Jiskrová zkouška PVC fólie (plochá střecha)

PVC fólie elektřinu nevede. Když je celistvá, napětí z elektrody přes ni neprojde. Jakmile je ve fólii otvor, napětí si přes něj najde cestu k vodivé vrstvě pod fólií. Přístroj pípne a objeví se viditelná jiskra, která přesně ukáže místo vady.

Proč je to u ploché střechy tak důležité? Ze šikmé střechy voda rychle steče. Na ploché střeše postojí, hlavně tam, kde je menší spád, a postupně si najde každé slabé místo. Pod fólií leží tepelná izolace, parozábrana a nosná konstrukce. Když se do nich dostane voda, izolace hůř izoluje, může vzniknout plíseň a mokrá skvrna se často objeví na stropě úplně jinde, než je díra. Hledání příčiny pak trvá dlouho a oprava znamená rozebírat vrstvy střechy.

Bez vodivé vrstvy zkouška nefunguje

Celá metoda stojí na jedné podmínce: pod fólií musí být něco vodivého. Betonový podklad vede proud jen do určité míry a suchá tepelná izolace z polystyrenu nebo minerální vlny ho nevede vůbec. U běžné zateplené ploché střechy se proto pod fólii pokládá vodivá vrstva, například speciální vodivá textilie nebo vodivá fólie. Myslete na to už při návrhu a objednávce střechy. Dodatečně se vodivá vrstva pod hotovou fólii vložit nedá.

Zkoušku dělá proškolený technik s kalibrovaným přístrojem. Postup bývá zhruba takový:

1. Technik ověří, že je pod fólií vodivá vrstva a že je správně uzemněná nebo připojená k přístroji.
2. Fólie se očistí a nechá vyschnout. Voda, rosa i nečistoty zkreslují výsledek.
3. Napětí se nastaví podle tloušťky a typu fólie, obvykle podle pokynů výrobce fólie a přístroje.
4. Technik systematicky prochází celou plochu vodivým kartáčem nebo elektrodou, pás po pásu, a zvlášť pečlivě sváry, kouty a prostupy.
5. Každé místo, kde přeskočí jiskra, označí, aby se dalo hned opravit.
6. Po opravě se opravená místa přezkoušejí znovu.
7. Nakonec vznikne písemný protokol s fotodokumentací.

Při správně nastaveném napětí zkouška fólii nepoškodí. Pracuje se ale s vysokým napětím, takže by se poblíž neměly zdržovat nepovolané osoby a lidé s kardiostimulátorem. Navíc jde o práci ve výšce, proto ji nechte na odbornících.

Platí jednoduché pravidlo: čím dřív se netěsnost najde, tím snáz se opraví. Zkouška se proto vyplatí v několika situacích.

• Hned po položení fólie. Fólie je ještě odkrytá, sváry jsou přístupné a oprava je rychlá.
• Před převzetím střechy od zhotovitele. Protokol dokládá, že jste převzali těsnou střechu. Pokud potřebujete podklady ke kolaudaci, ověřte si na stavebním úřadě, co přesně vyžaduje.
• Před koncem záruční doby. Když se něco najde, vadu ještě reklamujete u zhotovitele.
• Po každém zásahu do střechy. Montáž fotovoltaiky, klimatizace, nového komína nebo větrání znamená nové prostupy a nové riziko.
• Při podezření na zatékání. Zkouška pomůže najít skutečné místo vady, ne jen místo, kde voda kape.

V bytovém domě zkoušku objednává SVJ nebo správce domu. Pokud vám zatéká do bytu v nejvyšším patře, obraťte se nejdřív na ně.

Jiskrová zkouška není jediná možnost. Každá metoda se hodí na něco jiného.

• Jiskrová zkouška rychle projde celou plochu a přesně ukáže místo vady. Potřebuje suchou fólii a vodivou vrstvu pod ní.
• Vakuová zkouška se dělá průhledným zvonem, který se přiloží na svár natřený mýdlovým roztokem. Při netěsnosti se objeví bublinky. Je pomalejší, ale hodí se na cílenou kontrolu svárů a detailů a vodivou vrstvu nepotřebuje.
• Zátopová zkouška znamená dočasně zaplavit střechu vodou. Je pomalá, zatěžuje konstrukci a neukáže přesné místo netěsnosti, jen to, že někde je.

U složitějších střech se v praxi často kombinuje jiskrová zkouška na plochu s vakuovou na nejrizikovějších napojeních.

Ani dvě stejně velké střechy nemusí znamenat stejně práce. Na náročnost má vliv hlavně:

• velikost a tvar plochy: souvislá rovná plocha se kontroluje rychle, členitá střecha pomaleji,
• počet detailů: vpusti, komíny, větrací hlavice, sloupky, kouty a napojení na atiku je potřeba projít ručně a pozorně,
• přístup na střechu: výška budovy, chybějící výlez nebo nutnost jištění proti pádu práci prodlužují,
• stav fólie: mokrou, zaprášenou nebo zarostlou fólii je nutné nejdřív očistit a vysušit,
• rozsah služby: jestli jde jen o zkoušku, nebo i o opravu nalezených vad a opakované přezkoušení.

Nejvíc netěsností bývá v koutech, u atiky, kolem prostupů a tam, kde se fólie spojuje nebo mění směr. Atika je obzvlášť citlivá, protože se tu fólie ohýbá, ukončuje a potkává s klempířským oplechováním.

Přístroj je spolehlivý, chyby dělají lidé. V praxi se často stává tohle:

• zkouška na mokré nebo špinavé fólii: vlhkost může vyvolat jiskru tam, kde vada není, nebo naopak skutečnou díru zamaskovat,
• špatně nastavené napětí: nízké napětí drobnou trhlinku neodhalí, příliš vysoké může tenkou fólii poškodit,
• chybějící vodivá vrstva: zkouška pak nic neměří, i když přístroj „nic nenašel“,
• kontrola jen rovné plochy: vynechají se kouty, atiky a prostupy, tedy místa, kde je vad nejvíc,
• zkouška bez protokolu: bez písemného záznamu a fotek se při reklamaci nedá nic doložit,
• chybějící kontrola po opravě: opravené místo je nutné přezkoušet znovu.

Při převzetí zkoušky si projděte tyto body:

• protokol obsahuje datum, adresu, rozsah zkontrolované plochy a jméno technika,
• je uveden typ a tloušťka fólie a použité napětí,
• je uveden přístroj a údaj o jeho kalibraci,
• protokol potvrzuje, že pod fólií byla vodivá vrstva,
• nalezené netěsnosti jsou zakreslené nebo popsané a vyfocené,
• je zapsáno, které vady se opravily a že opravená místa prošla opakovanou zkouškou,
• kontrola zahrnuje i kouty, atiky a všechny prostupy, nejen plochu,
• protokol je uložený u dokumentace stavby, budete ho potřebovat při reklamaci i při dalších zásazích do střechy.