Montáž detektoru úniku plynu

V ceníku jde o práci při osazení a zapojení jednoho detektoru úniku plynu. Typicky zahrnuje:

• výběr místa a výšky podle druhu plynu a návodu výrobce,
• osazení montážní podložky nebo držáku na stěnu a upevnění detektoru,
• připojení napájení podle typu detektoru, do zásuvky, pevným přívodem nebo z ústředny,
• při propojení s ventilem nebo ústřednou připojení signálního kabelu na výstupní relé,
• zapnutí, vyčkání na náběh senzoru a funkční zkoušku testovacím prostředkem podle výrobce,
• vysvětlení majiteli, co znamenají světelné a zvukové signály.

Montáž nezahrnuje samotný detektor, elektromagnetický ventil, nové kabely přes byt, zásah do plynového potrubí ani revizi plynového zařízení. Montáž ventilu do potrubí je samostatná práce plynaře. Pokud se přitom mění nebo prodlužuje potrubí, podívejte se také na stránku přesun a dopojení plynového potrubí.

• Plynový sporák v kuchyni. Nejčastější situace. Zapomenutý otevřený hořák nebo uvolněná hadice jsou klasické příčiny úniku.
• Kotel v bytě nebo domě. Detektor u kotle hlídá netěsnosti na přípojce a armaturách.
• Kotelna a technická místnost. Zde se detektor často kombinuje s ventilem, který při alarmu zavře přívod.
• Pronájem bytu. Majitelé ho montují jako prevenci, protože nemohou ovlivnit, jak nájemník se sporákem zachází.
• Propan-butan v lahvi nebo v zásobníku. Například na chatě nebo v domě bez plynové přípojky. Tento plyn je těžší než vzduch a hromadí se u země.
• Po rekonstrukci plynovodu. Při novém rozvodu nebo přesunu spotřebiče je vhodná chvíle detektor doplnit.

V běžné domácnosti jde většinou o dobrovolnou ochranu. U kotelen větších výkonů a u některých způsobů umístění spotřebiče může detekci plynu požadovat projekt nebo předpisy. V takovém případě o typu a zapojení rozhoduje projektant.

Toto je nejdůležitější rozhodnutí při výběru i při montáži. Zemní plyn z distribuční sítě tvoří převážně metan. Je lehčí než vzduch a při úniku stoupá ke stropu. Propan-butan z lahví a zásobníků je naopak těžší než vzduch, drží se u podlahy a stéká do nižších míst, například do sklepa nebo do šachty.

Výrobci proto uvádějí pro zemní plyn montáž přibližně 30 cm pod stropem a pro propan-butan přibližně 30 cm nad podlahou. Někteří připouštějí i menší vzdálenost, kolem 15 cm. Detektory se vyrábějí buď pro konkrétní plyn, nebo s nastavením pro oba. Detektor pro metan umístěný u podlahy a detektor pro propan pod stropem zachytí únik pozdě nebo vůbec.

Detektor úniku plynu není detektor oxidu uhelnatého. Oxid uhelnatý vzniká při špatném spalování, například při ucpaném komínu. K jeho hlídání slouží jiný přístroj s jinými pravidly umístění. U kotlů a krbů se proto často montují oba, případně kombinovaný detektor zemního plynu a CO.

Montáž jednoho detektoru je krátká práce. Aby se nezdržela a detektor skončil na správném místě, vyplatí se předem vyřešit několik věcí:

• Druh plynu. U přípojky ze sítě jde o zemní plyn, u lahve nebo zásobníku o propan-butan. Podle toho se kupuje detektor.
• Typ detektoru. Rozhodněte, zda chcete jen alarm, nebo i zavírání plynu ventilem, případně upozornění na telefon.
• Napájení. Zjistěte, zda je ve správné výšce zásuvka nebo vývod. Detektor na zemní plyn pod stropem většinou potřebuje nový kabel nebo prodloužení v liště.
• Přístup k potrubí. Pokud se bude montovat ventil, plynař potřebuje volný přístup k přívodnímu potrubí a k hlavnímu uzávěru plynu (HUP).
• Návod a doklady. Připravte návod k detektoru, a pokud máte starší revizní zprávu plynového zařízení, mějte ji po ruce.

U ventilu je třeba počítat s krátkým odstavením plynu. Kotel a sporák během montáže nepojedou, proto je lepší zvolit termín mimo nejchladnější dny.

