Montáž laťování a kontralaťování střech

Na této stránce jsou spojené dvě položky, které na střeše jdou vždy spolu, ale každá má jiný úkol.

Montáž kontralaťování znamená přibití latí přesně v ose krokví, ve směru spádu od okapu k hřebeni. Kontralatě přitlačí pojistnou fólii ke krokvím a zvednou latě nad ni. Vznikne tak větraná mezera, kterou proudí vzduch od okapu k hřebeni a odvádí vlhkost a kondenzát. Když se pod krytinu dostane navátý déšť nebo sníh, voda steče po fólii až do žlabu. Výšku této mezery určuje tloušťka kontralatě, ne zatížení.

Montáž laťování pod skládanou krytinu na krov znamená vodorovné latě přibité na kontralatě. Každá řada tašek se zavěsí na jednu lať, proto tu rozhoduje přesná rozteč. Latě fungují mezi kontralatěmi jako malé nosníky, takže jejich průřez se volí podle vzdálenosti krokví a zatížení krytinou a sněhem.

Proč nejde jedno bez druhého? Bez kontralatí by latě ležely přímo na fólii, voda by se zastavila u každé latě a střecha by neměla jak dýchat.

Pořadí vrstev je pevně dané. Fólie jde na krokve před kontralatěmi, nikdy naopak.

1. Tesař zkontroluje krov: jestli jsou krokve v jedné rovině, suché a bez hniloby nebo napadení hmyzem. Rovinu ověří šňůrou nataženou přes plochu střechy a krokve podloží nebo srovná.
2. Změří skutečné délky krokví od okapu po hřeben. Ty se od projektu běžně liší o několik centimetrů.
3. Natáhne pojistnou fólii souběžně s okapem, odspodu nahoru, s přesahem pásů podle výrobce (obvykle kolem 10 cm, při nízkém sklonu více). U okapu ji svede do žlabu nebo na okapní plech.
4. Na krokve nebo na spodní stranu kontralatí nalepí těsnicí pásku, která utěsní otvory po hřebících.
5. Přibije kontralatě v ose krokví pozinkovanými hřebíky nebo vruty, které musí bezpečně zajet do krokve. U hřebene a v úžlabí nechá průchod pro vzduch.
6. Osadí první lať u okapu a poslední u hřebene podle montážního návodu krytiny, zbytek rozdělí na stejná pole a značky přenese na obě krajní kontralatě.
7. Podle šňůry přibije ostatní latě, každou do každé kontralatě. Spoje latí dává vždy nad kontralať a v sousedních řadách je střídá.

Běžné průřezy latí jsou 30 × 50, 40 × 50 a 40 × 60 mm. Platí jednoduché pravidlo: čím větší vzdálenost krokví a těžší krytina, tím mohutnější lať. U běžného rodinného domu s taškovou krytinou se nejčastěji používá 40 × 50 mm. U řidšího krovu nebo ve vyšší sněhové oblasti se sahá po 40 × 60 mm. Poddimenzovaná lať se neprojeví hned, ale až při první vydatné sněhové nadílce, kdy se prohne celá řada tašek.

Kontralať se volí podle toho, jakou větranou mezeru střecha potřebuje. U běžné sedlové střechy stačí nižší profil. Při nižším sklonu, dlouhých krokvích nebo u vikýřů a úžlabí, kde vzduch proudí hůř, se dává vyšší kontralať.

Rozteč latí pod skládanou krytinu vychází z krycí délky konkrétní tašky a ze sklonu střechy. Při nižším sklonu musí být latě blíž u sebe, aby se řady víc překrývaly. Závazné hodnoty uvádí montážní návod výrobce a jeho dodržení bývá i podmínkou záruky na krytinu. Rozteč se proto nepřebírá z jiné stavby ani neodhaduje. Plechová krytina má vlastní pravidla podle modulu profilu, takže laťování pod tašky s ní nejde automaticky zaměnit.

Na dřevo se vyplatí podívat už při převzetí. Latě mají být sušené (vlhkost zhruba do 20 %), pevnostně tříděné, bez velkých průběžných suků a impregnované proti hmyzu a houbám. Před montáží je nechte několik dní na stavbě proložené a přikryté, ne vzduchotěsně zabalené.

Nejrychleji jde jednoduchá sedlová střecha na novém, rovném krovu. Pracnost, a tím i cenu, zvyšují hlavně:

• členitá střecha s vikýři, úžlabími, nárožími, komíny a střešními okny, kde je potřeba víc měřit a řezat,
• rekonstrukce, při které se musí nejdřív strhnout staré latě, vytáhnout hřebíky a opravit křivé nebo poškozené krokve,
• nízký sklon, který vyžaduje hustší laťování, kvalitnější fólii a těsnicí pásky,
• špatný přístup ke střeše a nutnost postavit lešení.

Jde o práci ve výšce, proto ji má dělat tesař se zajištěním proti pádu a s lešením. Před výměnou krytiny nebo zásahem do krovu si na stavebním úřadu ověřte, co vaše stavba podle platného stavebního zákona potřebuje. Nespoléhejte na to, že nic vyřizovat nemusíte. V bytovém domě o střeše rozhoduje SVJ nebo správce domu.

• vynechané kontralatě nebo příliš nízká mezera, takže kondenzát nemá kudy odejít a postupně poškozuje dřevo i izolaci podkroví,
• fólie natažená až přes kontralatě místo přímo na krokve,
• chybějící těsnicí páska, takže každý hřebík je možné místo zatečení,
• rozteč latí „od oka“, která se prozradí až u hřebene, kdy poslední řada tašek nevychází,
• vlhké nebo neimpregnované řezivo, které se po zabudování kroutí,
• spoje latí ve volném poli a nechráněné hřebíky, které časem rezaví,
• větraná mezera ucpaná u hřebene, v úžlabí nebo u střešního okna.

V praxi se často stává, že se tyto chyby ukážou až po několika sezónách, kdy oprava znamená sundat hotovou krytinu.

Opravit rozteč teď je otázka minut. Po položení prvních řad tašek už jde o demontáž. Před převzetím si ověřte, že:

• při pohledu od okapu jsou latě rovné, bez vln a zlomů,
• počet řad vychází stejně na obou stranách střechy,
• rozteč latí a poloha první a poslední latě odpovídají návodu výrobce krytiny,
• latě ani kontralatě se při zatlačení nehýbou a nepruží,
• kontralatě leží v ose krokví a pod nimi je těsnicí páska,
• spoje latí jsou nad kontralatěmi a v sousedních řadách vystřídané,
• větraná mezera je průchozí od okapu po hřeben, i kolem komína a oken,
• fólie není roztržená a u okapu je svedená do žlabu,
• skladba je před zakrytím vyfocená pro případ reklamace.