Montáž kontralatí na střeše

Kontralatě mají tři úkoly. První a nejdůležitější je větrání. Mezi pojistnou fólií a krytinou musí zůstat mezera, kterou proudí vzduch od okapu k hřebeni. Tahle vzduchová vrstva odvádí vlhkost, která projde z podkroví přes fólii, a zároveň vysouší vodu, která se pod krytinu dostane při vichřici nebo při sněhu. Výška kontralatě je proto zároveň výškou větrací mezery.

Druhý úkol je mechanický. Kontralať přitlačí difuzní fólii ke krokvi po celé délce, takže ji vítr nezvedne a fólie se kolem hřebíků netrhá. Na kontralatě se potom přibíjí latování, které nese krytinu.

Třetím úkolem je vytvořit rovinu. Krokve na starších střechách, ale i na nových z méně kvalitního dřeva, nebývají v jedné rovině. Kontralatě se dají podložit nebo upravit tak, aby latě a později krytina ležely rovně. Když se tenhle krok vynechá, zvlněnou krytinu už bez rozebrání neopravíte.

Proč nestačí přibít latě rovnou na krokve? Protože by ležely přímo na fólii. Voda stékající po fólii by se zastavovala na každé lati, fólie by pod latí nevyschla a vzduch by neměl kudy proudit. Teprve kontralatě umožní, aby voda po fólii volně stekla až do okapu.

V ceníku NUMIQ najdete tři příbuzné položky. Každá má vlastní stránku, proto se vyplatí vědět, čím se liší:

• montáž kontralatování (tato stránka): jen svislé hranolky podél krokví, přes fólii nebo přes stávající bednění, plocha se počítá v m² střechy a latování pod krytinu není zahrnuté,
• montáž latování pod skládanou krytinu: vodorovné latě na kontralatích s roztečí podle konkrétní tašky nebo šindele, včetně okapové a hřebenové latě a latí u úžlabí,
• latování a kontralatování střech dohromady: obě vrstvy najednou jednou partou, plynule za sebou.

Samostatné kontralatování dává smysl v těchto situacích:

• střechu chcete co nejdřív provizorně uzavřít fólií a kontralatěmi a krytina přijde až za několik týdnů, třeba kvůli dodací lhůtě tašek,
• pod plechovou krytinu se dělá plné bednění a kontralatě slouží k větrání mezi bedněním a fólií, případně bednění nesou,
• latování bude dělat pokrývač spolu s krytinou, protože si rozteč latí chce určit sám podle konkrétní tašky,
• dělá se nadkrokevní tepelná izolace a kontralatě se kotví dlouhými vruty přes izolační desky, což je samostatná a náročnější práce,
• při rekonstrukci zůstává původní bednění s novou fólií nebo pásem a kontralatě se montují na něj.

Pokud vám střechu dělá jedna firma od fólie po krytinu a nic se nečeká, bývá společná položka praktičtější. Parta nemusí jezdit opakovaně, stavět a rozebírat zajištění a za kvalitu obou vrstev odpovídá jeden člověk.

Kontralatě se montují až na konci určité fáze prací. Když není hotové to, co je pod nimi, parta buď čeká, nebo dělá kompromisy, které se později vymstí.

• krov zkontrolovaný a opravený: poškozené, nahnilé nebo prohnuté krokve se musí vyměnit nebo zesílit dřív, než se na ně položí fólie, pod kontralatí už nikdo nic neuvidí,
• ošetření dřeva: pokud se starý krov ošetřuje proti hmyzu a houbám, musí to být hotové a proschlé,
• difuzní fólie: buď je už položená, nebo ji klade stejná parta těsně před kontralatěmi, klade se vodorovně od okapu nahoru s přesahy podle výrobce a nemá zůstat dlouho nezakrytá, protože většina fólií snese slunce jen omezenou dobu, kterou udává výrobce,
• okap: okapnice nebo okapový plech, na který se fólie napojuje, by měl být osazený, aby voda z fólie stekla do žlabu, a ne na zdivo,
• prostupy: komín, odvětrání kanalizace, střešní okna a výlezy by měly mít alespoň vyměřenou polohu, aby se kontralatě kolem nich daly správně přerušit,
• lešení a zajištění: lešení u okapu nebo jiný systém ochrany proti pádu, přístup pro materiál a místo, kde řezivo zůstane v suchu.

