Montáž latování pod skládanou krytinu

Skládaná krytina není souvislá plocha. Každá taška visí na lati svým zadním ozubem a překrývá se se sousedními. Vzdálenost mezi latěmi proto není libovolná. Určuje ji výrobce krytiny pro konkrétní typ tašky a sklon střechy. Když jsou latě moc blízko, tašky se překrývají víc, než mají, a horní řada nedosedne. Když jsou moc daleko, překrytí je malé a při šikmém dešti nebo vánici se voda a sníh dostanou pod krytinu.

Latě zároveň nesou zatížení: váhu krytiny a sněhu, lidi při údržbě a sání větru, které se snaží krytinu nadzvednout. Na dnešních střechách leží latě na kontralatích, tedy na svislých latích nad pojistnou hydroizolační fólií. Mezi fólií a krytinou tak vznikne větraná mezera. Odchází jí vlhkost a voda, která se dostane pod tašku, stéká po fólii do okapu.

Proč se latě nekladou rovnou na fólii? Přitlačily by ji ke krokvím a nad každou latí by se zastavila voda. Kontralať je proto dnes prakticky standard a latování se klade až na ni.

Tato položka počítá s tím, že podklad je hotový. Pokrývač přichází na střechu, kde už je:

• krov zkontrolovaný tesařem, bez zahnilých nebo zlomených krokví,
• položená pojistná hydroizolace s přesahy a přelepenými spoji podle výrobce,
• namontované kontralatě, rovné a v jedné rovině,
• osazený okapní plech, nebo aspoň domluvené, jak bude okap řešený,
• vybraný konkrétní typ krytiny včetně hřebenového a štítového systému.

Poslední bod se podceňuje nejvíc. Bez technického listu krytiny se latování rozpočítat nedá. Výrobce udává rozmezí, ve kterém se smí rozteč latí pohybovat, a také vzdálenost první latě od okapu a poslední latě od hřebene. U plechových tašek s pevným modulem je rozteč daná přesně a měnit se nedá vůbec. Když se krytina vybírá až po latování, hrozí, že se latě budou přebíjet.

Pokud se při rekonstrukci mění jen latování a krytina, stav kontralatí a fólie se posoudí po odkrytí. Stará střecha bez fólie, kde latě ležely přímo na krokvích, se skoro vždy řeší doplněním fólie a kontralatí. To už je jiná, kombinovaná položka.

Před výměnou krytiny nebo úpravou střechy si u stavebního úřadu ověřte, jak práce posuzuje současný stavební zákon. Výměna krytiny často spadá pod udržovací práce, záleží ale na rozsahu, na změně vzhledu nebo materiálu a na tom, jestli dům neleží v památkové zóně. V bytovém domě je střecha společnou částí domu, o pracích proto rozhoduje SVJ nebo správce.

Na stavbě musí být vyřešená práce ve výšce: lešení nebo záchytné konstrukce u okapu a jištění pracovníků. Latě slouží při montáži jako stupačky, bezpečnostní zařízení to ale není.

Návaznost na další řemesla

Latování je krátký mezikrok, ale váže se na něj hodně profesí. Většina potíží vzniká tak, že něco, co mělo být hotové pod latěmi, se dělá dodatečně.

• tesař: předává krov, fólii a kontralatě, pokrývač si ověří rovinu a vzdálenosti,
• klempíř: okapní plech, háky žlabů a některá oplechování se osazují před latěmi nebo současně s nimi, pořadí je potřeba domluvit,
• montáž střešních oken: okno se osazuje do latování s doplňkovými latěmi podle návodu výrobce okna,
• fotovoltaika: nosné háky se kotví do krokví, jejich poloha se proto řeší při latování, ne až na hotové krytině,
• hromosvod: podpěry a vedení montuje odborník s oprávněním, pokrývač mu nechá připravená místa,
• zateplení podkroví: dělá se zevnitř až po zakrytí střechy, hřebíky z latování nesmí poškodit parozábranu, pokud už je osazená.

Když plánujete odvětrávací hlavici, anténu nebo výlez na střechu, vyplatí se označit jejich polohu ještě před latováním. Pokrývač pak latě u prostupu rovnou doplní.

Průřez podle vzdálenosti podpor

Lať je nosník, který přechází přes kontralatě. Čím větší je vzdálenost mezi kontralatěmi, tedy mezi krokvemi, tím silnější lať je potřeba. Při běžné vzdálenosti krokví u rodinného domu se obvykle používají latě přibližně 30 × 50 mm. Při větších roztečích krokví, těžší krytině nebo vyšším zatížení sněhem se sahá po průřezech přibližně 40 × 60 mm. Rozhoduje projekt nebo doporučení výrobce krytiny, ne zvyk.

Kvalita a vlhkost dřeva

Na latě se používá smrkové nebo jedlové řezivo tříděné podle pevnosti. Lať nemá mít velké suky přes celý průřez, trhliny ani prohnutí. Dřevo má být dostatečně suché, orientačně do přibližně 20 % vlhkosti. Mokré latě se po přibití kroutí a vysychají, řady krytiny se pak vlní a hřebíky povolují. V praxi se stává, že latě leží na stavbě pod širým nebem několik týdnů. Před montáží je potřeba je přebrat a zkroucené kusy vyřadit.

