Malování svislých topných trubek

Samotné natírání je rychlé. Čas zabere hlavně příprava a schnutí mezi vrstvami. Postup vypadá zhruba takto:

• vychladnutí trubek: barva se nanáší jen na studený a suchý povrch, jinak dělá bublinky a špatně drží,
• zakrytí okolí: podlaha, stěna za trubkou a nábytek se zakryjí fólií nebo papírem, hrany se přelepí páskou,
• očištění a odmaštění: odstraní se prach, mastnota a uvolněná stará barva,
• odstranění rzi a přebroušení: ocelovým kartáčem nebo smirkovým papírem, aby nová barva měla na čem držet,
• základní nátěr: na místa, kde se objevil holý kov nebo rez,
• dvě tenké vrstvy vrchní barvy: shora dolů a s dodržením doby schnutí podle výrobce.

Proč dvě tenké vrstvy a ne jedna silná? Silná vrstva na svislé trubce stéká, dlouho schne, u objímek tvoří kapky a později se snáz odlupuje.

Trubky se během topení opakovaně ohřívají a zase chladnou. Běžná barva na stěny ani obyčejný lak na dřevo na to nestačí. Vybírejte barvu, která je výslovně určená na radiátory a topné potrubí. Na obalu bývá uvedená teplotní odolnost, u běžných radiátorových barev obvykle kolem 100 až 120 °C podle výrobce, což běžnému ústřednímu topení stačí.

Vodou ředitelné akrylátové barvy na radiátory

Skoro nezapáchají, rychle schnou a bílá si déle drží odstín. Hodí se do obývaných bytů, dětských pokojů a kanceláří. Na zrezivělý kov je potřeba dát vhodný základ.

Syntetické (alkydové) barvy

Vytvoří tvrdý, odolný a lesklý film, který dobře snáší mechanické poškození. Při natírání víc zapáchají a schnou déle, proto je potřeba dobře větrat. Bílá syntetika, která není určená na radiátory, na teplé trubce časem žloutne.

Základní nátěry a odstíny

Na ocelové trubky s rzí patří antikorozní základ. Měděné a pozinkované trubky potřebují základ určený pro takový podklad, jinak barva nedrží. Odstín je věc vkusu: bílá nebo barva stěny trubku opticky schová, antracitová či černá ji naopak záměrně zvýrazní. Lesklý povrch se lépe otírá, matný zase méně ukazuje nerovnosti starého podkladu.

Náročnost, a tím i cenu práce, ovlivňuje hlavně stav trubek a to, jak dobře se k nim dostanete:

• stav povrchu: trubka s jednou zdravou vrstvou barvy se jen přebrousí, rez a silné odlupující se vrstvy znamenají mnohem víc přípravy,
• vzdálenost od stěny: trubka těsně u zdi nebo v koutě se zezadu natírá špatně, je potřeba úzký radiátorový štětec,
• počet objímek, odboček a ventilů: každý detail se natírá ručně a pomalu,
• nábytek a vybavení: skříňky, kuchyňská linka nebo vana u trubky zvětšují rozsah zakrývání,
• tmavý nebo výrazný odstín: při změně barvy je někdy potřeba třetí vrstva.

V bytovém domě jsou svislé trubky, takzvané stoupačky, obvykle součástí společného rozvodu topení. V topné sezóně jsou teplé a v bytě je nevychladíte. Natírání se proto plánuje mimo sezónu. Pokud si něčím nejste jistí, třeba jestli můžete trubku zakrýt, zeptejte se SVJ nebo správce domu. Samotný nátěr žádné povolení nevyžaduje, jakékoli zásahy do rozvodu ale ano a dělá je topenář.

Natřít trubky v dosahu z podlahy zvládne i šikovný laik. Do rozvodu nezasahujete, jen obnovujete povrch. Pracujte jen na studené trubce a dobře větrejte.

1. Vypnout topení nebo počkat na konec topné sezóny a nechat trubky úplně vychladnout.
2. Zakrýt podlahu a nábytek, stěnu za trubkou chránit kouskem kartonu nebo fólie.
3. Oškrábat uvolněnou barvu a rez ocelovým kartáčem nebo hrubším smirkovým papírem.
4. Celou trubku jemně přebrousit, aby byl povrch matný a lehce drsný.
5. Odstranit prach, trubku odmastit vhodným čističem a nechat důkladně vyschnout.
6. Na holý kov a místa po rzi nanést základní nátěr a nechat ho schnout podle výrobce.
7. Nanést první tenkou vrstvu vrchní barvy shora dolů, zadní stranu trubky natřít radiátorovým štětcem.
8. Nechat vrstvu vyschnout podle návodu na obalu, případně ji jemně přebrousit.
9. Nanést druhou tenkou vrstvu a zkontrolovat objímky a spoje, jestli se v nich nehromadí barva.
10. Topení zapnout až po době, kterou uvádí výrobce, obvykle nejdříve po jednom až dvou dnech.

Ve starších domech může být v původních vrstvách barvy olovo. Při broušení takových vrstev raději pracujte za mokra, noste respirátor a prach nezametejte nasucho.

• natírání teplé trubky: barva rychle zasychá na povrchu, dělá bubliny a později praská,
• vynechaná příprava: na mastnotu, prach a rez nová barva nepřilne a do roka se loupe,
• nevhodná barva: barva na stěny nebo na dřevo na trubce žloutne, lepí se a odlupuje,
• jedna silná vrstva: stékance, nerovnosti a dlouhé schnutí,
• přetřené ventily a termostatické hlavice: slepený závit nebo hlavice, se kterou pak nejde otočit,
• předčasné zapnutí topení: nátěr ještě není vytvrzený, mění odstín nebo se poškodí.

V praxi se často stává, že se natře i izolace trubky nebo plastová chránička. Ty se nenatírají, barva na nich nedrží a může je poškodit.

Po zaschnutí si trubku prohlédněte za dobrého světla, nejlépe zboku, a zkontrolujte:

• rovnoměrný odstín bez prosvítající staré barvy,
• zadní stranu trubky u stěny, natřenou stejně jako přední,
• žádné stékance a kapky, hlavně u objímek a spojů,
• žádnou rez, která by prorážela nátěrem,
• čisté ventily, hlavice a závity, které se dají volně otáčet,
• čistou stěnu, podlahu a okolí bez skvrn od barvy,
• po prvním zatopení nátěr bez bublin, prasklin a výrazné změny barvy.