Montáž a připojení zásobníku ohřevu teplé užitkové vody

Zásobníky se liší hlavně tím, co v nich vodu ohřívá. Od toho se odvíjí celá montáž.

• elektrický zásobník s přímým ohřevem: vodu ohřívá elektrické topné těleso uvnitř. Montáž je jednodušší než u ostatních typů a nezávisí na kotli. Hodí se do bytů a tam, kde jiný zdroj tepla není,
• zásobník s nepřímým ohřevem: uvnitř je výměník, tedy kovová spirála, kterou proudí horká voda z kotle nebo tepelného čerpadla. Užitková voda se s topnou vodou nemísí, jen od ní přebírá teplo. Pokud kotel už máte, bývá to v provozu úspornější řešení,
• kombinovaný zásobník: má výměník i elektrické těleso. Vyplatí se, když kotel na tuhá paliva topíte jen v zimě a v létě chcete ohřívat elektřinou, když chcete zálohu pro případ poruchy kotle nebo když chcete využít přebytky z fotovoltaiky,
• závěsný nebo stacionární: menší závěsné zásobníky se věší na stěnu a jsou běžné v bytech. Větší stacionární stojí na podlaze, obvykle v technické místnosti rodinného domu.

Objem by měl odpovídat počtu lidí v domácnosti a jejich zvykům. Příliš malý zásobník se rychle vyprázdní, příliš velký zbytečně udržuje teplou vodu, kterou nikdo nespotřebuje. Pokud si nejste jistí, poraďte se s instalatérem nebo topenářem ještě před nákupem.

Dobrá montáž začíná prohlídkou místa. Instalatér posoudí, jestli stěna unese plný zásobník. Voda váží zhruba kilogram na litr, takže závěsný bojler naplněný vodou je pořádně těžký. Podívá se také, kudy vedou rozvody vody, elektřiny a topení a kam se dá odvést voda z pojistného ventilu. Potom práce obvykle pokračuje takto:

1. Uzavřít přívod vody, odpojit elektřinu, při výměně vypustit a demontovat starý zásobník.
2. Osadit konzoly nebo připravit rovný a únosný podklad pro stacionární zásobník.
3. Upevnit zásobník a zkontrolovat, že visí nebo stojí svisle a pevně.
4. Na přívod studené vody osadit uzavírací ventil a pojistný ventil se zpětnou klapkou podle návodu výrobce, při vysokém tlaku ve vodovodu i redukční ventil.
5. Odpad z pojistného ventilu vést přes viditelnou nálevku do kanalizace.
6. Podle potřeby osadit expanzní nádobu určenou pro pitnou vodu.
7. Připojit výstup teplé vody do rozvodů, případně i cirkulační potrubí.
8. U nepřímého ohřevu připojit výměník na okruh kotle.
9. Napustit zásobník, odvzdušnit ho otevřením teplé vody na baterii a zkontrolovat těsnost všech spojů.
10. Teprve s plným zásobníkem zapnout ohřev, nastavit termostat a ověřit, že se voda ohřívá.

Elektrické zapojení topného tělesa smí provést jen elektrikář s odbornou způsobilostí, s vlastním jističem a správnou ochranou před úrazem elektrickým proudem podle platných ČSN. Zapnout ohřev v prázdném zásobníku je častá chyba, která těleso zničí během chvilky.

U zásobníku s nepřímým ohřevem nestačí připojit dvě trubky. Kotel musí vědět, kdy má ohřívat vodu v zásobníku a kdy topit. Proto se řeší tyto věci:

• hydraulické zapojení: přívod a zpátečka výměníku se připojují podle značení výrobce, jinak se zásobník ohřívá pomalu a nerovnoměrně,
• oběhové čerpadlo nebo přepínací ventil: zajišťují, aby horká voda z kotle proudila do výměníku právě ve chvíli, kdy je to potřeba,
• čidlo teploty a regulace: čidlo v zásobníku hlásí kotli teplotu a kotel podle ní spíná ohřev,
• přednost ohřevu vody: u většiny kotlů má ohřev zásobníku přednost před topením, aby byla teplá voda rychle k dispozici,
• odvzdušnění a tlak: po připojení se otopný okruh odvzdušní a doplní na tlak, který předepisuje výrobce kotle.

Je potřeba ověřit, že zásobník a kotel k sobě pasují. Ne každý kotel má výstup pro čidlo zásobníku a ne každý výměník je dost velký pro tepelné čerpadlo, které pracuje s nižší teplotou vody. Návrh otopné soustavy se řídí ČSN EN 12828.

Pokud montáž zahrnuje jakýkoli zásah do plynového kotle nebo plynového potrubí, smí ji provádět jen osoba s oprávněním pro plynová zařízení. Když doma ucítíte plyn, nepoužívejte vypínače ani otevřený oheň, větrejte, odejděte z prostoru a volejte plynovou pohotovost na čísle 1239, případně 112.

