Nátěr litinových radiátorů (1 žebro)

Článkový radiátor se skládá z žeber poskládaných vedle sebe. Každé žebro má z obou stran členitý povrch, výstupky a úzké mezery, kam se štětcem dostanete jen těžko. Proto se tato práce nepočítá na plochu jako zeď, ale na kusy: kolik žeber, tolik jednotek. Běžný radiátor pod oknem jich mívá několik desítek, velká tělesa ve starších činžovních domech a na chalupách i víc.

Nátěr žebra obvykle zahrnuje očištění, odmaštění, přebroušení a nanesení vrchní barvy. Odstranění rzi, základní antikorozní nátěr nebo demontáž radiátoru se často účtují zvlášť. Než necháte malíře natěrače pracovat, domluvte se s ním, co přesně do práce patří.

Nejdřív se vypne topení a radiátor se nechá úplně vychladnout. Na teplém povrchu barva schne příliš rychle, dělá skvrny a hůř drží. Pak se zakryje podlaha, zeď za radiátorem a okolní věci fólií nebo plachtou, protože mezi žebry barva snadno kape.

Následuje čištění. Prach z mezer se vymete úzkým kartáčem, povrch se umyje vodou se saponátem a odmastí. Uvolněné kousky starého nátěru a rez se odstraní ocelovým kartáčem, brusným papírem nebo brusným nástavcem na vrtačku. Před natíráním musí být povrch čistý, suchý a bez odlupujících se míst.

Zrezivělá místa se ošetří konvertorem rzi nebo antikorozní základní barvou. U starších radiátorů, které už byly mnohokrát natřené, základ zlepší přilnavost vrchní vrstvy. Samotný nátěr se dělá v tenkých vrstvách: do mezer se používá zahnutý radiátorový štětec, na rovné plochy malý váleček. Druhá vrstva přijde na řadu až po zaschnutí první, podle údajů na obalu.

Běžná interiérová barva na zeď ani obyčejný lak na dřevo na radiátor nepatří. Teplem žloutnou, praskají a loupou se. Na radiátory se používají barvy, které výrobce výslovně označuje jako vhodné na otopná tělesa. Teplotní odolnost si vždy ověřte na etiketě.

• Radiátorový email na vodní (akrylátové) bázi: rychle schne, málo zapáchá a hodí se do obývaného bytu. Pro běžné ústřední topení stačí.
• Syntetický (rozpouštědlový) radiátorový email: tvrdší a odolnější proti otěru, ale déle schne a výrazně zapáchá. Vyžaduje důkladné větrání, proto se volí spíš do sklepů, dílen nebo kotelen.
• Barvy s antikorozní složkou: vhodné na starší radiátory s drobnou rzí, některé se dají nanášet přímo na očištěný kov.

U barvy nejde jen o odstín. Bílá zůstává klasikou, ale radiátor dnes může být i antracitový, černý matný nebo v barvě stěny, aby s místností splynul. U metalických odstínů počítejte s tím, že podle některých výrobců mohou mírně snížit sálání tepla.

Rychle jde radiátor, který má celistvý, jen vybledlý nátěr, je dobře přístupný a zůstává na místě. Stačí ho očistit, přebrousit a natřít.

Víc času zabere:

• rez, popraskaný nebo silný, mnohokrát přetíraný nátěr,
• velká nebo netypická žebra s hlubokými mezerami,
• radiátor těsně u zdi, pod parapetem nebo za nábytkem,
• potřeba základního nátěru a dalších vrstev,
• změna barvy z tmavé na světlou, kdy jedna vrstva nekryje.

Nejdůkladnější výsledek dostanete, když se radiátor sundá ze zdi. To je ale zásah do otopné soustavy. V bytovém domě je potřeba vypuštění vody a demontáž předem domluvit se SVJ nebo se správcem domu a práci má dělat topenář. Natěrač obvykle natírá radiátor na místě.

• Natírání teplého radiátoru. Barva schne nerovnoměrně a po pár dnech se může začít loupat.
• Silná vrstva. Barva stéká, dělá kapky a mapy a v mezerách zůstávají nánosy. Dvě tenké vrstvy jsou vždy lepší než jedna silná.
• Vynechané čištění a broušení. Na prachu a mastnotě nový nátěr nedrží. Právě příprava rozhoduje o tom, jak dlouho nátěr vydrží.
• Nevhodná barva. Barva na zdi nebo na dřevo na teplém kovu zežloutne a popraská.
• Brzké zapnutí topení. Teplo na nevytvrzeném nátěru způsobí skvrny, puchýře nebo změnu odstínu.
• Natřené ventily. Termostatická hlavice, odvzdušňovací ventil a šroubení se nenatírají, jinak se zaseknou nebo nepůjdou povolit.

Natřít radiátor na místě zvládnete i sami, pokud máte trpělivost na mezery mezi žebry. Velmi staré nátěry mohou obsahovat olovo. Nebruste je proto nasucho bez respirátoru a prach po práci setřete vlhkým hadrem.

1. Zavřít termostatický ventil a nechat radiátor úplně vychladnout.
2. Zakrýt podlahu a zeď za radiátorem fólií, ventily a hlavici přelepit páskou.
3. Vymést prach z mezer úzkým kartáčem a povrch umýt vodou se saponátem.
4. Odstranit uvolněný nátěr a rez ocelovým kartáčem nebo brusným papírem, zbývající nátěr lehce přebrousit.
5. Setřít prach, povrch odmastit a nechat oschnout.
6. Zrezivělá místa ošetřit konvertorem rzi nebo antikorozní základní barvou.
7. Natřít nejdřív vnitřní části a mezery zahnutým štětcem, potom čela žeber.
8. Nechat zaschnout podle údajů na obalu a nanést druhou tenkou vrstvu.
9. Odstranit pásku, vyvětrat a topení zapnout až po době doporučené výrobcem barvy.

• nátěr je rovnoměrný a kryje i v mezerách mezi žebry,
• nikde nejsou kapky, stékance ani nánosy barvy,
• pod nátěrem neprosvítá rez ani starý odstín,
• ventily, hlavice a šroubení nejsou zabarvené a dají se ovládat,
• podlaha, zeď a okolí jsou čisté, bez skvrn,
• po prvním zatopení nátěr nežloutne, nedělá puchýře a nelepí se.