Montáž svodu dešťové vody

Postup je podobný u plechových i plastových systémů, liší se hlavně způsob spojování dílů. Klempíř obvykle postupuje shora dolů:

1. Zaměřit polohu svodu a olovnicí nebo laserem vyznačit svislici od kotlíku po terén, mimo okna, světla a přípojky.
2. Zkontrolovat spád žlabu ke kotlíku, obvykle kolem 3 až 5 mm na běžný metr, a kotlík osadit do nejnižšího místa tak, aby neležel na hraně háku.
3. Přesah střechy překonat dvojicí kolen, takzvaným odskokem, a mezikus zkrátit na přesnou délku až po zkušebním sestavení nanečisto.
4. Ukotvit objímky do nosného zdiva nebo betonu, obvykle s roztečí nejvýš zhruba 2 metry, u plastu raději hustěji.
5. Spojit trubky tak, aby horní trubka vždy zajížděla do hrdla spodní, a u plastu ponechat dilatační mezeru podle výrobce.
6. Osadit čisticí kus přibližně metr nad terénem a pod něj výtokové koleno nebo napojení do podzemního potrubí.
7. Napustit do žlabu vodu a zkontrolovat těsnost všech spojů.

Objímka patří těsně pod hrdlo spoje, ne doprostřed trubky. Utahuje se pevně, ale ne na doraz, protože trubka se musí při změnách teploty mírně posouvat. Svod sevřený natvrdo v mrazu často praská právě ve spoji.

Průměr svodu se neurčuje podle souseda, ale podle půdorysné plochy střechy, kterou daný svod odvodňuje. Výrobci dodávají žlaby a svody v pevných dvojicích rozměrů a tyto kombinace je dobré dodržet. Úzká trubka pod širokým žlabem se při přívalovém dešti stane úzkým hrdlem a voda přeteče přes okraj žlabu. U velké střešní plochy bývá rozumnějším řešením druhý svod na jiném místě než stále silnější trubka. U plochých a členitých střech patří návrh do rukou projektanta, který vychází z normy ČSN EN 12056-3.

• pozinkovaný plech, jednoduché kovové řešení, u kterého je ale potřeba chránit zinkovou vrstvu před poškrábáním,
• poplastovaný plech, v praxi běžný kompromis mezi odolností a vzhledem, dostupný v mnoha barvách,
• plast, lehký a nerezaví, ale víc se teplem roztahuje a v mrazu je křehčí, hodí se spíš na nižší stavby, garáže a přístřešky,
• hliník, titanzinek a měď, materiály s velmi dlouhou životností, které vyžadují zkušeného klempíře.

Kulatý profil je standard a voda v něm teče s nejmenším odporem. Hranatý svod se volí hlavně kvůli vzhledu u moderních domů. Při stejném rozměru má o něco menší kapacitu a výběr doplňků bývá užší.

Svod musí někde skončit a právě tady vzniká nejvíc potíží. Voda vytékající těsně u paty domu roky promáčí zeminu u základů a poškozuje sokl i hydroizolaci spodní stavby.

Vsakování na pozemku má v Česku přednost. Předpisy pro využívání území upřednostňují, aby dešťová voda zůstala na pozemku: nejdřív vsakování nebo zadržení, do kanalizace až tehdy, když to jinak nejde. Vsakovací objekt se navrhuje podle propustnosti podloží a umisťuje se v bezpečné vzdálenosti od základů i od studny. Dešťová voda nepatří do jímky ani do domovní čistírny odpadních vod a do studny s pitnou vodou ji neodvádějte vůbec.

Volný výtok na terén funguje, pokud terén klesá od domu, pod výtokem je zpevněná plocha nebo okapový chodník a voda odteče aspoň zhruba metr od základů. Nesměrujte ji na sousedův pozemek ani na veřejný chodník, kde v zimě vzniká náledí.

Napojení do kanalizace je spolehlivé, ale mezi svod a podzemní potrubí patří lapač střešních splavenin, který zachytí listí a mech dřív, než zanesou potrubí. Jestli provozovatel kanalizace dešťovou vodu přijímá, za jakých podmínek a zda za její odvádění účtuje poplatek, si ověřte přímo u něj.

