Natavení asfaltového pásu na svislou plochu, jedna vrstva

Svislá asfaltová izolace má jeden hlavní úkol: zabránit tomu, aby voda nebo vlhkost ze zeminy pronikala do zdiva. Na střeše zase brání tomu, aby voda stékající po ploše zatekla za hydroizolaci u stěny nebo atiky. Typická místa jsou tato:

• venkovní stěny sklepů a suterénů před obsypem zeminou,
• základové pasy a sokl domu, kde svislá izolace navazuje na vodorovnou izolaci pod stěnou,
• vnitřní strana atiky ploché střechy, kde se střešní izolace vytahuje nahoru,
• styk terasy nebo balkonu se stěnou domu,
• opěrné zdi, studny, šachty a jímky z vnější strany.

Proč zrovna plamenem? Natavený pás se spojí s podkladem po celé ploše, nevznikají pod ním dutiny, kterými by voda putovala, a asfalt ve spojích se slije do jednoho celku. Při dobře odvedené práci se z jednotlivých pásů stane souvislá vrstva bez slabých míst ve spojích.

V Česku se k tomu přidává ještě jedna věc, kterou lidé u jiných zemí neřeší tak často: radon. Na řadě pozemků projekt požaduje, aby izolace spodní stavby fungovala zároveň jako protiradonová. Pak musí být pás k tomu určený a doložený výrobcem a na kvalitě spojů záleží ještě víc. Jestli to váš dům potřebuje, zjistíte z projektu, případně z radonového průzkumu pozemku.

Kdy stačí jedna vrstva

Jedna vrstva natavovaného pásu se obvykle používá proti zemní vlhkosti a proti vodě, která netlačí, tedy steče dolů a odvede ji drenáž nebo propustný zásyp. Běžně stačí i při vytažení střešní izolace na atiku, pokud to odpovídá skladbě střechy. Jestliže dům stojí v jílovitém terénu, kde po dešti voda kolem základů stojí, nebo pokud hladina podzemní vody sahá k podlaze suterénu, jde už o tlakovou vodu. Tehdy se obvykle navrhují dva pásy, jiný systém nebo vodotěsný beton, takzvaná bílá vana. O tom rozhoduje projektant podle hydrogeologie pozemku, ne řemeslník na místě. Pokud nevíte jistě, jaká voda u vašeho domu působí, zeptejte se dřív, než se začne natavovat.

Postup se liší podle toho, jestli jde o suterénní stěnu ve stavební jámě, nebo o atiku na střeše. Princip je ale stejný.

1. Zkontrolovat podklad: musí být pevný, suchý, rovný, bez ostrých výstupků, zbytků malty a prachu. Hrany se zaoblí nebo srazí.
2. Vytvořit fabion, tedy šikmý nebo zaoblený náběh v koutě mezi vodorovnou a svislou plochou, z malty nebo z prefabrikovaného klínu. Pás pak nepřechází přes ostrý pravý úhel.
3. Natřít podklad asfaltovým penetračním nátěrem a nechat ho vyschnout podle výrobce, obvykle několik hodin.
4. Nařezat pásy na délku odpovídající výšce stěny, s přídavkem na přesah na vodorovnou plochu a na ukončení nahoře.
5. Pás srolovat, přiložit dole ke stěně, nahřívat spodní stranu pásu i podklad a pás postupně odvíjet nahoru. Přitlačovat ho válečkem nebo hladítkem, aby přilnul celou plochou.
6. U vyšších stěn pás nahoře dočasně nebo trvale mechanicky přichytit, aby dokud je teplý, nesjížděl.
7. Natavit boční přesahy tak, aby na okraji vytekl tenký souvislý proužek asfaltu, obvykle kolem půl centimetru.
8. Opracovat vnitřní a vnější rohy, prostupy potrubí a kotev doplňkovými záplatami ze stejného pásu.
9. Ukončit horní hranu ukončovací nebo přítlačnou lištou, přikotvit ji a spáru nad lištou utěsnit trvale pružným tmelem vhodným na asfalt.
10. Zkontrolovat spoje a zdokumentovat hotovou plochu dřív, než ji zakryje ochranná vrstva.

