Montáž pletiva do výšky 1,8 m

Pletivo do 1,4 m se nejčastěji dává kolem zahrad, chat a mezi sousední pozemky. Zastaví psa i většinu zvěře, působí lehce a nebrání ve výhledu. Je to jednodušší varianta, kterou zvládne i šikovnější domácí kutil.

Pletivo do 1,8 m je běžné kolem rodinných domů. Dospělý člověk ho už jen tak mimochodem nepřeleze a plot přitom dál propouští světlo i vzduch. Na větší plochu ale víc působí vítr, proto je potřeba pečlivěji osadit hlavně rohové a koncové sloupky.

Pletivo nad 3 m patří spíš k areálům, skladům, sportovištím, farmám a oborám. Tady už nejde o běžný zahradní plot, ale o konstrukci, do které se vítr opírá jako do plachty. Používají se silnější sloupky, hlubší základy, víc řad napínacího drátu a často i bavolet, tedy šikmý nástavec pro ostnatý nebo žiletkový drát. Takový plot by měl navrhnout a postavit odborník.

Zda plot potřebuje povolení nebo jiné vyjádření úřadu, záleží na jeho výšce, umístění a místních pravidlech. Ta mohou určovat i územní plán nebo regulace obce. Hlavně u vyššího plotu, plotu podél silnice nebo na hranici se sousedem si proto podmínky podle platného stavebního zákona ověřte na stavebním úřadě ještě předtím, než objednáte materiál.

• pozinkované pletivo: jednodušší varianta pro místa, kde rozhoduje funkce, ne vzhled, ve vlhkém prostředí se na něm časem může objevit rez,
• poplastované pletivo: pozinkovaný drát s vrstvou PVC, obvykle zelenou, lépe odolává vlhkosti i mechanickému poškození a na zahradě působí přirozeněji, u trvalého plotu kolem domu se volí častěji,
• svařované nebo silnější čtyřhranné pletivo: pro vysoké ploty, kde musí pletivo vydržet větší napětí.

Kromě pletiva potřebujete průběžné sloupky, pevnější rohové a koncové sloupky, vzpěry, napínací drát, napínáky, vázací drát nebo příchytky a beton na ukotvení sloupků. U drobného spojovacího materiálu se šetření nevyplácí, protože právě tam se plot uvolní nejdřív.

Na začátku je důležité znát přesnou hranici pozemku. Pokud si nejste jistí, kudy vede, vyplatí se nechat ji vytyčit geodetem. Plot pak nebude stát na sousedově pozemku a předejdete zbytečným sporům. Potom se linie vyznačí kolíky a šňůrou a určí se místo branky, brány a rohů.

Sloupky se obvykle rozmisťují po 2 až 2,5 m, na větrném místě nebo u vysokého plotu raději hustěji. Jámy pro běžný plot mívají hloubku zhruba 60 až 80 cm, ideálně pod hranicí promrzání. U plotu nad 3 m se základy dělají hlubší a mohutnější, často 80 až 120 cm podle zeminy a návrhu.

Jako první se betonují rohové a koncové sloupky i se vzpěrami, protože na nich se celé pletivo napíná. Mezi ně se natáhne šňůra a podle ní se osadí průběžné sloupky, každý zkontrolovaný vodováhou. Beton musí vytvrdnout, výrobci obvykle uvádějí několik dní. Teprve potom se sloupky dají zatížit napínáním.

Napínací drát se u běžného plotu vede ve třech řadách: dole, uprostřed a nahoře. Vysoké ploty potřebují víc řad. Pletivo se rozvine podél plotu, uchytí se na koncovém sloupku a postupně, ne nárazově, se napíná směrem k druhému konci. Nakonec se přiváže ke každému sloupku i k napínacím drátům.

Nejlépe se pracuje na rovině s měkkou zeminou, dobrým přístupem a bez starého plotu. Naopak práci prodlužuje a prodražuje:

• kamenitá nebo jílovitá zemina, ve které se jámy kopou těžko,
• svah, kde je potřeba plot odstupňovat nebo pletivo přizpůsobit terénu,
• demontáž starého oplocení a odstranění starých betonových patek,
• hodně rohů, bran a krátkých úseků, protože každý konec potřebuje vzpěru,
• podhrabové desky, ostnatý drát nebo bavolet,
• výška nad 3 m, kdy se pracuje z lešení nebo plošiny.

• mělké základy: sloupek se po první zimě nebo silném větru začne viklat a táhne s sebou celé pole,
• chybějící vzpěry v rozích: napnuté pletivo rohový sloupek postupně vytáhne dovnitř,
• napínání do čerstvého betonu: sloupek se vychýlí a už se nevyrovná,
• příliš velké rozestupy: pletivo se mezi sloupky prohýbá,
• nerovnoměrné nebo přehnané napnutí: volné pletivo se vlní, přepnuté zase ohýbá sloupky,
• křivá linie: u dlouhého plotu se i malá odchylka na začátku na konci výrazně projeví.

Nižší plot do 1,4 m nebo do 1,8 m zvládnete svépomocí, pokud máte pomocníka a pár dní času. Plot nad 3 m přenechte firmě, protože jde o práci ve výšce a o konstrukci, kterou je potřeba staticky posoudit.

1. Ověřit hranici pozemku a vyznačit linii kolíky a šňůrou.
2. Vyznačit místa sloupků zhruba po 2 až 2,5 m, rohy a bránu.
3. Vykopat jámy stejné hloubky, obvykle 60 až 80 cm.
4. Zabetonovat rohové a koncové sloupky se vzpěrami a zkontrolovat je vodováhou.
5. Natáhnout šňůru mezi krajní sloupky a podle ní zabetonovat průběžné sloupky.
6. Nechat beton vytvrdnout podle pokynů výrobce.
7. Natáhnout a napnout tři řady napínacího drátu.
8. Rozvinout pletivo, uchytit ho na koncovém sloupku a postupně ho napínat.
9. Přivázat pletivo ke každému sloupku a k drátům v pravidelných rozestupech.
10. Zkontrolovat linii a napnutí, ostré konce drátů zahnout.

• sloupky stojí svisle a v jedné linii, žádný se při zatlačení nehýbe,
• rohové a koncové sloupky mají vzpěry,
• betonové patky jsou celistvé, bez dutin, a voda kolem nich nestojí,
• napínací dráty jsou napnuté a pevně uchycené v napínácích,
• pletivo je rovné, bez vln a průvěsů, ve stejné výšce po celé délce,
• pletivo je přivázané ke každému sloupku i k drátům,
• povrchová úprava pletiva a sloupků není poškozená,
• ostré konce drátů jsou zahnuté a okolí plotu je uklizené.