Při novém napojení na kanalizaci, budování vsaku nebo větších úpravách se informujte na stavebním úřadě, jaký postup vaše situace podle platného stavebního zákona vyžaduje. Nepočítejte předem s tím, že nic vyřizovat nemusíte. V bytovém domě řešte jakoukoli změnu svodů se SVJ nebo se správcem domu. Pokud uvažujete o nádrži na zachytávání dešťové vody, podívejte se na aktuální podmínky programu Nová zelená úsporám, který tuto oblast v některých výzvách podporuje.

Nejjednodušší případ je přízemní dům s přístupem ze žebříku, kulatý svod z běžného materiálu a volný výtok na terén. Práci naopak prodlužuje a ztěžuje:

• vyšší dům, kde je potřeba lešení nebo plošina,
• zateplená fasáda, kde se objímky musí kotvit přes izolant do nosného zdiva prodlouženými kotvami,
• demontáž a odvoz původního svodu,
• měď nebo hliník, které vyžadují přesnější zpracování,
• skrytý svod ve fasádě nebo svod přes atiku u ploché střechy, kde je každý detail citlivější na netěsnost,
• napojení do podzemního potrubí s lapačem střešních splavenin.

Při zateplování se vyplatí připravit kotevní body ještě během prací na fasádě a jejich polohu si vyfotit. Hledat nosné zdivo dodatečně přes silnou vrstvu polystyrenu je zdlouhavé a hotovou fasádu to poškozuje.

Většina poruch nevzniká kvůli špatnému materiálu, ale kvůli podceněnému detailu. V praxi se často objevují tyto chyby:

• obrácené překrytí trubek, kdy spodní trubka zajíždí do horní a voda při každém dešti stéká přes spoj po fasádě,
• objímky ukotvené jen do omítky nebo polystyrenu, které váha sněhu a ledu vytrhne i s kusem fasády,
• příliš velká rozteč objímek, při které se kovová trubka prohýbá a plastová deformuje,
• nulový nebo opačný spád žlabu, kdy voda stojí, usazují se v ní nečistoty a v zimě zamrzá,
• chybějící čisticí kus, kvůli kterému je potřeba při prvním ucpání svod rozebírat,
• výtok u soklu bez spádu terénu a bez okapového chodníku.

Když stávající svod opakovaně přetéká, příčina bývá často jinde, než kde se problém projevuje. Typicky jde o poddimenzovaný svod nebo špatný spád žlabu.

Při přebírání práce si nechte nasimulovat déšť kbelíkem nebo zahradní hadicí a projděte si tyto body:

• voda ve žlabu nikde nestojí a plynule stéká ke kotlíku,
• v kotlíku je sítko proti listí,
• žádný spoj neprosakuje, hlavně v místě kolen pod střechou,
• horní trubky jsou zasunuté do hrdel spodních,
• objímky jsou v nosném zdivu, sedí pod hrdly a trubka se v nich dá mírně posunout,
• svod je svislý a nedotýká se světel ani přípojek,
• čisticí kus je osazený a dvířka jdou otevřít,
• voda vytéká dostatečně daleko od základů, do vsaku nebo do lapače střešních splavenin.

Jak často je potřeba svod čistit?

Obvykle stačí dvě kontroly ročně: na jaře po zimě a na podzim po opadu listí. Při nich vyberte nánosy ze žlabu, kotlíku a lapače splavenin, svod propláchněte hadicí a zkontrolujte uvolněné objímky a stopy po zatékání na fasádě.

Dá se svod napojit na nádrž na dešťovou vodu?

Ano, do svodu se vloží sběrač, který část vody odkloní do nádrže a přebytek pustí dál. Vyplatí se sběrač s přepínáním na zimní režim. Nádrž musí mít bezpečnostní přepad, jinak se při dlouhém dešti voda vrací zpátky.

Můžu svod namontovat svépomocí?

Jde o práci ze žebříku u střechy, tedy ve výšce, a proto patří do rukou klempíře. Platí to hlavně u vyšších domů, plechových systémů, zateplených fasád a skrytých svodů. Svépomocí zvládnete pravidelné čištění a kontrolu spodní části svodu.

Je při výměně svodu potřeba měnit i žlab?

Ne vždy. Pokud je žlab zdravý, má správný spád a rozměrově odpovídá novému svodu, může zůstat. U zkorodovaného žlabu, špatného spádu nebo nesouladu rozměrů je rozumnější vyměnit celý systém najednou.