Impregnace

Latě se používají impregnované proti dřevokaznému hmyzu a houbám, ideálně průmyslově, máčením nebo tlakově. Konce, které se na střeše uříznou, se dodatečně natřou přípravkem podle výrobce impregnace. Neošetřené řezné plochy jsou místem, kde se hniloba objeví nejdřív.

Spojovací prostředky

Latě se přibíjejí pozinkovanými nebo jinak chráněnými hřebíky, často kroužkovými, které lépe drží proti vytržení. Délka hřebíku by měla být obvykle aspoň dva a půl násobek tloušťky latě, aby hřebík prošel latí i kontralatí a zakotvil se v krokvi. Někteří pokrývači používají vruty, hlavně ve větrných lokalitách nebo tam, kde je potřeba přesnější dotažení. Obyčejné nepozinkované hřebíky na střeše korodují a zkracují životnost spoje.

Rozpočítání roztečí

Pokrývač nejdřív změří délku střešní roviny u obou štítů a uprostřed. Od celkové délky odečte úsek u okapu a u hřebene, který určuje výrobce. Zbytek rozdělí na stejné rozteče tak, aby vyšly v povoleném rozmezí. Cílem je, aby všechny řady krytiny měly stejné překrytí a pod hřebenem nebylo nutné tašky krátit. U plechových tašek s pevným modulem se postupuje obráceně: rozteč je daná a přizpůsobuje se poloha poslední latě u hřebene.

Okapová a hřebenová lať

První lať u okapu je zvýšená, obvykle o tloušťku jedné latě nebo podle systému krytiny. První řada tašek totiž nemá pod sebou další řadu, o kterou by se opřela, a bez zvýšení by ležela plošeji než ostatní. U hřebene se osazuje poslední lať a hřebenová lať v držácích, která nese hřebenáče. Její výška se nastavuje podle hřebenového systému.

Samotné přibíjení

1. Vyznačit polohu latí na krajních kontralatích a natáhnout šňůru, případně použít laser.
2. Osadit a přibít zvýšenou okapovou lať.
3. Pokračovat směrem k hřebeni a u každé latě kontrolovat rozteč laťovou měrkou nebo šablonou.
4. Přibít lať na každém křížení s kontralatí.
5. Napojení latí dělat vždy na kontralati a střídat je tak, aby nebyla všechna nad jednou krokví.
6. Průběžně šňůrou kontrolovat rovnoběžnost latí s okapem.
7. Osadit poslední lať a držáky hřebenové latě podle systému krytiny.
8. Doplnit latě u detailů a natřít řezné plochy.

Každá lať by měla ležet aspoň na třech podporách. Krátké kousky, které přecházejí jen přes jednu nebo dvě kontralatě, jsou v ploše střechy slabým místem.

Detaily, které k latování patří

• doplňkové latě kolem komína, střešních oken a vikýřů podle montážního návodu okna nebo oplechování,
• latě nebo prkna pro úžlabí, na která se ukládá úžlabní plech nebo pás,
• nárožní latě na valbových střechách,
• okrajové latě u štítů pro štítové tašky nebo štítové lemování,
• doplňkové latě pro protisněhové háky, nášlapné plošiny a nosné háky fotovoltaiky, pokud to vyžaduje jejich výrobce,
• větrací mřížka nebo ochrana proti ptákům u okapu podle domluvy.

Tyto detaily se v rozpočtech někdy počítají zvlášť, jindy jsou zahrnuté v položce za m². Před začátkem si ujasněte, co položka obsahuje.

V ceníku najdete tři příbuzné položky. Liší se rozsahem a tím, v jakém stavu je střecha před začátkem prací.

• Montáž latování pod skládanou krytinu: jen vodorovné latě na už hotové kontralatě. Hodí se, když kontralatě udělal tesař spolu s krovem a fólií, nebo když při výměně krytiny zůstávají původní kontralatě a fólie v dobrém stavu. Práce stojí hlavně na přesném rozpočítání a stejných roztečích,
• montáž kontralatování: jen svislé latě nad krokvemi přes fólii. Vytvářejí větranou mezeru, přitlačují fólii a vyrovnávají rovinu střechy. Řeší se podkládání, rovinnost a těsnění prostupů hřebíků přes fólii,
• latování a kontralatování střech společně: jedna parta dělá obě vrstvy v jednom sledu. Je to běžné na novostavbách i při rekonstrukci, kde se doplňuje fólie. Výhoda je, že za rovinu i rozteče odpovídá jeden dodavatel.

Samotné latování si objednáváte tehdy, když za kontralatě ručí někdo jiný. Počítejte s tím, že pokrývač odpovídá jen za svou vrstvu. Když jsou kontralatě křivé, latě je nevyrovnají. Lať se přizpůsobí podkladu a vlna se přenese do krytiny. Dobrý pokrývač si proto kontralatě před začátkem prohlédne a nedostatky nahlásí ještě před prvním hřebíkem.

