Akrylování, tmelení kolem podlahových lišt

Hlavním důvodem je vzhled. Lišta s vyplněnou horní spárou působí jako součást stěny, nerovnosti omítky zmizí a linie podél místnosti je čistá. Druhý důvod je praktický: do otevřené škvíry zapadá prach, písek z bot i drobný hmyz a vysavačem se to odtud dostává špatně.

Tmelí se zpravidla jen horní spára mezi lištou a stěnou. U plovoucí podlahy (laminát, vinyl se zámkem, dřevěné lamely) se spára mezi lištou a podlahou netmelí. Podlaha musí mít volnost pohybu při změnách teploty a vlhkosti a tmel by ji u lišty svazoval. V praxi to pak končí roztrženým tmelem nebo odtrženou lištou. U dlažby nebo lepených podlah se spodní spára někdy tmelí, materiál se ale volí podle toho, jestli tam může stříkat voda.

V kartuši vypadají akryl a silikon podobně, každý se ale hodí na něco jiného.

• Akrylátový tmel je pružný jen málo, dá se přetírat barvou, dobře drží na omítce, sádrokartonu, dřevu i natřených plastech a snadno se uhlazuje vodou. Patří do suchých místností: obývák, ložnice, chodba.
• Sanitární silikon je pružnější a lépe snáší vodu, ale běžně se nedá přetřít. Hodí se tam, kde se u lišty velmi často vytírá mokrým mopem nebo kde může stříkat voda, třeba v koupelně nebo u sprchového koutu.

Akryl tedy není vodotěsná bariéra. Běžné vytírání vydrží, stojící voda ho ale časem rozmočí. Pokud je lišta dřevěná olejovaná nebo plastová v dekoru dřeva, bílý akryl bude vidět. Pak se volí tmel v podobném odstínu, případně se tmelí jen tam, kde je opravdu viditelná mezera.

Snadná situace je nová lišta u čerstvě vymalované rovné stěny: spára je tenká a stejnoměrná, stačí jeden tah a uhlazení. Víc času zabere:

• stará spára s popraskaným tmelem nebo zbytky barvy, kterou je potřeba nejdřív vyříznout a vyčistit,
• křivá stěna, u které je spára místy široká několik milimetrů a tmel se musí nanášet nadvakrát,
• členitá místnost s mnoha rohy, zárubněmi a trubkami od topení,
• tmavá lišta u světlé stěny, kde se musí tahat velmi přesně nebo s maskovací páskou,
• požadavek na přetření spár barvou po zaschnutí.

Když je spára širší, než zvládne jedna vrstva, vloží se do ní nejdřív pěnový provazec a tmel se nanáší až na něj. Akryl při schnutí trochu smrští objem, takže tlustá „housenka“ tmelu se často propadne nebo praskne.

Tuhle práci zvládnete i sami. Stačí vytlačovací pistole, kartuše akrylu, nůž, vlhká houbička a trocha trpělivosti. Pracujte při pokojové teplotě, minimální teplotu zpracování uvádí většina výrobců na obalu.

1. Vyříznout nožem starý popraskaný nebo uvolněný tmel a odstranit odlupující se barvu.
2. Vysát spáru, otřít ji mírně vlhkým hadrem a nechat vyschnout.
3. Podle potřeby nalepit maskovací pásku na stěnu a na lištu těsně vedle spáry.
4. Seříznout špičku kartuše šikmo tak, aby otvor odpovídal šířce spáry.
5. Do širokých spár nejdřív zatlačit pěnový provazec.
6. Nanášet tmel plynulým tahem po úsecích zhruba jeden až dva metry, pistolí táhnout rovnoměrně a nezastavovat.
7. Hned uhladit spáru navlhčeným prstem nebo plastovou stěrkou do mírně prohnutého tvaru.
8. Setřít přebytečný tmel vlhkou houbičkou, dokud nezaschne, a pásku strhnout ještě za mokra.
9. Pokračovat dalším úsekem a v rozích plynule navázat na předchozí tah.
10. Nechat tmel zaschnout podle údajů výrobce, obvykle několik hodin až den, a teprve potom ho přetřít barvou.

V praxi se opakují pořád stejné problémy:

• Tmelení na prach nebo vlhko. Tmel drží jen na vrstvě nečistot a po pár týdnech se odlepí.
• Příliš mnoho tmelu najednou. Silná vrstva schne pomalu, praská a spára vypadá jako vymačkaná pasta, ne jako čistý přechod.
• Neuhlazený tmel. Zůstanou boule, stopy po zastavení pistole a hrubý povrch, na kterém drží špína.
• Tmelení spodní spáry u plovoucí podlahy. Podlaha přijde o prostor pro pohyb a tmel se trhá.
• Akryl v mokrém prostředí. U sprchy nebo vany tmel změkne, zčerná a odpadává.
• Natírání před zaschnutím. Barva na čerstvém akrylu praská a na spáře vzniknou skvrny.

Hotovou spáru si prohlédněte v bočním světle, třeba s baterkou položenou na podlaze. Tak je vidět každá nerovnost.

• spára je vyplněná po celé délce bez přerušení a děr,
• povrch tmelu je hladký, stejně široký a bez boulí,
• na liště ani na stěně nejsou zaschlé šmouhy tmelu,
• v rozích a u zárubní na sebe tahy čistě navazují,
• tmel drží na obou stranách a po zatlačení prstem se neodlepuje,
• spodní spára u plovoucí podlahy zůstala volná,
• v mokrých zónách je použitý silikon, ne akryl,
• přetřená spára má jednotný odstín bez prasklin.

Má se tmelit i spára mezi lištou a podlahou?

U plovoucí podlahy ne. Podlaha se musí pod lištou volně pohybovat, proto se tmelí jen horní spára mezi lištou a stěnou. U dlažby nebo lepené podlahy se spodní spára tmelit může, volbu materiálu je dobré probrat s podlahářem nebo obkladačem.

Jak dlouho trvá, než se dá akryl přetřít?

Záleží na výrobci, tloušťce vrstvy a teplotě v místnosti. Povrch se obvykle zatáhne během několika minut, na přetírání se ale většinou čeká několik hodin až den. Přesný čas najdete na kartuši.

Proč tmel po čase praskl?

Nejčastěji byla vrstva příliš silná, podklad nebyl čistý nebo se spára výrazně pohybuje, například u čerstvé omítky nebo u lišty uchycené jen na klipy. Popraskaný tmel je potřeba vyříznout a nanést nový, případně s pěnovým provazcem.

Dá se akrylovat dřevěná olejovaná lišta?

Dá, ale bílý akryl je na přírodním dřevě vidět. Volí se tmel v podobném odstínu a spára se táhne velmi úzce, často s maskovací páskou. Pokud je mezera minimální, bývá lepší ji netmelit vůbec.