Osazení sloupku do výšky 3,8 m

V ceníku se „výškou sloupku“ obvykle myslí celková délka sloupku, ne výška plotu nad terénem. Část sloupku je v betonové patce, zpravidla přibližně 80 až 100 cm. Nad zemí tak u sloupku dlouhého 3,8 m zůstává zhruba 2,8 až 3 metry. Před objednávkou si s dodavatelem ujasněte, jak to počítá on, protože rozdíl jednoho metru mění celý plot.

Typické situace, kdy tahle varianta dává smysl:

• pletivo kolem sportovního hřiště, kurtu nebo školního dvora, kde míč nesmí přeletět přes plot,
• záchytná síť za brankou nebo u silnice, která chrání okolí před míči,
• vysoký plot k rušné ulici nebo k sousedovi, kde chce majitel soukromí a pletivo doplní tkaninou,
• plot se dvěma řadami pletiva nad sebou nebo s nástavcem na ostnatý drát u skladů a firemních areálů,
• sloupky, které nesou bránu, branku nebo pohon, a proto musí být delší a hlouběji ukotvené než sloupky kolem nich.

Pokud má plot nad terénem do dvou metrů, vysoký sloupek zbytečně zvyšuje nároky na patku i materiál. Pak zvolte nižší variantu.

Všechny tři položky na první pohled dělají totéž: sloupek se postaví do jámy a zalije betonem. Rozdíl je v silách, které musí sloupek vydržet, a ty s výškou rostou rychleji, než by člověk čekal. Vítr působí na celou plochu plotu a čím delší je sloupek nad zemí, tím větší pákou se opírá do patky.

• Sloupek do 2,4 m: běžný zahradní plot s pletivem nebo panely do výšky přibližně 1,5 až 2 m. Patka je menší, sloupek zvládne osadit jeden zkušený člověk s pomocníkem ze země, bez žebříku.
• Sloupek do 2,7 m: plot kolem dvou metrů s rezervou, třeba s nástavcem nebo ve svahu, kde je potřeba vyrovnat výšky. Nároky na patku stoupnou, postup ale zůstává stejný.
• Sloupek do 3,8 m: plot vysoký kolem tří metrů. Patka musí být hlubší a širší, sloupek silnější, vzpěry častější a rozestupy sloupků kratší. Při osazování jsou potřeba aspoň dva lidé, žebřík na kontrolu horní části a dočasné podepření, dokud beton neztvrdne.

Prakticky to znamená, že sloupek 3,8 m není „o kousek delší“ sloupek. Je těžší, hůř se s ním manipuluje, každá odchylka od svislice je nahoře víc vidět a chyba v patce se projeví nakloněním celého pole plotu. U téhle varianty proto počítejte s delším časem na jeden kus a s větším množstvím betonu.

Jaký sloupek zvolit

U vysokého plotu rozhoduje tuhost profilu. Tenký kulatý sloupek, který u dvoumetrového plotu bez potíží vydrží, se při třech metrech a tkanině ve větru začne prohýbat.

• Kulaté ocelové sloupky, pozinkované a často s PVC povrchem, se u pletiva používají běžně. Pro vysoký plot se volí větší průměr a silnější stěna, obvykle podle doporučení výrobce systému.
• Jekly, tedy obdélníkové a čtvercové profily, jsou tužší v jednom směru. U obdélníkového profilu se delší strana natáčí kolmo na plot, aby lépe odolávala větru.
• Sloupky pro panelové systémy se v této výšce používají méně, protože panely bývají nižší. Pokud se panely skládají nad sebe, řeší se to podle návodu výrobce.
• Dřevěné sloupky v této délce jsou těžké a v zemi hnijí. Kdo je chce, měl by je postavit na ocelovou kotevní patku nad terénem, ne do betonu.
• Betonové sloupky jsou velmi těžké a při třech metrech nad zemí se bez mechanizace osazují špatně.

