Demontáž starých parket - šetrně podle pokládkového plánu

Ještě před prvním páčením je dobré pořádně prohlédnout stav podlahy. Dílce, které jsou zlomené, napadené hnilobou nebo po opakovaném broušení příliš tenké, se obvykle vyřadí. Zdravé a rovné kusy z tvrdého dřeva, třeba z dubu nebo buku, mají dobrou šanci na druhý život.

Pak přichází na řadu pokládkový plán. Je to jednoduchý nákres místnosti, ve kterém je zakreslený vzor (rybí kost, kostky, pásy), směr dílců a pořadí řad. V praxi stačí náčrt na papíře doplněný fotografiemi z několika úhlů. Každá řada dostane číslo a každý dílec své pořadí v řadě.

Samotná práce začíná sundáním soklových lišt. Pokud jsou v dobrém stavu, vyplatí se je také zachovat. Demontáž pak pokračuje od stěny, kde se krajní dílce uvolňují nejsnáz, a postupuje se řada po řadě ke středu místnosti. Dílec se pomalu nadzvedne páčidlem nebo plochým sekáčem, pod který se vloží dřevěná nebo plastová podložka. Ta chrání hrany před otlačením a rozloží sílu.

Nejvíc rozhoduje, jak jsou parkety připevněné k podkladu.

• přibíjené parkety se uvolňují poměrně snadno, hřebíky se dají vytáhnout nebo přeštípnout a dřevo většinou zůstane celé,
• parkety lepené do asfaltu nebo starého asfaltového tmelu drží pevně, často se musí uvolňovat pomalu, někdy po nahřátí, a rohy i pero s drážkou se přitom snadno ulomí,
• parkety na novějších lepidlech bývá někdy těžké oddělit bez poškození a část dílců se nemusí podařit zachránit.

Práci dál prodlužuje členitá místnost s výklenky, zárubněmi a radiátory, složitější vzor, například rybí kost, a požadavek na pečlivé značení každého kusu. Naopak pomáhá prázdná místnost, suché dřevo a podklad, který se nedrolí.

Pozor ve starších domech: asfalt, dehet a stará lepidla mohou obsahovat zdraví škodlivé látky a v některých starých podkladech a podlahovinách se vyskytuje i azbest. Pokud máte podezření, nechte vzorek posoudit v laboratoři. Azbest smí odstraňovat jen firma s příslušným oprávněním. Při broušení zbytků asfaltu vždy používejte respirátor a místnost větrejte.

V menší místnosti s přibíjenými parketami to zvládne i šikovný domácí kutil. Pokud jsou parkety lepené do asfaltu nebo jde o historickou podlahu, je rozumnější zavolat parketáře. Postup pro svépomoc:

1. Vyklidit místnost a zakrýt stěny, dveře a zárubně.
2. Nakreslit pokládkový plán, podlahu vyfotit a očíslovat řady.
3. Připravit páčidlo, plochý sekáč, kladivo, dřevěné klíny, ochranné podložky, tužku a označené přepravky.
4. Opatrně sundat soklové lišty a odložit je stranou.
5. Najít krajní dílec u stěny, ke kterému je dobrý přístup.
6. Pod páčidlo vložit podložku a dílec pomalu nadzvedávat, bez prudkého páčení.
7. U lepených parket pracovat po malých kouscích a pomáhat si dřevěnými klíny.
8. Každý vyjmutý dílec hned označit na spodní straně číslem řady a pořadím.
9. Dílce ukládat do přepravek podle řad, vždy naplocho.
10. Pokračovat řadu po řadě ve směru, ve kterém byly parkety kladené.
11. Na konci zkontrolovat podklad a odstranit vyčnívající hřebíky.

Značení na spodní straně je důležité: na horní straně by se při broušení ztratilo, na spodní vydrží až do nové pokládky.

Ze spodní strany dílců je potřeba dostat zbytky asfaltu, lepidla a nečistot, jinak bude nová pokládka nerovná a lepidlo nebude dobře držet. Silnější nánosy se seškrábou špachtlí nebo sekáčem, zbytek se jemně přebrousí papírem střední zrnitosti. U velmi tvrdých zbytků lze použít odstraňovač lepidel, vždy podle pokynů výrobce. Brousit je třeba s citem: každý ubraný milimetr dílec oslabuje a zkracuje jeho životnost.

Dřevo reaguje na vlhkost, proto ho skladujte v suchém a větraném prostoru se stálou teplotou. Vhodná relativní vlhkost vzduchu bývá obvykle zhruba 40 až 60 %. Vlhký sklep ani nevytápěná garáž nejsou dobrý nápad. Dílce ukládejte vodorovně na rovnou plochu a navrch dejte mírnou zátěž, třeba prkna. Tak se nezkroutí. Skupiny podle řad nechte pohromadě, ať je při pokládce nemusíte hledat.

• silné páčení bez podložky, po kterém praskají rohy a pero s drážkou,
• chybějící nebo nejasné značení, takže skládání vzoru se změní v hádanku,
• značení na lícové straně, které při broušení zmizí,
• zbytky asfaltu na spodní straně dílců, které způsobí nerovnosti,
• příliš agresivní broušení, které dílec ztenčí,
• skladování nastojato, nakřivo nebo ve vlhku.

V bytě myslete i na sousedy. Práce je hlučná, proto se řiďte domovním řádem a dopředu dejte vědět SVJ nebo správci domu. Stropní konstrukce pod podlahou je společnou částí domu a při práci se nesmí poškodit.

Když parketář práci předává, vyplatí se projít tyto body:

• pokládkový plán je úplný, čitelný a odpovídá značení na dílcích,
• každý zachovaný dílec má na spodní straně číslo řady a pořadí,
• parkety jsou roztříděné podle řad a uložené naplocho,
• vyřazené kusy jsou oddělené a víte, kolik jich chybí,
• soklové lišty jsou uložené a nepoškozené,
• podklad je bez vyčnívajících hřebíků a větších zbytků asfaltu,
• místnost je uklizená a odpad odvezený.

Dají se bez poškození rozebrat všechny parkety?

Ne vždy. Přibíjené parkety se většinou podaří zachránit celé. U parket lepených do asfaltu nebo silného lepidla se část dílců při uvolňování zlomí i při opatrné práci. Chybějící kusy se pak doplňují dílci z méně viditelných míst nebo novými kusy ze stejného dřeva.

Jak dlouho trvá demontáž jedné místnosti?

Záleží na velikosti místnosti, vzoru a způsobu uchycení. Běžný pokoj s přibíjenými parketami bývá hotový obvykle za několik hodin. U lepených parket s důkladným čištěním a tříděním může práce zabrat celý den i déle.

Musí se parkety po demontáži položit zpět do stejné místnosti?

Nemusí. Dají se položit i jinde, ve stejném nebo novém vzoru. Pokládkový plán se ale hodí vždy, protože pomůže zachovat souvislé barevné odstíny a kresbu dřeva tak, jak vypadaly původně.

Co dělat s podkladem po demontáži?

Podklad je potřeba očistit a zkontrolovat jeho rovinnost a pevnost. Často se vyrovnává, nebo se na něj pokládá suchá podlaha z podlahových dílců, která vytvoří pevný a rovný základ pro zpětnou pokládku bez mokrých procesů.