U střechy na bytovém domě se montáž řeší se SVJ nebo se správcem domu. U rodinného domu si na stavebním úřadu ověřte, jestli výměna krytiny, fólie a latí ve vašem případě podle platného stavebního zákona vyžaduje nějaký úkon. Požadavky závisí na rozsahu prací, zvlášť pokud se mění výška střechy, například kvůli nadkrokevní izolaci. Nepředpokládejte předem, že není potřeba nic řešit. Pokud se střecha zároveň zatepluje, má smysl zjistit podmínky programu Nová zelená úsporám ještě před začátkem prací.

Kontrola roviny krokví

Tesař nejdřív natáhne šňůru nebo přiloží dlouhou lať přes několik krokví a zjistí, kde krokve vystupují a kde jsou propadlé. U nového krovu z hoblovaného řeziva bývá rozdíl malý, na starých střechách se najdou krokve prohnuté i o několik centimetrů. Tady se rozhodne, kde bude potřeba kontralať podložit a kde ji srovnat.

Uložení kontralatě a těsnicí páska

Kontralať se klade přesně do osy krokve, ne vedle ní. Při nízkém sklonu, při delším provizorním zakrytí nebo když to vyžaduje výrobce fólie, se pod kontralať nebo na její spodní stranu nalepí těsnicí páska. Při probití hřebíkem se páska utěsní kolem dříku a voda tak otvory nepresakuje do izolace.

Kotvení

Kontralať se přibíjí nebo přišroubuje do krokve v pravidelných roztečích, obvykle zhruba každých 30 až 50 cm, podle projektu a zatížení. Spoj musí sahat dostatečně hluboko do krokve. Používají se pozinkované hřebíky, často s kroužkovým dříkem, který drží lépe. U nadkrokevní izolace se používají systémové vruty předepsané délky, osazené pod předepsaným úhlem.

Napojení a vyrovnání

Kontralatě se nastavují na tupo, vždy nad krokví. U propadlých krokví se pod kontralať vkládají podložky, případně se použije vyšší kontralať a zbytek se doladí. Rovinu tesař průběžně kontroluje šňůrou nataženou mezi krajními kontralatěmi.

Okap, hřeben a prostupy

U okapu kontralatě končí tak, aby mezi fólií a krytinou zůstal otevřený přívod vzduchu. Otvor se později chrání větrací mřížkou proti ptákům a hmyzu. U hřebene se kontralatě zaříznou tak, aby vzduch mohl odejít větraným hřebenem. Kolem střešních oken, komínů a vikýřů se kontralatě přeruší s dostatečnou mezerou, aby vzduch mohl překážku obtéct a nevznikla uzavřená kapsa bez větrání.

Úžlabí a nároží

Na valbových a členitých střechách se kontralatě u nároží a úžlabí šikmo zařezávají. V úžlabí se často přidává pomocná kontralať nebo prkno pod úžlabní plech. Tady se ukáže zkušenost party: každý zářez musí sedět a fólie v úžlabí nesmí zůstat napnutá jako buben.

Řezivo

Kontralatě se dělají ze smrkového nebo borovicového řeziva, obvykle impregnovaného proti hmyzu a houbám. Dřevo má být suché, zhruba s vlhkostí do 20 %, rovné a bez velkých vypadávajících suků. Mokré řezivo se na střeše kroutí, sesychá a uvolňuje hřebíky. Když kontralatě dorazí vlhké, vyplatí se je uskladnit pod střechou s proklady, aby proschly.

