Řezání zámkové dlažby tloušťky 8 až 10 cm

Tloušťka dlažby se volí podle zatížení. Kámen 8 cm se obvykle používá na vjezdy a parkování osobních aut, 10 cm tam, kde se počítá s těžší dopravou nebo s častým otáčením kol na místě. Kdo si objednává řezání právě v této tloušťce, má tedy téměř vždy pojízdnou plochu. To mění pohled na řez: nejde jen o vzhled okraje, ale o to, jestli dořezaný kus vydrží tlak kola.

Silný kámen má větší plochu řezu. Při tloušťce 10 cm projde kotouč zhruba dvojnásobným objemem betonu než u kamene 5 cm. Řez trvá déle, kotouč se víc zahřívá a rychleji opotřebuje, vzniká víc kalu a prachu. Běžná úhlová bruska s kotoučem 230 mm má hloubku řezu přibližně 6 až 7 cm, takže kámen 8 cm na jeden průchod neprořízne. Proto se u této tloušťky používá jiné nářadí nebo jiný postup.

Jak se tato práce měří

V ceníku se řezání uvádí v běžných metrech. Obvykle se měří délka linie, podél které se dlažba řeže, tedy například délka obrubníku, u kterého jsou kameny dořezané. U šikmých řezů, oblouků a výřezů kolem vpustí nebo sloupků připadá na metr víc řezů a jsou pracnější. Domluvte se s firmou předem, jak se budou taková místa měřit, ať při vyúčtování nevznikne spor.

Řezání není samostatná práce, která se dělá až na konci. Probíhá průběžně s pokládkou, případně hned po ní, ještě před zasypáním spár a zhutněním vibrační deskou.

Vyznačení řezu

Dlaždič položí celé kameny až k okraji, tedy k obrubníku, zdi nebo vpusti, tak aby přesahovaly přes hranu. Na každý kámen si pak vyznačí linii řezu tužkou, křídou nebo podle šňůry. Při značení je potřeba odečíst spáru, která se mezi dořezaným kusem a obrubníkem nechává, obvykle přibližně 3 až 5 mm. Kámen nesmí být natlačený na obrubník, jinak ho při hutnění vytlačí nebo se odštípne hrana.

Řezání na stolní pile, nebo přímo na ploše

Existují dva běžné postupy a na větších stavbách se často kombinují.

• řezání na stolní pile: každý kámen se vyjme, uřízne na pile s vodním chlazením a vrátí na místo. Řez je přesný a kolmý, plocha zůstává čistá, práce je ale pomalejší, protože se s každým kusem manipuluje dvakrát,
• řezání na ploše: celé kameny se položí přes okraj, napne se šňůra a celá řada se prořízne benzinovou rozbrušovací pilou najednou. Linie je rovná a postup rychlý, kal ale stéká po položené dlažbě a musí se hned smýt. Navíc je třeba hlídat, aby se kotouč nezařízl do obrubníku.

U dlažby 8 až 10 cm se řezání na ploše dělá většinou ve dvou krocích: nejdřív se zhora nařízne do hloubky, kterou stroj bezpečně zvládne, potom se kus vyjme a dořízne. Druhou možností je pila s větším kotoučem, která projde celou tloušťkou.

Osazení dořezaných kusů a čištění

Uříznuté kusy se vrátí na místo, doklepou gumovou paličkou do úrovně okolních kamenů a zkontroluje se šířka spár. Kal a prach se z povrchu smyjí vodou ještě za mokra. Teprve potom následuje zásyp spár a zhutnění vibrační deskou s gumovou podložkou.

Jak dlouho to trvá

Čas závisí hlavně na počtu řezů na běžný metr. Rovná linie podél obrubníku u dlažby kladené kolmo k okraji jde poměrně rychle. Vzor rybí kost pod úhlem 45 stupňů, oblouky a hodně výřezů kolem překážek dokážou práci na stejné délce několikanásobně prodloužit. U silné dlažby se navíc počítá s výměnou nebo chlazením kotouče a s častějším čištěním plochy.

Stolní pila s vodním chlazením

Na přesné řezy, které budou na očích, se používá stolní pila na dlažbu a kámen s diamantovým kotoučem obvykle 350 mm nebo větším. Kámen leží na posuvném stole, kotouč chladí voda a řez je hladký a kolmý. Pro kámen 10 cm je potřeba pila s dostatečnou hloubkou řezu. Menší stavební pily ji někdy nemají a kámen se pak musí otáčet.

Benzinová nebo elektrická rozbrušovací pila

Ruční rozbrušovací pila s kotoučem 300 až 400 mm je běžný nástroj dlaždičů pro řezání na ploše. S kotoučem 350 mm projde obvykle i kamenem 10 cm, pokud se řeže pomalu a s vodou. Je těžká, hlučná a chce zkušenost. Při špatném vedení se kotouč může zaseknout a pila odskočí.