Výběr místa

1. Zjistit, jaký plyn je v domě, zda zemní plyn, nebo propan-butan, a zkontrolovat, že je pro něj detektor určený.
2. Vybrat místnost se spotřebičem a místo v jeho blízkosti, typicky v okruhu několika metrů od sporáku nebo kotle podle návodu výrobce.
3. Určit výšku, u zemního plynu přibližně 30 cm pod stropem, u propan-butanu přibližně 30 cm nad podlahou.
4. Vyhnout se místům, která výrobci zakazují, tedy prostoru nad dřezem, u digestoře, u oken a dveří, za záclonou, ve skříňce, ve vlhku a v prachu.
5. Ověřit, že v daném místě bude k dispozici napájení a kabel k ventilu nebo ústředně.

Upevnění

Na stěnu se osadí podložka podle šablony. Detektor musí být pevně uchycený a jeho otvory se senzorem nesmí být zakryté. Při montáži se nevyplácí spoléhat na lepicí pásky, v kuchyni se teplem a mastnotou postupně odlepí.

Zapojení napájení

Detektory se vyrábějí ve třech běžných verzích. První se zapojuje přímo do zásuvky, druhá se připojuje pevným přívodem 230 V a třetí na nízké napětí z ústředny nebo zdroje, typicky 12 V. Pevný přívod a zapojení do rozvaděče provádí elektrikář. Návody výrobců k pevně zapojeným detektorům zpravidla požadují vypínač, který odpojí všechny živé vodiče, a zapojení pouze kvalifikovanou osobou.

Propojení s ventilem

Pokud má detektor při alarmu zavřít plyn, osadí se na přívod elektromagnetický ventil. Ventil se montuje do plynového potrubí, typicky za hlavní uzávěr plynu, a tuto část provádí plynař. Po zásahu do plynového potrubí následuje zkouška těsnosti a revize. Elektrikář nebo montážník detektoru pak propojí výstupní relé detektoru s ventilem podle schématu výrobce. U ventilů, které se po uzavření otevírají ručně, se plyn po alarmu nepustí sám, nejdříve musí někdo zjistit příčinu úniku.

Spuštění a zkouška

Po zapnutí se senzor několik minut zahřívá a stabilizuje. Poté se detektor otestuje způsobem, který předepisuje výrobce, testovacím plynem nebo prostředkem. Někteří výrobci připouštějí test hadříkem navlhčeným lihem. Ověří se, že zazní alarm, a při propojení s ventilem, že ventil zavře. Nakonec se majiteli vysvětlí, co znamenají jednotlivá světla a tóny.

• Samostatný detektor do zásuvky. Nejjednodušší řešení, pouze s alarmem. Hodí se do kuchyně s jedním spotřebičem. Běžné modely se v obchodech prodávají zhruba za 350 až 1 500 Kč.
• Detektor s reléovým výstupem. Umí ovládat ventil, ventilátor nebo předat signál do alarmu. Výrobci uvádějí dva stupně poplachu, u zemního plynu zhruba na úrovni 10 % a 20 % dolní meze výbušnosti. Tyto modely bývají dražší, i několik tisíc korun.
• Systém s ústřednou. Více detektorů v různých místnostech a jedna ústředna, která ovládá ventil. Používá se v kotelnách a větších domech.
• Propojení se zabezpečovacím systémem. Alarm se odešle na telefon nebo na pult centralizované ochrany. Existují i bezdrátové detektory pro chytrou domácnost.

Senzory mají omezenou životnost. Výrobci běžně uvádějí minimální životnost kolem pěti let. Po jejím uplynutí se detektor vyměňuje celý nebo se mění senzor podle návodu. Datum montáže si proto zapište přímo na detektor.