Výška a průřez

Na rodinných domech se obvykle používají kontralatě vysoké zhruba 40 až 60 mm a široké kolem 50 až 60 mm. Vyšší kontralať znamená větší větrací mezeru. Tu potřebujete hlavně u dlouhých krokví, při nízkém sklonu, na členité střeše s množstvím prostupů a u obytného podkroví. Rozhodující je, co předepíše projekt a výrobce krytiny a fólie. Šířka kontralatě zase musí stačit na bezpečné přibití latí.

Spojovací materiál a těsnění

• hřebíky: pozinkované, hladké nebo kroužkové, dostatečné délky, u tenkých kontralatí na slabých krokvích se spíš používají vruty,
• tesařské vruty: u vyšších kontralatí, při podkládání a při rekonstrukci, kde by údery kladivem uvolňovaly staré dřevo nebo omítku v podkroví,
• systémové vruty pro nadkrokevní izolaci: dlouhé vruty s ověřeným kotvením, montované podle schématu výrobce,
• těsnicí páska pod kontralatě: pěnová nebo butylová, tam, kde je fólie delší dobu bez krytiny nebo je sklon nízký.

Kontralatě na bednění a pod plechem

U plného bednění s asfaltovým pásem nebo fólií se kontralatě kotví přes bednění do krokví, ne jen do prken. Pod plechovou krytinou na bednění vytvářejí kontralatě větranou mezeru. Bez ní se na spodní straně plechu sráží vlhkost a kape do podkroví.

Položka za m² počítá s běžnou střechou. Konkrétní střecha ale může být jednodušší, nebo podstatně náročnější. Práci usnadňuje:

• jednoduchá sedlová střecha s dlouhými rovnými plochami,
• nový, rovný krov z hoblovaného řeziva,
• bezpečný přístup a postavené lešení,
• málo prostupů a střešních oken,
• položená fólie a připravený materiál na místě.

Práci prodlužuje a ztěžuje:

• valby, úžlabí, vikýře a nároží, kde se každá kontralať zařezává,
• strmý sklon a velká výška, které vyžadují důkladnější jištění,
• staré, nerovné krokve, kde se kontralatě podkládají skoro na každém metru,
• nadkrokevní izolace s dlouhými vruty a přesným rozmístěním,
• montáž přes stávající bednění, kde je potřeba hledat polohu krokví,
• hodně prostupů, komínů a oken,
• špatné počasí, vítr a déšť, kdy se na střeše pracovat nedá nebo nemá.

Kontralatování leží uprostřed celého střešního souvrství. Před ním přicházejí tesaři s krovem, případně izolatéři s nadkrokevní izolací a klempíř s okapovým plechem. Po něm následuje latování, pokrývač, klempíř s oplechováním komína a montáž střešních oken.

Koordinovat je potřeba hlavně tyto věci:

• výšku kontralatě s pokrývačem: ovlivňuje výšku okapu, napojení na žlab i výšku hřebene,
• polohu střešních oken: výrobci oken mají vlastní montážní návody pro napojení fólie a odvedení vody nad oknem,
• zateplení podkroví: když se minerální vata vkládá mezi krokve zespodu, nesmí tlačit fólii do větrané mezery, fólie se pak mezi kontralatěmi prohne a zmenšuje průřez větrání,
• hromosvod a antény: jejich držáky se často kotví přes krytinu do latí a kontralatí, proto je dobré o nich vědět předem.

Většina chyb při kontralatování není vidět hned po montáži. Ukážou se po první zimě, někdy až po několika letech.