Napojení na vodorovnou izolaci

Nejcitlivější místo svislé izolace je její spodní část, kde se potkává s izolací pod základem nebo na střeše. Vodorovný pás se obvykle vytáhne na stěnu alespoň o několik centimetrů a svislý pás ho překryje, případně obráceně, podle pořadí prací. Důležité je, aby přesah měl dostatečnou šířku, přibližně 10 až 15 cm, a aby byl natavený bez přerušení. U suterénu se často stává, že vodorovná izolace vyčnívá zpod základové desky jen kousek a je zablácená. Takový okraj je potřeba očistit, vysušit a natřít penetrací, jinak se svislý pás přilepí jen na nečistoty.

Velká část problémů se svislou izolací vzniká ještě před prvním zapálením hořáku. Před příchodem izolatérů by mělo být připravené toto:

• stěna je dokončená, beton nebo omítka měly čas vyzrát a vyschnout podle výrobce, čerstvý beton obsahuje hodně vody a pás na něm nedrží,
• u suterénu je výkop dost široký, aby se u stěny dalo bezpečně stát a pracovat s hořákem, a svahy nebo pažení jámy jsou zajištěné proti sesuvu,
• u atiky je k dispozici lešení nebo bezpečný přístup a ochrana proti pádu,
• z okolí jsou odklizené hořlavé materiály, hlavně polystyren, dřevo, fólie a obaly,
• prostupy potrubí, kanalizace a chrániček kabelů jsou osazené předem, dodatečné vrtání přes hotovou izolaci je vždy slabé místo,
• je jasné, čím se izolace po dokončení ochrání a kdo to udělá.

Velkou roli hraje počasí. Za deště, v mlze a na orosený podklad se natavovat nedá, voda pod pásem se změní v páru a vytvoří bubliny. Při nízkých teplotách je asfalt tužší a pás při ohýbání praská, proto výrobci uvádějí minimální teplotu zpracování. Pásy modifikované SBS se obvykle dají zpracovat i v chladnějším počasí než běžné oxidované pásy, ale i u nich platí údaj v technickém listu.

Na svislé plochy se dnes téměř výhradně používají modifikované asfaltové pásy určené k natavování, obvykle o tloušťce kolem 4 mm. Liší se hlavně typem asfaltu, výztužnou vložkou a povrchovou úpravou.

Typ asfaltu

• SBS modifikovaný asfalt (elastomerový) je pružný, dobře snáší pohyby podkladu i nízké teploty a na svislé plochy a detaily se volí nejčastěji,
• APP modifikovaný asfalt (plastomerový) lépe snáší vysoké teploty a slunce, je ale tužší a na rohy a nerovnou stěnu se hodí méně,
• oxidovaný asfalt je nejlevnější a nejméně pružná skupina, při natavování na svislé plochy se používá spíš výjimečně.

Výztužná vložka

Vložka určuje pevnost a tažnost pásu. Polyesterová rohož je pružná a odolá roztržení, proto má přednost u suterénů a všude tam, kde se stavba může pohybovat. Skleněná rohož nebo tkanina je rozměrově stabilnější, ale při pohybu podkladu může snáz prasknout. Pás se skleněnou vložkou má smysl tam, kde je podklad stabilní a nehrozí sedání.

Povrch pásu

Pás s jemným posypem nebo s tenkou fólií na povrchu se hodí pod zeminu a pod tepelnou izolaci. Na atiku, která zůstane na slunci, se používá pás s hrubším břidličným posypem, který chrání asfalt před UV zářením, případně se izolace překryje oplechováním. Pás bez ochrany na slunci časem stárne a praská.

Kdy raději nenatavovat

Tam, kde je poblíž tepelná izolace z polystyrenu, dřevěné konstrukce nebo plastové rámy oken a dveří, je otevřený plamen riziko. Polystyren se teplem rozpouští a hrozí požár. V takových místech se používají samolepicí asfaltové pásy, studené asfaltové stěrky, nebo se pořadí prací upraví tak, aby se natavovalo ještě před montáží izolace. U soklu zatepleného domu je to častá otázka a řeší se před začátkem prací.