Patka do země

Obvyklé řešení je samostatná betonová patka pro každý sloupek. U vysokého sloupku se jáma dělá přibližně 80 až 100 cm hluboká, tedy do nezámrzné hloubky, a široká zpravidla aspoň 30 cm, u bránových a rohových sloupků víc. Na dno přijde několik centimetrů štěrku, aby voda mohla odtékat. Beton se obvykle používá třídy C16/20 až C20/25, buď míchaný na místě, nebo při větším počtu sloupků dovezený autodomíchávačem. Suché betonové směsi v pytlích jsou pohodlné, u hlubokých patek jich ale padne hodně a je důležité je dobře promíchat a zhutnit.

Sloupek v podezdívce

Pokud plot stojí na podezdívce z tvárnic ztraceného bednění, sloupek se zabetonuje přímo do dutin tvárnic nebo do patky pod nimi. U vysokého sloupku nestačí, aby byl zapuštěný jen v tvárnici. Měl by sahat až do základového pasu, jinak se vítr opře do horní řady tvárnic a může ji roztrhnout.

Kotevní deska a zemní vruty

Sloupek s přivařenou deskou lze přikotvit na existující beton, třeba na zídku. U délky kolem 3,8 m ale na kotvy působí velké síly a takové řešení by měl posoudit statik nebo aspoň výrobce systému. Zemní vruty jsou rychlé a obejdou se bez betonu, jenže u vysokých plotů s tkaninou jejich únosnost závisí na půdě a musí ji potvrdit výrobce.

Většina komplikací u vysokých sloupků nevznikne při betonování, ale ještě před ním. Než se začne kopat, ověřte si tyto věci:

• Hranice pozemku. U plotu na hranici se vyplatí, aby hraniční body vytyčil geodet. Posunout zabetonovaný třímetrový sloupek je mnohem pracnější než nízký.
• Podzemní sítě. Vytyčení elektřiny, plynu, vody, kanalizace a telekomunikací si objednejte u správců sítí. Jáma hluboká skoro metr může zasáhnout kabel nebo potrubí.
• Povolení. Plot vysoký kolem tří metrů není pro stavební úřad maličkost. Co bude stačit, záleží podle platného stavebního zákona na výšce, umístění a územním plánu obce. Nespoléhejte na to, že plot nepotřebuje nic, a ověřte si to předem na stavebním úřadu. U plotu k silnici může mít slovo i správce komunikace. U bytového domu o oplocení rozhoduje SVJ nebo správce.
• Přístup. Sloupky jsou dlouhé, proto je potřeba je dovézt a uložit podél trasy plotu. Pokud se bude vrtat motorovým vrtákem nebo kopat minibagrem, musí se technika k plotu dostat.
• Kabely a chráničky. Pokud plánujete pohon brány, osvětlení nebo zvonek, chráničky pro kabely musí být v zemi ještě před betonováním. Samotné zapojení patří elektrikáři s příslušným oprávněním.
• Starý plot. Vytržení starých sloupků s betonovými patkami je samostatná práce. Domluvte se, kdo ji udělá a kam půjde odpad.

Na stavbě vypadá postup zpravidla takto. Nejdřív se natáhne šňůra podél trasy plotu a označí se místa sloupků. U vysokého plotu jsou rozestupy kratší než u nízkého, často kolem 2 až 2,5 metru, podle systému a podle toho, jestli bude na plotu tkanina. Jako první se osazují rohové, koncové a bránové sloupky, protože podle nich se vyrovnávají ostatní.

Jámy se kopou ručně, motorovým vrtákem nebo mechanizací. Na dno přijde vrstva štěrku. Sloupek se postaví do jámy a podloží tak, aby měl správnou výšku. U třímetrového sloupku se výška kontroluje podle šňůry natažené nahoře mezi rohovými sloupky nebo nivelačním přístrojem, ne jen od terénu, protože terén bývá nerovný.