Nejjednodušší je sedlová střecha se dvěma rovnými rovinami, bez prostupů a s dobrým přístupem z lešení. Latě jdou od štítu ke štítu, rozpočítání platí pro celou rovinu a práce odsýpá.

Práci prodlužují a ztěžují hlavně:

• valbové a stanové střechy, kde se každá lať u nároží šikmo zařezává,
• úžlabí, vikýře, víc střešních oken a komínů,
• různé délky krokví v jedné rovině, například u lomených střech, kde je potřeba víc rozpočítání,
• krytina s malou roztečí, například bobrovky při dvojitém krytí, kde je latí na m² výrazně víc,
• větší vzdálenost krokví, která vyžaduje silnější a těžší latě,
• velký sklon, výška budovy a omezený přístup pro výtah materiálu,
• rekonstrukce, kde je potřeba odstranit staré latě a vytáhnout zbytky hřebíků,
• vítr, déšť nebo námraza, kdy se na střeše nedá bezpečně pracovat.

Jednoduchou střechu rodinného domu zvládne zkušená dvou až tříčlenná parta obvykle za jeden až dva dny. Členitá střecha s mnoha detaily může trvat několikanásobně déle. Latování nemá technologické přestávky, nic neschne ani nevytvrzuje. Fólii pod latěmi ale nenechávejte dlouho bez krytiny. Většina fólií snese slunce jen omezenou dobu podle výrobce a samotné latě střechu před deštěm nechrání.

Chyby v latování se často ukážou až při pokládce krytiny, některé dokonce až po letech.

• nestejné rozteče: řady tašek nejdou správně zavěsit, vznikají mezery nebo naopak pnutí, pod hřebenem je nutné tašky řezat,
• nezvýšená okapová lať: první řada leží plošeji, voda se může vracet pod krytinu a řada působí propadle,
• latě nejsou rovnoběžné s okapem: řady krytiny jdou šikmo nebo ve vlnách, chyba je vidět ze země,
• napojení latí nad jednou krokví: vzniká oslabené místo, které se pod sněhem může prohnout,
• chybějící hřebíky na některých kříženích: lať při větru nebo chůzi pruží a uvolňuje se,
• neimpregnované nebo mokré dřevo: kroucení latí, později hniloba u okapu a komína,
• latě položené přímo na fólii bez kontralatí: voda stojí nad latěmi, fólie se promáčkne a v podkroví se objeví mokré skvrny,
• chybějící doplňkové latě u komína a oken: oplechování nemá oporu a krytina u detailu neleží pevně,
• ucpaná větraná mezera u hřebene nebo okapu: vlhkost zůstává pod krytinou, v zimě se na fólii tvoří námraza.

Většinu z nich odhalí jednoduchá věc: zkušební zavěšení dvou nebo tří řad krytiny na jedné rovině, ještě než se na střechu vyloží celá dodávka.

Samotná montáž latí je práce ve výšce a patří zkušené partě s jištěním a lešením. Přesto můžete udělat hodně pro to, aby latování dopadlo dobře, a to bez lezení na střechu. Tyto kroky zvládnete na zemi nebo z podkroví:

1. Vyžádat si technický list zvolené krytiny a najít v něm rozmezí rozteče latí pro sklon vaší střechy.
2. Uložit dodané latě pod střechu nebo pod plachtu na podkladky, aby neležely na zemi a nenasákly.
3. Přebrat latě a vyřadit zkroucené, popraskané a kusy s velkými suky přes celý průřez.
4. Zkontrolovat, že latě jsou impregnované, a připravit přípravek na natření řezných ploch.
5. Ověřit, že hřebíky nebo vruty jsou pozinkované a mají dostatečnou délku.
6. Sepsat polohy budoucích prostupů, střešních oken, háků fotovoltaiky a protisněhových háků a předat je pokrývači.
7. Zkontrolovat z podkroví, že fólie není nikde protržená a nikde se nepropadá mezi krokvemi.

Hotové latování zkontrolujte před pokládkou krytiny, dokud se dá všechno snadno opravit. Rozteč změřte na více místech, u obou štítů i uprostřed. Rovnoběžnost ověříte šňůrou nataženou podél latě. Podívejte se i na detaily, které po zakrytí už posoudit nejdou.

• rozteč latí odpovídá technickému listu zvolené krytiny a je stejná v celé rovině,
• okapová lať je zvýšená podle systému krytiny,
• hřebenová lať a její držáky jsou osazené ve správné výšce,
• latě jsou rovnoběžné s okapem a leží v jedné rovině bez viditelných vln,
• lať je přibitá na každém křížení s kontralatí,
• napojení latí leží na kontralatích a jsou vystřídaná,
• každá lať leží aspoň na třech podporách,
• dřevo je impregnované a řezné plochy ošetřené,
• doplňkové latě u komína, oken, úžlabí, nároží a štítů jsou osazené,
• místa pro protisněhové háky, fotovoltaiku a hromosvod jsou připravená,
• fólie není poškozená a větraná mezera u okapu a hřebene je volná,
• zkušebně zavěšené řady krytiny sedí bez mezer a bez pnutí.