Oplocení z tvárnic DT 12/15

Zkratka DT znamená bednicí tvárnice, číslo udává její tloušťku v centimetrech. DT 12 má tloušťku přibližně 12 cm, DT 15 přibližně 15 cm. Uvnitř jsou dutiny, do kterých se vkládá výztuž a lije beton. Tvárnice tedy slouží jako ztracené bednění a nosnou roli má až betonové jádro s ocelí.

Tenké tvárnice se hodí hlavně pro tyto situace:

• podezdívka pod plotová pole, pletivo nebo dřevěnou výplň, zpravidla do výšky přibližně 30 až 80 cm,
• nízká plná zídka u chodníku, kolem záhonu nebo předzahrádky,
• plot na úzkém pruhu u hranice, kde by silnější stěna zbytečně ubírala místo,
• náhrada staré rozpadlé betonové podezdívky ve stejné linii.

Proč je u tenké tvárnice tak důležitá výška? Plná stěna funguje jako plachta. Čím je vyšší, tím víc se do ní opírá vítr a tím větší síly působí na patu u základu. Štíhlá stěna tloušťky 12 až 15 cm má malou stabilitu. Plný vysoký plot se z ní proto bez sloupků ze silnějších tvárnic nebo bez posouzení statikem nestaví. Rozumnou výšku pro konkrétní tvárnici uvádí výrobce, u vyšších plných stěn se vyplatí poradit se se statikem.

Na webu NUMIQ najdete i samostatnou položku Oplocení z tvárnic DT 20/25. Obě vypadají podobně, každá se ale hodí na jiný úkol. Rozdíl není jen v tloušťce, ale také v tom, co stěna unese, jak se lije a kolik práce kolem ní je.

• Účel: DT 12/15 je typicky podezdívka a nízká zídka. DT 20/25 se volí na vyšší plné ploty, protihlukové stěny, pilířky bran a tam, kde stěna drží i menší výškový rozdíl terénu.
• Dutiny a beton: tenké tvárnice mají úzké dutiny, proto potřebují beton s jemným kamenivem a opatrnější zalévání. Silné tvárnice snesou běžnější beton a vejde se do nich víc výztuže.
• Základ: pod DT 12/15 obvykle stačí užší základový pás, pod DT 20/25 bývá širší a u vyšší stěny i víc vyztužený.
• Hmotnost a manipulace: tenké tvárnice unese jeden člověk bez potíží i v nepřístupné zahradě. Silné jsou těžší a u delších úseků se práce vyplatí plánovat s paletovým vozíkem nebo technikou.
• Spotřeba betonu: na běžný metr stejné výšky jde do DT 12/15 znatelně méně betonu. To zjednoduší logistiku a často umožní míchat beton přímo na místě.
• Rizika: tenká stěna je citlivější na vyboulení při zalévání, na vítr a na tlak zeminy. Silná stěna je robustnější, větší chyba v založení se na ní ale opravuje hůř.

Prakticky řečeno: chcete-li podezdívku pod panely a plot nebude držet zeminu, DT 12/15 zpravidla stačí. Chcete-li plnou zeď do výšky postavy, leží-li sousedův pozemek o půl metru výš nebo budete-li na stěnu věšet těžkou bránu, sáhněte po DT 20/25, nebo aspoň po sloupcích ze silnějších tvárnic.

Hranice pozemku a povolení

Plot stojí na hranici a hranice musí být jistá. V praxi se často stává, že starý plot nesedí s katastrální mapou o desítky centimetrů. Pokud si nejste jistí, objednejte geodeta na vytyčení hranic a domluvte se se sousedem ještě před kopáním. Spor o pruh země se po vylití betonu řeší mnohem hůř.