Pak přichází klíčový okamžik: svislice. Sloupek se vodováhou kontroluje ve dvou směrech, podél plotu a kolmo na něj. Při této délce se doporučuje delší vodováha nebo olovnice, protože krátká vodováha přehlédne odchylku, která je nahoře vidět na centimetry. Sloupek se podepře dvěma až třemi latěmi zapřenými do země, aby se během betonování a tvrdnutí nepohnul.

Beton se ukládá po vrstvách a zhutňuje se tyčí nebo pěchováním, aby v patce nezůstaly dutiny. Během betonování se svislice kontroluje znovu, protože beton sloupek snadno odtlačí. Horní plocha patky se vytvaruje do mírného kuželu od sloupku, aby voda stékala pryč a nestála u oceli.

K vysokému plotu patří i vzpěry. Osazují se na rozích, u koncových a bránových sloupků, při změně směru a u dlouhých úseků i průběžně, podle systému třeba zhruba každých 25 metrů. Vzpěra má vlastní malou patku a ke sloupku se připojuje objímkou nebo šroubem. U třímetrového plotu bývá vhodné dát vzpěru z obou stran rohového sloupku.

Stejný sloupek může na jednom pozemku zabrat poloviční čas než na jiném. Práci zjednodušuje rovný terén, měkčí hlinitá půda bez kamenů, dobrý přístup pro vrták a jasně vytyčená hranice. Pomáhá i to, když jsou sloupky nachystané na místě a beton se dá míchat přímo u trasy plotu.

Naopak komplikace přidávají:

• kamenitá nebo skalnatá půda, kde vrták nestačí a je potřeba sekat nebo nasadit těžší techniku,
• těžké jíly, které se lepí a v dešti v jámě drží vodu,
• vysoká hladina podzemní vody, kdy jáma zaplavuje a beton se musí ukládat opatrněji,
• svah, kde se výšky sloupků musí odstupňovat a vzpěry mají různé délky,
• kořeny stromů, staré základy nebo zbytky původního plotu,
• sítě v trase, kdy se musí kopat ručně a pomalu,
• úzký přístup, kde se dlouhé sloupky musí nosit ručně a daleko.

U vysokých sloupků hraje roli i počasí. V silném větru se třímetrový sloupek špatně drží ve svislici a čerstvý beton se pod ním může pohnout. V mrazu se betonovat nemá, pokud to výrobce betonu výslovně nepovoluje.

Sloupek do 3,8 m se dá osadit svépomocí, pokud máte zručnost a aspoň jednoho pomocníka. Sami ho nezvládnete: je dlouhý, těžký a při převrácení může zranit člověka. Před kopáním si nechte vytyčit sítě. Kdybyste při kopání narazili na plynovod a cítili plyn, okamžitě odejděte z místa, nepoužívejte otevřený oheň ani elektrické přístroje a volejte plynárenskou pohotovost 1239 nebo 112. Při narušení kabelu práci zastavte a kontaktujte správce sítě.

1. Ověřit hranici pozemku, vytyčení sítí a požadavky stavebního úřadu.
2. Natáhnout šňůru podél trasy plotu a vyznačit místa rohových a průběžných sloupků.
3. Vykopat jámy do hloubky přibližně 80 až 100 cm a šířky aspoň 30 cm, u rohových a bránových sloupků širší.
4. Nasypat na dno jámy vrstvu štěrku a udusat ji.
5. Uzavřít horní konec sloupku krytkou, aby do něj nezatékala voda.
6. Postavit sloupek do jámy ve dvou lidech, nastavit výšku podle šňůry a podložit ho.
7. Zkontrolovat svislici ve dvou směrech dlouhou vodováhou a sloupek podepřít latěmi.
8. Namíchat beton podle návodu výrobce a ukládat ho po vrstvách se zhutněním.
9. Během betonování opakovaně kontrolovat svislici a výšku.
10. Vytvarovat povrch patky do kuželu směrem od sloupku.
11. Nechat beton tvrdnout, v teple ho první dny vlhčit a podpěry ponechat na místě.
12. Osadit vzpěry a napínat pletivo až po dostatečném vytvrdnutí betonu.