• příliš nízká kontralať: větrací mezera nestačí, vlhkost se hromadí pod krytinou, latě plesniví a na sádrokartonu v podkroví se objevují mapy,
• zablokovaný přívod nebo odvod vzduchu: u okapu se mezera zaplní maltou, plechem nebo příliš hustou mřížkou, u hřebene chybí větraný hřeben, vzduch nemá kudy proudit, i když jsou kontralatě dost vysoké,
• kontralať mimo osu krokve: hřebík projde jen fólií a izolací, kontralať se časem uvolní a ve fólii zůstanou díry,
• krátké nebo nepozinkované hřebíky: rezaví, povolují a krytina se při silném větru hýbe,
• chybějící těsnicí páska tam, kde byla potřeba: při provizorním zakrytí prosakuje voda kolem hřebíků do izolace a nikdo si toho nevšimne, dokud se neobjeví skvrna na stropě,
• souvislé kontralatě pod střešním oknem: nad oknem vznikne uzavřený prostor bez větrání, kolem okna se drží vlhkost a dřevo trpí,
• vlhké řezivo: kontralatě se zkroutí, rovina se pokazí a taška na střeše vytváří viditelné vlny,
• nevyrovnané krokve: při pohledu šikmo po střeše jsou vidět propady a výstupky, opravit to jde jen přeložením krytiny,
• poškozená fólie při montáži: chození po fólii mezi krokvemi, spadlé nářadí, propíchnutí při zařezávání, drobné trhliny je potřeba hned přelepit páskou určenou pro danou fólii.

Samotná montáž kontralatí je práce ve výšce na šikmé ploše, často na fólii, která je za vlhka kluzká. Patří k ní lešení nebo jiná ochrana proti pádu, jištění a zkušenost s pohybem po krovu. Na střechu proto patří tesaři, ne kutil. Hodně ale zvládnete sami a parta pak může začít hned, bez čekání:

1. Vyklidit podkroví tak, aby šly krokve zespodu prohlédnout po celé délce.
2. Zkontrolovat zespodu krokve a označit křídou místa s hnilobou, prasklinami nebo stopami po hmyzu.
3. Připravit pod přístřeškem suché místo na řezivo, s proklady a podložením nad zemí.
4. Uvolnit prostor kolem domu pro lešení a pro složení materiálu.
5. Domluvit s tesaři a pokrývačem výšku kontralatí a termín krytiny, aby fólie nezůstala dlouho nezakrytá.
6. Sepsat polohu budoucích střešních oken, antény a hromosvodu a předat ji partě.
7. Po montáži projít podkroví se svítilnou a hledat hřebíky, které minuly krokev.

Jak dlouho montáž trvá? Na jednoduché sedlové střeše rodinného domu zvládne parta dvou až tří tesařů kontralatování obvykle za jeden až dva dny. U valbové střechy s vikýři, nerovného krovu nebo nadkrokevní izolace to může trvat několikanásobně déle. Na nic se nečeká, nic netvrdne ani nevysychá. Zdržet ale může počasí, protože na mokré fólii se bezpečně pracovat nedá.

Než tesaři odejdou a přijdou latě a krytina, vyplatí se projít střechu z lešení i zespodu z podkroví:

• každá kontralať leží v ose krokve a je pevná, při zatlačení se nehýbe,
• hřebíky nebo vruty jsou v pravidelných roztečích a jsou pozinkované,
• napojení kontralatí jsou nad krokví, na tupo, bez velkých mezer,
• výška kontralatí odpovídá projektu nebo dohodě s pokrývačem,
• rovina střechy je při pohledu podél šňůry bez viditelných vln,
• u okapu je volný přívod vzduchu a fólie vede vodu do žlabu,
• u hřebene zůstal prostor pro odvětrání,
• kolem střešních oken, komínů a vikýřů jsou kontralatě přerušené s mezerou pro proudění vzduchu,
• tam, kde byla domluvená těsnicí páska, je opravdu nalepená,
• fólie není roztržená, propíchnutá ani prohnutá do větrané mezery,
• z podkroví nejsou vidět hřebíky, které minuly krokev,
• řezivo je suché, impregnované a nekroutí se,
• odpad, odřezky a hřebíky jsou uklizené ze střechy i kolem domu.