Úhlová bruska

Velká úhlová bruska se hodí na drobné dořezy, úpravu oblouků a výřezy kolem šachet. Celou tloušťku 8 až 10 cm ale na jeden průchod neprořízne. Řezat se musí ze dvou stran a oba řezy se musí přesně potkat, jinak na řezné ploše vznikne schod.

Štípačka dlažby

U tenčí dlažby je štípačka rychlé řešení. Při tloušťce 8 až 10 cm je potřeba těžká hydraulická nebo pákovou štípačka a lom i tak bývá nerovný, se zubatým spodkem. Na řezy u obrubníků pojízdných ploch se proto nepoužívá, nanejvýš na hrubé zkrácení kusů, které se potom dořežou.

Kotouče

Na betonovou dlažbu se používá segmentový diamantový kotouč určený na beton. U dlažby s tvrdým kamenivem, například s vymývaným povrchem nebo žulovou drtí, se kotouč opotřebuje rychleji a měl by být určený na tvrdý materiál. Tupý kotouč řeže pomalu, přehřívá se, pálí hranu kamene a zvyšuje riziko, že se segment uvolní.

V ceníku najdete i samostatnou položku řezání zámkové dlažby tloušťky 4 až 6 cm. Na první pohled jde o stejnou práci, v praxi se ale obě varianty dost liší.

• použití: dlažba 4 až 6 cm patří na chodníky, terasy a pochozí plochy, dlažba 8 až 10 cm na plochy, kam vjíždějí auta. Pokud máte vjezd ke garáži, jde obvykle o tuto položku,
• nářadí: tenčí dlažbu prořízne velká úhlová bruska na jeden průchod a dá se i štípat, silnou je třeba řezat pilou s větším kotoučem nebo ze dvou stran,
• čas na metr: řez kamenem 10 cm trvá znatelně déle, kotouč se víc opotřebuje a vzniká víc kalu,
• nároky na dořezaný kus: na chodníku malý kousek vydrží, pod kolem auta se úzký klín uvolní, rozlomí nebo vyklopí. U silné dlažby se proto přísněji hlídá minimální velikost dořezu,
• bezpečnost: větší stroje znamenají větší riziko zpětného rázu, víc hluku a prachu, práce vyžaduje zkušenějšího pracovníka,
• hmotnost: kámen 10 cm je těžký, opakované vyjímání a vracení kusů na stolní pilu je fyzicky náročnější.

Pokud se na jedné stavbě potkají obě tloušťky, například chodník ke vchodu a vjezd k bráně, řezání se obvykle oceňuje podle tloušťky v daném úseku. Přechod mezi nimi by měl být oddělený obrubníkem, aby tenká dlažba nebyla vystavená zatížení od auta.

Délka řezů není jediné, co rozhoduje o náročnosti. Dvě plochy se stejným počtem běžných metrů mohou znamenat úplně jinou práci.

Práci usnadňuje

• rovné obrubníky a pravoúhlý tvar plochy,
• vzor kladený kolmo nebo rovnoběžně s okrajem, kdy se řeže jen jedna řada,
• rozměry plochy navržené s ohledem na modul dlažby, aby u okrajů vycházely co největší kusy,
• volný přístup pro pilu, voda a elektřina přímo na stavbě,
• běžná betonová dlažba bez tvrdého kameniva na povrchu.

Práci ztěžuje

• vzor rybí kost nebo kladení pod úhlem, kde je každý okrajový kámen šikmý řez,
• oblouky, kruhové obrubníky a zaoblené rohy,
• hodně překážek: vpusti, šachty, poklopy, sloupky brány, odvodňovací žlaby, schody,
• dlažba s vymývaným povrchem, žulovou drtí nebo hrubou strukturou, která rychle ničí kotouč a špatně se čistí od kalu,
• řezání u hotové fasády, plotu nebo okna, které je potřeba chránit před kalem a prachem,
• omezení hluku v obytné zóně. Obce mívají vlastní vyhlášky o hlučných pracích, například o víkendech, a vyplatí se je ověřit na obecním úřadě.

Řezání stojí mezi přípravou podkladu a konečným zhutněním. Pokud před ním něco není hotové, dořezy se dělají znovu nebo zůstanou nepřesné.

• obrubníky musí být osazené v betonu a vytvrdlé, jinak se při hutnění pohnou a spára u dořezů se rozšíří,
• vpusti, šachty a poklopy musí být osazené ve finální výšce. Výřez kolem poklopu, který se po řezání zvedne, už nesedí,
• odvodňovací žlab před garáží by měl být osazený před pokládkou, aby se dalo řezat k jeho hraně,
• pokud se plánují kabely k bráně, osvětlení nebo nabíječce auta, chráničky je třeba uložit do podkladu předem. Dodatečné rozřezání hotové plochy kvůli kabelu znamená další řezy a vyměněné kameny. Samotné elektrické zapojení pak smí dělat jen elektrikář s odpovídající kvalifikací,
• po řezání následuje zásyp spár a zhutnění. Vibrační deska by měla jet po ploše až ve chvíli, kdy jsou osazené všechny dořezy, jinak se okrajové kusy nezhutní stejně jako zbytek plochy.