Při kontrole horní části sloupku ze žebříku dbejte na stabilní žebřík a druhou osobu, která ho drží. Pokud plot ponese pohon brány nebo osvětlení, elektrickou část nechte na elektrikáři.

U vysokých sloupků se chyby neodpouštějí. Co u nízkého plotu projde bez povšimnutí, se tady ukáže do první zimy nebo první bouřky.

• Mělká patka. Sloupek se časem vykloní ve směru převládajícího větru a mráz ho může nadzvednout. U třímetrového plotu je náklon vidět už z ulice.
• Úzká jáma. Když je jáma jen o málo širší než sloupek, beton tvoří tenký plášť a sloupek se v něm ohýbá jako v trubce.
• Beton pod úrovní terénu bez spádu. Kolem sloupku vznikne miska, ve které stojí voda. Ocel u paty začne dřív korodovat a beton může rozrušit mráz.
• Otevřený vršek sloupku. Voda zatéká do trubky, v zimě zamrzne a sloupek může roztrhnout. Krytka je drobnost, ale důležitá.
• Chybějící nebo slabé vzpěry. Rohové sloupky se po napnutí pletiva prohnou dovnitř a pletivo povolí.
• Napínání pletiva příliš brzy. Čerstvý beton tah drátů nevydrží a sloupek se pohne. Pletivo se zpravidla napíná nejdřív po několika dnech, podle počasí i později.
• Tkanina bez přepočtu. Majitel dodatečně pověsí na plot stínicí tkaninu, se kterou původní návrh nepočítal. Plot se najednou chová jako plachta a sloupky se vykloní.
• Poškozený zinek. Při zkracování sloupku se odhalí ocel. Bez opravy zinkovým sprejem začne řez rezavět.

Čas na jeden sloupek závisí hlavně na půdě a přístupu. V měkké půdě s vrtákem se za den osadí výrazně víc kusů než na kamenitém svahu s ručním kopáním. Rohové a bránové sloupky trvají déle, protože mají větší patky a vzpěry a jejich vyrovnání je náročnější.

Beton potřebuje čas. První dny po betonování se sloupek nemá zatěžovat a podpěry mají zůstat na místě. Pletivo, napínací dráty a tkanina se obvykle montují až zhruba po týdnu, v chladném počasí i později. Plnou pevnost beton zpravidla dosahuje přibližně po 28 dnech. Těžkou bránu nebo pohon se vyplatí zavěsit až po dostatečném vytvrdnutí, podle doporučení dodavatele brány.

Na sloupky navazuje montáž pletiva nebo sítí, případně brány a jejího pohonu. Domluvte si pořadí předem, aby montážník pletiva nepřišel dřív, než beton vytvrdne, a aby byl elektrikář u toho, když se ukládají chráničky.

Sloupky zkontrolujte ještě před montáží pletiva, kdy je všechno dobře vidět a případná oprava je jednodušší. Podívejte se podél řady sloupků z konce plotu: vršky by měly tvořit plynulou čáru a sloupky by měly stát v jedné linii. Dlouhou vodováhou ověřte svislost na několika náhodně vybraných kusech. Při předání si projděte tento seznam:

• sloupky stojí na domluvených místech a v linii podle šňůry,
• vršky sloupků mají jednotnou výšku nebo plynule kopírují svah,
• svislice sedí v obou směrech i u rohových a bránových sloupků,
• rozestupy odpovídají dohodě a systému plotu,
• patky mají domluvenou hloubku a šířku, případně existuje fotodokumentace z betonování,
• povrch betonu je vyspádovaný od sloupku a voda u něj nestojí,
• vzpěry jsou osazené na rozích, koncích, u brány a při změnách směru,
• na sloupcích jsou krytky a řezy mají opravenou povrchovou ochranu,
• chráničky pro kabely jsou uložené tam, kde byly plánované,
• sloupky se při zatlačení rukou v horní části nehýbou,
• okolí je uklizené a vykopaná zemina odvezená nebo rozhrnutá podle dohody.