• Špatná výška. V praxi se stává, že se detektor pro zemní plyn umístí nízko, k zásuvce nad pracovní deskou, protože je tam napájení. Unikající plyn se přitom drží pod stropem.
• Detektor pro jiný plyn. Na chatě s propan-butanem visí detektor pro metan pod stropem.
• Detektor nad sporákem nebo u digestoře. Pára a mastnota zanášejí senzor, odsávání ředí plyn a detektor dává falešné alarmy nebo nereaguje.
• Detektor ve skříňce nebo za záclonou. Plyn se k senzoru nedostane včas.
• Test zapalovačem. Plyn ze zapalovače může senzor trvale poškodit a výrobci to výslovně zakazují.
• Čisticí spreje a rozpouštědla v blízkosti. Líh, laky, silikony a aerosoly dokážou senzor ovlivnit nebo spustit alarm.
• Zapomenutá životnost. Detektor visí na stěně deset let, svítí zeleně, ale senzor už nereaguje tak, jak má.
• Ventil bez plynaře. Elektromagnetický ventil se do potrubí osadí svépomocí, bez zkoušky těsnosti a revize.

Detektor, který často pípá bez důvodu, lidé přestanou brát vážně a dříve či později ho vytáhnou ze zásuvky. Proto se vyplatí znát nejčastější příčiny. Polovodičové senzory reagují nejen na plyn, ale i na některé výpary. Alarm tedy může spustit lak na nehty, čistič s lihem, lak na vlasy, ředidlo, rozpouštědlo při malování nebo silikon při opravě kuchyně. Při vaření může vadit pára a výpary z pánve, pokud detektor visí příliš blízko sporáku.

Když alarm zazní, vždy se nejdříve chovejte tak, jako by šlo o skutečný únik. Teprve když je prostor vyvětraný a příčina je jasná, má smysl řešit falešný alarm. Pokud se opakuje bez zjevné příčiny, může být senzor na konci životnosti nebo je detektor špatně umístěný. Pak je třeba ho přemístit nebo vyměnit, ne vypnout.

Detektor, který se pouze zapojí do zásuvky, si majitel může umístit i sám, pokud dodrží návod výrobce. Při pevném připojení na 230 V a při zapojení do rozvaděče jde o práci elektrikáře s odbornou způsobilostí v elektrotechnice. Zásah do plynového potrubí, tedy montáž elektromagnetického ventilu, smí provádět pouze plynař s osvědčením a firma s oprávněním Technické inspekce České republiky (TIČR). Poté následuje revize a zkouška plynového zařízení revizním technikem a vystavení revizní zprávy, kterou popisujeme na stránce revize plynu. Pokud se současně mění nebo připojuje kotel, řeší se to spolu s montáží a připojením plynového kotle.

• detektor je určený pro plyn, který v domě máte, a je ve výšce odpovídající tomuto plynu,
• je v blízkosti spotřebiče, ale ne nad dřezem, u digestoře, ve skříňce ani u okna,
• je pevně uchycený a otvory senzoru jsou volné,
• po náběhu svítí signalizace normálního provozu podle návodu,
• při zkoušce zazní alarm, a pokud je připojený ventil, ventil zavře přívod plynu,
• při zásahu do potrubí máte revizní zprávu,
• na detektoru nebo v dokladech je zapsané datum montáže a doporučený termín výměny.

Během používání test opakujte podle návodu výrobce, například při ročním servisu kotle. Detektor občas jemně otřete suchým nebo mírně navlhčeným hadříkem podle návodu, když je vypnutý.

1. Nezapínat ani nevypínat světla a spotřebiče, nevytahovat spotřebiče ze zásuvky, nepoužívat zvonek ani otevřený oheň.
2. Zavřít hlavní uzávěr plynu (HUP), pokud je to bezpečné.
3. Otevřít okna a dveře a vyvětrat.
4. Opustit byt nebo dům, upozornit sousedy a z bezpečného místa zavolat plynárenskou pohotovost na čísle 1239, v závažných případech hasiče na 150 nebo tísňovou linku 112.
5. Plyn znovu nepouštět, dokud příčinu nezjistí odborník.

Cena práce v ceníku NUMIQ za montáž detektoru úniku plynu je přibližně 860 Kč za kus. Jde o práci včetně drobného spotřebního materiálu, bez samotného detektoru, ventilu a kabelů. Ceny se liší podle regionu a města, ve větších městech bývají vyšší.

Výslednou částku ovlivňuje:

• typ detektoru, zda jde o detektor do zásuvky, pevně zapojený, nebo systém s ústřednou,
• počet detektorů a místností,
• délka a způsob vedení kabelu k napájení a k ventilu, v liště nebo v drážce,
• montáž elektromagnetického ventilu do potrubí plynařem a následná revize,
• propojení se zabezpečovacím systémem nebo chytrou domácností.

Další související položky najdete v části plynařské práce.