Samotné řezání dlažby není práce, ke které by bylo potřeba zvláštní povolení. Pokud ale plochu teprve budujete, například nový vjezd nebo sjezd z místní komunikace, ověřte si na stavebním úřadě, co podle platného stavebního zákona vyžaduje. U napojení na veřejnou silnici nebo místní komunikaci bývá potřeba i souhlas jejího vlastníka či správce, informace dostanete na obecním úřadě. V bytovém domě se u společných ploch domluvte se SVJ nebo se správcem domu.

Úzké klíny u okraje

Nejčastější chyba u pojízdné dlažby. Dořezaný kousek široký pár centimetrů nemá oporu v sousedních kamenech, pod kolem se vyklopí, praskne nebo se z něj ulomí roh. Pravidlem z praxe je nenechávat kusy menší než přibližně třetinu až polovinu celého kamene. Když by vycházel malý dořez, posune se předposlední řada nebo se nařežou dva větší kusy místo jednoho malého.

Vyplnění velké mezery maltou

Když je dořez příliš krátký, mezera u obrubníku se někdy zalije betonem nebo maltou. Taková výplň praská, mráz ji vydrolí a za několik zim je u okraje díra.

Šikmý nebo zubatý řez

Při řezání ze dvou stran, které se nepotkají, nebo při dolamování zbytku po neúplném řezu vznikne na spodku kamene výstupek. Kámen pak nesedí na loži celou plochou, viklá se a při jízdě vrže nebo klape.

Kal na povrchu

Cementový kal, který na dlažbě zaschne, vytvoří šedé skvrny a závoje. Na barevné a vymývané dlažbě je hodně vidět a dodatečně se odstraňuje těžko, často jen chemickým čističem na cementové zbytky. Řešení je jednoduché: smývat hned, dokud je kal mokrý.

Natlačené kusy bez spáry

Dořez natlačený těsně na obrubník nebo sousední kámen nemá kam pracovat. Při hutnění nebo při prvních mrazech se mu odštípne hrana.

Řezání nasucho

Beton obsahuje křemen a jemný prach z řezání škodí zdraví. Řezání nasucho bez odsávání navíc zanese prachem celé okolí, okna i auta sousedů. Voda prach váže a zároveň chladí kotouč.

Pokud si dlažbu kladete sami, zvládnete i řezání, počítejte ale s tím, že u tloušťky 8 až 10 cm jde o práci s těžkým strojem. Velkou stolní pilu s vodním chlazením si můžete půjčit v půjčovně nářadí. Ruční rozbrušovací pilu je rozumné nechat tomu, kdo s ní má zkušenost. Bez ochranných pomůcek neřežte ani jeden kámen.

1. Připravit ochranné pomůcky: brýle nebo štít, chrániče sluchu, respirátor FFP3, pevné rukavice a obuv s ocelovou špičkou.
2. Postavit pilu na rovnou a pevnou plochu mimo položenou dlažbu, připojit vodu a zkontrolovat, že je kotouč určený na beton a není poškozený.
3. Položit celé kameny až k okraji tak, aby přesahovaly přes obrubník.
4. Vyznačit linii řezu na každý kámen a odečíst spáru přibližně 3 až 5 mm.
5. Zkontrolovat, jestli dořezaný kus nevychází příliš úzký, a v případě potřeby posunout předposlední řadu.
6. Kámen očíslovat, vyjmout a položit na stůl pily tak, aby celou plochou ležel na podložce.
7. Řezat pomalu a rovnoměrně, netlačit na kotouč a nechat práci na pile.
8. Zkontrolovat, že je řez kolmý a bez výstupku na spodku.
9. Kus opláchnout od kalu a vrátit na jeho místo.
10. Doklepnout gumovou paličkou do úrovně okolních kamenů.
11. Smýt kal a prach z položené plochy ještě za mokra.
12. Po osazení všech dořezů zasypat spáry a plochu zhutnit vibrační deskou s gumovou podložkou.

Kalovou vodu nevypouštějte do dešťové kanalizace ani do záhonu. Nechte ji odstát v nádobě a usazeninu zlikvidujte jako stavební odpad.

Dořezy zkontrolujte před zhutněním i po něm. Po zasypání spár jsou některé chyby hůř vidět.

• linie řezů podél obrubníku je rovná a sleduje jeho tvar i v obloucích,
• spára mezi dořezem a obrubníkem je rovnoměrná a nikde není natlačený kámen,
• u okrajů nejsou úzké klíny ani kousky výrazně menší, než se domluvilo,
• mezery u okraje nejsou vyplněné maltou místo kamene,
• řezné plochy jsou kolmé, bez zubatého spodku a bez odštípnutých hran,
• výřezy kolem vpustí, šachet a poklopů jsou těsné a voda k vpusti stéká,
• dořezané kusy se po zhutnění neviklají a jsou v rovině s okolím,
• na povrchu nejsou zaschlé skvrny od kalu,
• okolí je uklizené, odřezky a kal odvezené,
• je domluvená délka řezů v běžných metrech včetně způsobu měření oblouků a výřezů.