Zda plot potřebuje povolení, nebo stačí jiný postup, určuje platný stavební zákon. Rozhoduje výška plotu, jeho umístění a okolnosti, například jestli stojí u silnice, v ochranném pásmu nebo v památkově chráněném území. Nespoléhejte na to, že nízký plot je vždy bez povolení. Před zahájením prací se zeptejte na příslušném stavebním úřadu. U plotu podél komunikace může být potřeba vyjádření jejího správce. Jde-li o pozemek u bytového domu, rozhoduje SVJ nebo správce domu.

Inženýrské sítě

Podél plotů často vedou vodovodní přípojky, plyn, elektřina i sdělovací kabely. Před kopáním si nechte sítě vytyčit jejich správci. Ručně kopejte všude tam, kde je vedení blízko. Pokud při výkopu poškodíte plynové potrubí nebo ucítíte plyn, okamžitě odejděte do bezpečné vzdálenosti, nepoužívejte oheň ani elektrické spotřebiče a volejte plynárenskou pohotovost 1239, případně 112. Na kabel pod napětím nesahejte, poruchu řeší výhradně distributor a elektrikář s příslušným oprávněním.

Základ a přístup

Tvárnice DT 12/15 se kladou na betonový základový pás. Ten se dělá do nezámrzné hloubky, v Česku zpravidla přibližně 80 cm až 1 m podle lokality a podloží. Do čerstvého základu se osazují svislé ocelové pruty, takzvané trny, které později spojí základ se stěnou. Ověřte si, jestli ceníková položka zahrnuje i výkop a základ, nebo jen samotnou stěnu. Připravte příjezd pro dovoz palety tvárnic, místo na uskladnění, zdroj vody a elektřiny pro míchačku.

1. Vytyčení linie plotu provázkem mezi kolíky, určení výšky horní hrany a polohy brány, branky a dilatací.
2. Kontrola základového pásu: rovina, výška, poloha trnů. Pokud základ není rovný, první řada se vyrovná maltou.
3. Osazení první řady tvárnic do cementové malty přesně podle provázku a vodováhy. To je nejdůležitější krok, každá chyba se nahoře znásobí.
4. Skládání dalších řad nasucho na vazbu, tedy se spárami posunutými o polovinu tvárnice. Na koncích a u bran se použijí koncové nebo upravené tvárnice.
5. Vkládání vodorovné výztuže do drážek tvárnic, zpravidla přibližně do každé druhé řady, a napojování svislých prutů podle návrhu.
6. Zalévání betonem po vrstvách, ne naráz po celé výšce. Beton se zhutní propichováním nebo opatrným vibrováním.
7. Kontrola svislosti a linie ještě během tuhnutí, kdy se dá stěna jemně doladit.
8. Ukončení horní hrany: srovnání betonu, osazení kotev pro panely nebo sloupky, později osazení stříšek.
9. Povrchová úprava po vyzrání betonu: omítka, obklad, nátěr, nebo ponechání pohledové tvárnice, pokud to výrobce připouští.

Zalévání tenkých tvárnic

U DT 12/15 je zalévání nejcitlivější částí práce. Dutiny jsou úzké a hrubé kamenivo se v nich zasekne. Vzniknou tak prázdná místa bez betonu, která zvenku nejsou vidět. Používá se proto beton s jemným kamenivem, zpravidla přibližně do 8 mm, s tekutější, ale ne vodnatou konzistencí. Pevnostní třídu betonu určí výrobce tvárnic nebo projektant, obvykle jde o běžný konstrukční beton podle ČSN EN 206.

Beton se lije po vrstvách. Výrobci zpravidla uvádějí několik řad najednou, aby tlak čerstvého betonu tenkou tvárnici nevyboulil ani neroztrhl. Hutní se propichováním tyčí nebo ponorným vibrátorem s tenkou hlavicí, krátce a opatrně. Příliš dlouhé vibrování tenkou stěnu rozkmitá a vytlačí z linie.