V ceníku je samostatná položka pro natavení jedné vrstvy asfaltového pásu na vodorovnou plochu. Materiál bývá stejný, ale práce na stěně je jiná a pomalejší. Rozdíly ve zkratce:

• na vodorovné ploše se celá role odvíjí najednou a přitlačuje se nohou nebo válcem, na stěně se pracuje s nařezanými kusy a každý se nahřívá a přitlačuje zvlášť,
• na stěně působí gravitace, teplý pás má sklon sjíždět a odlepovat se na horním okraji, proto potřebuje mechanické kotvení a ukončovací lištu,
• na stěně připadá na metr čtvereční víc spojů, rohů a prostupů a každý detail vyžaduje čas a zkušenost,
• izolatér pracuje v nepohodlné poloze, ve výkopu nebo na lešení, a hůř vidí, jestli asfalt ve spoji pořádně vytekl,
• na vodorovné ploše voda stojí a izolace je nejvíc namáhaná ve spojích, na stěně voda stéká, takže rozhoduje hlavně správné pořadí přesahů a dobré ukončení nahoře,
• svislou izolaci je nutné hned po dokončení chránit před poškozením při zasypávání, vodorovnou obvykle překryje beton, potěr nebo další vrstva skladby.

Prakticky to znamená, že když se izoluje suterén, rozpočet obsahuje obě položky: vodorovnou plochu pod základovou deskou nebo na ní a svislou plochu po obvodu stěn. U ploché střechy tvoří většinu vodorovná plocha a svislá část je jen pruh podél atik a stěn, jenže právě tam se nejčastěji rozhoduje o tom, jestli střecha zatéká. Svislou plochu měřte po celé rozvinuté výšce včetně přesahu na vodorovnou část a ukončení, ne jen po úroveň terénu.

Náročnost práce na svislé ploše nezávisí jen na počtu metrů čtverečních. Ovlivňuje ji hlavně toto:

• výška stěny, u vyšších stěn je potřeba pás nastavovat nebo kotvit a pracuje se z lešení,
• počet rohů, ústupků, pilířů a prostupů, rovná dlouhá stěna je mnohem jednodušší než členitý půdorys,
• stav podkladu, staré kamenné nebo cihelné zdivo bez vyrovnávací vrstvy je nutné nejdřív omítnout nebo přestěrkovat,
• odstranění staré izolace, zbytků nátěrů a zeminy při rekonstrukci,
• přístup, úzký výkop u sousedního plotu nebo atika bez lešení práci výrazně zpomalí,
• blízkost hořlavých materiálů a oken, které je třeba chránit nebo řešit jinou technologií,
• počasí, za vlhka a zimy se práce přerušuje.

U rekonstrukcí starších domů, třeba typických cihlových rodinných domů ze třicátých až osmdesátých let, se často stává, že nejvíc času zabere právě odkopání, očištění a vyrovnání stěny a samotné natavení je pak rychlejší. U novostavby s rovnou betonovou nebo tvárnicovou stěnou je to naopak.

Svislá hydroizolace leží uprostřed řetězce prací a její kvalita závisí na tom, jak dobře se jednotliví řemeslníci domluví.

• se zedníky a betonáři: rovný podklad, zaoblené hrany, fabion v koutě a dostatečně vyzrálý beton,
• s instalatéry a elektrikáři: všechny prostupy osadit předem, ideálně s těsnicí manžetou nebo přírubou, na kterou se dá pás napojit,
• s tím, kdo dělá tepelnou izolaci suterénu: lepidlo na perimetrické desky musí být vhodné na asfalt, rozpouštědlová lepidla asfalt narušují,
• s tím, kdo zasypává výkop: zásyp až po kontrole izolace, bez kamenů přímo u stěny, po vrstvách,
• u střechy s klempířem: oplechování atiky má překrýt horní ukončení izolace tak, aby voda nemohla zatéct za pás.

U bytového domu, například při izolaci suterénu nebo střechy, se práce domlouvají se SVJ nebo se správcem domu, kteří o nich rozhodují. Pokud je izolace součástí větší stavební akce, ověřte si na stavebním úřadě, co je podle platného stavebního zákona potřeba vyřídit. Nespoléhejte na to, že žádné povolení není třeba, jen proto, že jde „jen o izolaci“.

Chyby ve svislé izolaci jsou zákeřné, protože po zasypání je nikdo nevidí. Projeví se až vlhkými skvrnami, výkvěty solí nebo plísní ve sklepě, někdy po letech.