Rozsah práce se může výrazně lišit i u stejného zásobníku. Jednodušší bývá situace, kdy:

• měníte kus za kus se stejnými připojovacími rozměry,
• rozvody vody, elektřiny a odpadu jsou přímo u místa montáže,
• jde o elektrický zásobník bez připojení na kotel.

Práci naopak prodlouží tyto okolnosti:

• přechod z elektrického ohřevu na ohřev z kotle, kdy je třeba přivést nové potrubí a regulaci,
• kombinovaný zásobník napojený na více zdrojů tepla,
• slabá nebo dutá stěna, například z tvárnic nebo sádrokartonu, která potřebuje jiné kotvení,
• stísněný prostor, podkroví nebo sklep s úzkým schodištěm, kam se velký zásobník těžko dostává,
• staré zkorodované potrubí, které se při demontáži láme.

V bytovém domě se předem domluvte se SVJ nebo správcem, hlavně pokud by zásah zasáhl společné rozvody. Samotná výměna bojleru obvykle nevyžaduje řízení na stavebním úřadu. Pokud je ale součástí větší rekonstrukce nebo změny vytápění, ověřte si na stavebním úřadu, co podle platného stavebního zákona potřebujete. Při přechodu na tepelné čerpadlo se vyplatí podívat se i na aktuální podmínky programu Nová zelená úsporám.

V praxi se často opakují stejné přešlapy:

• chybí pojistný ventil nebo je mezi ním a zásobníkem uzávěr, což je nebezpečné,
• odpad z pojistného ventilu není svedený do kanalizace, takže voda kape na podlahu, nebo se ventil „opraví“ zaslepením,
• zásobník se zapne dřív, než je naplněný,
• přívod a zpátečka výměníku jsou prohozené nebo špatně nastavená regulace nechává kotel neustále spínat a vypínat,
• slabé kotvení, které časem povolí,
• chybí ochranné spojení nebo vlastní jistič elektrického tělesa,
• montáž v rozporu s návodem výrobce, což může znamenat ztrátu záruky.

Při dlouhodobě nízké teplotě vody se v zásobníku mohou množit bakterie, například legionely. Výrobci proto obvykle doporučují občas vodu ohřát na vyšší teplotu a mnoho regulací to dělá automaticky.

Při převzetí si nechte ukázat, jak zásobník funguje, a projděte si tyto body:

• zásobník drží pevně, nehýbe se a je svisle,
• žádný spoj nekape ani po ohřátí vody,
• pojistný ventil je osazený, mezi ním a zásobníkem není uzávěr a odpad vede přes nálevku do kanalizace,
• uzavírací ventil na přívodu studené vody je přístupný,
• voda se ohřeje na nastavenou teplotu a termostat ji udrží,
• u ohřevu z kotle kotel reaguje na požadavek zásobníku a otopný okruh je odvzdušněný,
• u elektrického ohřevu máte doklad o odborném zapojení, případně revizní zprávu,
• při zásahu do plynového zařízení máte doklad od oprávněné osoby,
• dostanete návod, záruční list a vysvětlení, jak zásobník vypustit a kdy kontrolovat anodu.

Můžu si bojler namontovat sám?

Mechanickou část zvládne zručný člověk, ale elektrické zapojení patří elektrikáři s odbornou způsobilostí a zásah do plynového kotle oprávněné osobě. Neodborná montáž navíc často znamená ztrátu záruky, proto se vyplatí svěřit ji odborníkovi.

Proč z pojistného ventilu kape voda?

Při ohřevu se voda roztahuje a pojistný ventil pustí její malé množství ven. Občasné kapání je normální. Pokud teče pořád, ventil může být zanesený nebo je tlak ve vodovodu příliš vysoký a pomůže redukční ventil. Pojistný ventil nikdy nezaslepujte.

Jak dlouho montáž trvá?

Výměna elektrického bojleru kus za kus se obvykle zvládne za několik hodin. U nového připojení na kotel s regulací nebo u kombinovaného zásobníku to může trvat i celý den.

Potřebuji na výměnu bojleru povolení?

Běžná výměna zásobníku zpravidla žádné povolení nepotřebuje. Při větší rekonstrukci nebo změně vytápění si to ale ověřte na stavebním úřadu a v bytovém domě se domluvte se SVJ nebo správcem.

Jak často kontrolovat anodu?

Interval určuje výrobce a záleží na tvrdosti vody. V oblastech s tvrdou vodou se anoda opotřebuje rychleji, proto se její kontrola spolu s odvápněním obvykle plánuje jednou za rok až dva.