Tvárnice

Bednicí tvárnice se vyrábějí z betonu, některé s hladkým, jiné s hrubším povrchem. Běžná šedá tvárnice je určená pod omítku nebo obklad. Chcete-li plot bez omítky, vyberte tvárnici, kterou výrobce výslovně uvádí jako pohledovou nebo plotovou. Kromě klasických bednicích tvárnic existují i dekorativní plotové systémy se štípaným povrchem, které mají vlastní sloupkové a ukončovací prvky.

Výztuž

Do tenkých tvárnic se vkládají pruty menších průměrů, protože silná ocel se do úzkých dutin s potřebným krytím betonem nevejde. Výztuž nesmí ležet na tvárnici, má být ze všech stran obalená betonem, jinak brzy zkoroduje. U podezdívky pod panely obvykle stačí jednodušší vyztužení, u plné zídky s větší výškou rozhoduje návrh statika.

Ukončení a povrch

Horní hranu chrání plotová stříška z betonu nebo kamene. Má mít přesah a okapní nos, aby voda nestékala po stěně. Pod stříšku patří mrazuvzdorné lepidlo nebo malta, ne obyčejná vnitřní omítka. Na povrch se používá venkovní soklová omítka, obklad z kamene či pásků nebo fasádní nátěr určený na beton. Na straně, která je v kontaktu se zeminou, je vhodná hydroizolační stěrka, jinak voda vzlíná a omítka se odlupuje.

Nejrychleji jde stavba na rovném terénu, s dobrým přístupem a se základem, který je přesně ve výšce. Práci naopak komplikuje:

• svah, kde se základ i stěna musí odstupňovat a přibývá řezaných tvárnic,
• hodně rohů, oblouků, branek a ukončení na krátké délce,
• špatný přístup, kdy se tvárnice i beton nosí ručně přes zahradu,
• nerovný nebo starý základ, který je potřeba vyrovnat či částečně nahradit,
• bourání a odvoz starého plotu, kořeny stromů a keřů v linii plotu,
• sítě v linii plotu, kvůli kterým se musí kopat ručně nebo měnit trasa,
• vyšší nároky na vzhled, například pohledová tvárnice, na které nesmí zůstat ani kapka betonu.

U DT 12/15 pomáhá, že tvárnice jsou lehké a betonu jde méně. Pokud se ale na tenkou tvárnici kladou nároky, které patří silnější variantě, náklady se přesunou do složitější výztuže, sloupků a pozdějších oprav.

Plot z tvárnic je většinou jen část oplocení. Před zaléváním musí být jasné, jaký systém výplně půjde na podezdívku. Kotvy pro panely, sloupky pletiva nebo konzoly pro dřevo se osazují do čerstvého betonu, nebo se později vrtají. Při vrtání do tenké stěny hrozí odštípnutí hrany, proto se kotvení vyplatí vyřešit předem.

Dále domluvte:

• chráničky pro elektřinu k bráně, osvětlení, zvonku nebo videotelefonu, které se vkládají ještě před zaléváním, samotné zapojení provádí elektrikář,
• místo pro poštovní schránku a pilíř nebo výklenek pro elektroměr či plynoměr, jehož umístění a provedení určuje distributor,
• pilířky pro bránu a branku, které se u těžší brány dělají ze silnějších tvárnic, ne z DT 12/15,
• odvodnění u plotu, aby voda ze zpevněných ploch netekla k patě stěny,
• terénní úpravy, dlažbu a obrubníky, které k plotu přijdou později.

