prkna očistit a uskladnit pro další použití.

Bednění přebírejte dvakrát: před betonáží, kdy se ještě dá všechno opravit, a po odbednění, kdy vidíte výsledek. První kontrolu si udělejte spolu se stavbyvedoucím nebo technickým dozorem stavebníka, u větší stavby i se statikem, který zkontroluje výztuž.

• rozměry a poloha bednění odpovídají projektu a vytyčení,
• stěny bednění jsou svislé a rovné po celé délce,
• horní hrana je ve vodorovné rovině a ve správné výšce,
• spínací tyče, rozpěry a vzpěry jsou osazené v dostatečné hustotě,
• spáry jsou utěsněné a bednění je dole u podkladu uzavřené,
• výztuž má distanční podložky a nikde se nedotýká bednění,
• všechny chráničky, prostupy a zemnicí pásek jsou na místě podle projektu,
• vnitřek bednění je čistý a plochy jsou natřené odbedňovacím prostředkem,
• po odbednění nejsou na povrchu štěrková hnízda, prosvítající výztuž ani vyboulení,
• hrany a rohy jsou celé, neulomené,
• otvory po spínacích tyčích jsou uzavřené a okolí je vyčištěné od zbytků bednění.