• podklad bez penetrace nebo zaprášený, pás drží jen na povrchu a časem se odlupuje,
• nedostatečné nahřátí, pás se přilepí jen bodově a za ním vzniknou kanálky pro vodu,
• přehřátí, spálí se nosná vložka, asfalt steče a pás v tom místě ztratí pevnost,
• chybějící mechanické ukončení nahoře, pás se odlepí, ohne a voda stéká za izolaci,
• horní hrana izolace pod úrovní terénu, voda ze soklu zateče za ni, izolace má obvykle končit nad terénem,
• ostrý kout bez fabionu, pás v koutě nedoléhá a při sedání se natrhne,
• krátké nebo špatně orientované přesahy, voda vteče do spoje,
• prostupy obalené jen tmelem, tmel časem ztvrdne a odlepí se,
• zásyp se stavební sutí a kameny přímo na pás bez ochranné vrstvy,
• jedna vrstva tam, kde působí tlaková voda.

Ochrana izolace po dokončení je samostatná, ale nezbytná věc. Pod zeminu se obvykle dává nopová fólie nopy k zemině, perimetrické desky nebo jiná ochranná vrstva. Zásyp se provádí po vrstvách a hutní se opatrně, aby se izolace neposunula ani neprorazila.

Samotné natavení je hotové, jakmile pás vychladne, obvykle během několika minut. Celková doba prací ale závisí na přípravě. Penetrační nátěr potřebuje podle výrobce několik hodin až zhruba den na vyschnutí, za chladu a vlhka déle. Čerstvá omítka nebo vyrovnávací vrstva musí vyschnout ještě před penetrací. Beton nových stěn potřebuje čas, než z něj vyprchá přebytečná vlhkost, obvykle několik týdnů.

Na svislé ploše se za den stihne méně metrů než na vodorovné, protože přibývají detaily. U domu s jednoduchým půdorysem a rovnou stěnou bývá suterén zaizolovaný za pár dní, u členitého půdorysu a starého zdiva počítejte s delší dobou. Nezasypávejte hned po dokončení, nejdřív nechte izolaci zkontrolovat a vyfotit.

K bezpečnosti: při práci s otevřeným plamenem má být na místě hasicí přístroj a po skončení se místo ještě nějakou dobu kontroluje, jestli někde nedoutná zbytek materiálu. Láhve s propanem se nenechávají ve výkopu, kde se těžší plyn drží u země. Pokud ucítíte plyn, opusťte místo a volejte plynárenskou pohotovost 1239, při požáru hasiče na 150 nebo tísňovou linku 112.

Samotné natavování plamenem na stěně nechte izolatérům. Práce s hořákem ve výkopu nebo na lešení je riziková a chyba se těžko odhalí. Přípravou podkladu ale můžete partě hodně pomoct a zároveň budete mít jistotu, že izolace bude mít na čem držet.

1. Odkopat zeminu u stěny do domluvené hloubky jen v bezpečném rozsahu, hlubší výkop přenechat firmě s pažením.
2. Očistit stěnu od zeminy, starých nátěrů a uvolněných částí ocelovým kartáčem a nechat ji vyschnout.
3. Odstranit výstupky malty a zaoblit ostré hrany.
4. Vyplnit větší díry a spáry opravnou maltou a nechat ji vyzrát podle výrobce.
5. Zamést nebo vysát prach z povrchu stěny a z vodorovného okraje základu.
6. Natřít stěnu asfaltovou penetrací štětcem nebo válečkem v rovnoměrné tenké vrstvě, jen po dohodě s izolatérem o typu penetrace.
7. Nechat penetraci vyschnout podle technického listu a chránit ji před deštěm a prachem.
8. Odklidit z okolí polystyren, dřevo a další hořlavé materiály.

Převzetí udělejte dřív, než se izolace zakryje. Projděte stěnu po celé délce a hrany spojů opatrně vyzkoušejte tupou špachtlí, nesmí jít nadzvednout. Při převzetí zkontrolujte:

• pás je natavený celoplošně, bez bublin, záhybů a odstávajících okrajů,
• na bočních spojích je vidět souvislý proužek vyteklého asfaltu,
• přesahy mají dostatečnou šířku a jsou uložené tak, aby voda stékala po nich, ne do nich,
• v koutě je fabion a pás v něm doléhá bez dutiny,
• rohy a prostupy jsou doplněné záplatami a těsně napojené,
• spodní přesah na vodorovnou izolaci je souvislý a natavený,
• horní hrana je ukončená lištou, přikotvená a utěsněná tmelem,
• izolace končí nad úrovní budoucího terénu nebo pod oplechováním atiky,
• na pásu nejsou propálená místa ani mechanická poškození,
• máte fotodokumentaci celé plochy a detailů a údaje o použitém pásu.