• Mělký základ: plot se po několika zimách nakloní nebo praskne, protože ho zamrzající zemina zvedá.
• Chybějící trny ze základu: stěna je k základu jen přilepená a vítr nebo náraz ji může vyvrátit.
• Hrubé kamenivo v úzkých dutinách: ve stěně zůstanou prázdná místa, výztuž bez betonu koroduje a rezavá voda prosakuje na povrch.
• Zalití celé výšky naráz: tvárnice se vyboulí, rozestoupí nebo stěna uhne z linie.
• Chybějící dilatace na dlouhém úseku: objeví se svislé trhliny na nepravidelných místech. Dilatační spáry se zpravidla dělají přibližně po několika metrech, přesnou vzdálenost uvádí výrobce.
• Stříška bez přesahu nebo okapního nosu: voda zatéká do vrchu stěny, omítka opadává a beton mrzne.
• Běžná omítka bez izolace u země: spodek stěny je trvale mokrý, objevují se výkvěty a mech.
• Tenká stěna použitá jako opěrná zeď: pod tlakem zeminy se vyklopí, i když je nízká.

Samotné skládání a zalévání tenkých tvárnic je poměrně rychlé. Víc času zaberou výkop, základ a čekání na beton. Základ by měl před zděním aspoň několik dní tuhnout, výrobci betonu zpravidla doporučují zatěžovat ho až po dosažení dostatečné pevnosti. Beton v tvárnicích je v létě potřeba chránit před rychlým vysycháním, stěnu je vhodné několik dní vlhčit a zakrýt. V zimě při teplotách kolem nuly se bez opatření nebetonuje.

Plotové panely se obvykle osazují až po několika dnech. Omítka nebo obklad přicházejí na řadu zpravidla po několika týdnech, až beton vyzraje a vyschne. Plnou pevnost beton dosahuje přibližně po 28 dnech.

Nízkou podezdívku pod pletivo nebo panely zvládne šikovný kutil sám, pokud už má hotový a vyzrálý základ s trny. Svépomocí se ale nepouštějte do vysokých plných stěn, opěrných zdí ani do prací u sítí.

1. Zkontrolovat rovinu a výšku základu, označit nejvyšší bod.
2. Natáhnout provázek po celé délce plotu mezi pevnými kolíky.
3. Namíchat cementovou maltu a osadit první řadu tvárnic přesně podle provázku.
4. Každou tvárnici zkontrolovat vodováhou v podélném i příčném směru.
5. Nechat maltu pod první řadou zatuhnout, zpravidla do druhého dne.
6. Složit další řady nasucho s posunutými spárami.
7. Vložit vodorovnou výztuž do drážek a navázat svislé pruty.
8. Připravit beton s jemným kamenivem nebo objednat vhodnou hotovou směs.
9. Zalévat po vrstvách a každou vrstvu propíchat tyčí.
10. Po každé vrstvě zkontrolovat linii a svislost stěny.
11. Osadit kotvy pro výplň plotu do čerstvého betonu.
12. Stěnu zakrýt fólií a několik dní vlhčit.
13. Po vyzrání osadit stříšky na mrazuvzdorné lepidlo.

Nejjednodušší kontrola je pohled podél stěny z jednoho konce. Linie má být rovná, bez vlnek a vyboulených míst. Vodováhou zkontrolujte svislost na více místech a horní hranu po celé délce. Poklepem kladívkem na tvárnici se dají odhalit místa, kde chybí beton, znějí dutěji. Podívejte se na spáry mezi tvárnicemi: nesmí z nich vytékat beton ani vykukovat výztuž. U stříšek zkontrolujte přesah, sklon a celistvé spáry.

• plot stojí na odsouhlasené hranici a v dohodnuté linii,
• stěna je svislá, rovná a bez vyboulených míst,
• horní hrana je vodorovná nebo plynule odstupňovaná podle terénu,
• dilatační spáry jsou na dohodnutých místech,
• ve spárách není vidět výztuž ani prázdné dutiny,
• kotvy pro výplň plotu jsou osazené ve správných roztečích,
• chráničky pro elektřinu jsou na místě a průchodné,
• stříšky mají přesah, okapní nos a pevně sedí,
• okolí je uklizené, zbytky betonu jsou odstraněné ze stěn i z terénu,
• máte od zhotovitele informaci, kdy lze stěnu omítnout a zatížit.