Oplechování komína

Oplechováním komína se rozumí práce klempíře při osazení plechového lemování kolem komína na šikmé střeše. Typicky jde o tyto úkony:

• zaměření komína a sklonu střechy, tvarování a stříhání plechu na míru,
• osazení čelního dílu pod komínem, který vyvádí vodu na krytinu pod komínem,
• osazení bočních dílů po stranách komína, napojených na krytinu nebo pod ni podle typu krytiny,
• osazení zadního dílu nad komínem, u širších komínů s kobylkou, která rozdělí vodu na dvě strany,
• osazení krycí lišty, která zakryje horní okraj lemování na komíně,
• utěsnění spojů tmelem určeným pro střechy a kontrola napojení na krytinu.

Co práce běžně nezahrnuje: plech a systémové prvky jako materiál, opravu nebo přezdění komína nad střechou, novou omítku či obklad komína, výměnu poškozené krytiny kolem komína, opravu laťování a krovu, komínovou hlavu a krycí desku na koruně komína. Tyto práce se domlouvají a účtují zvlášť.

Oplechování komína se dělá ve třech typických situacích:

• Při nové střeše nebo výměně krytiny. Oplechování se dělá po položení krytiny kolem komína jako součást klempířských prací. Starý plech se při výměně střechy nemá znovu použít.
• Při zatékání kolem komína. Nejčastější důvod, proč lidé hledají klempíře. V praxi se ukazuje, že starý plech je zrezivělý, tmel popraskal nebo plech nikdy nebyl správně vytvarovaný.
• Při opravě nebo přezdění komína. Pokud se komín nad střechou přestavuje, obkládá nebo omítá, staré oplechování se musí sundat a po opravě osadit nové.

Práce se dělá za suchého počasí. Tmely a samolepicí pásy se nesmějí nanášet na mokrý ani zmrzlý podklad. Na jaře a v létě mají klempíři více volných termínů než na podzim, kdy majitelé řeší zatékání před zimou.

Před příchodem klempíře je dobré vědět, zda je komín nad střechou v dobrém stavu. Pokud se rozpadá omítka, praskají cihly nebo je komín vychýlený, je třeba nejdříve opravit komín. Plech na rozpadajícím se zdivu nevydrží. Pokud komín slouží k odvodu spalin, vyplatí se při zásazích do jeho konstrukce přizvat kominíka, který posoudí stav průduchu.

Jak poznat, že oplechování netěsní

Zatékání u komína se často projeví až se zpožděním, protože voda nejdříve nasákne do dřeva a izolace. Typické příznaky jsou:

• tmavé nebo vlhké skvrny na stropě či šikmině pod komínem, hlavně po dešti s větrem,
• mokré nebo plesnivé krokve a latě u komína, viditelné z půdy,
• odbarvená, opadávající omítka komína v podkroví,
• rez a odstávající plechy viditelné ze země,
• popraskaný tmel na horní hraně plechu.

Je dobré myslet na to, že vlhkost na komíně v podkroví nemusí být vždy od zatékání. Může jít také o kondenzát ze spalin u nevhodného komína nebo o vodu nasáklou přes omítku komína nad střechou. Pokud oplechování vypadá v pořádku, vyplatí se nechat komín posoudit kominíkem.

Příprava okolí komína

Klempíř odstraní starý plech a tmel, očistí zdivo a zkontroluje laťování a pojistnou hydroizolaci kolem komína. Fólie se u komína vytáhne nahoru nebo napojí na komín tak, aby voda, která pronikne pod krytinu, stékala ven a ne do krovu. U systémových komínů se pro průchod fólie používají prvky od výrobce komína. Fólii nelepit přímo na horký povrch komína, výrobci to výslovně nedoporučují kvůli riziku požáru. Dřevěné části krovu musí dodržet odstup od komína podle návodu výrobce komína a předpisů požární bezpečnosti, u běžných komínových systémů bývá uváděn nejméně 50 mm.

Podkladní laťování a krytina

Kolem komína se doplní latě nebo prkna, na která se oplechování připevní. Krytina se položí a dořízne až ke komínu s mezerou, kterou předepisuje výrobce krytiny nebo systému lemování. U těsnicího pásu Wakaflex například BMI Bramac uvádí, že tašky se dořezávají ke komínu s odstupem přibližně 10 mm a při mezeře větší než 50 mm je nutné vytvořit pro pás tuhou podkladní konstrukci.

Čelní díl pod komínem

Čelní díl se osazuje jako první. Leží na krytině pod komínem a vyvádí vodu ven. U tašek a profilované krytiny musí kopírovat vlny nebo se napojit pružným pásem, který se do profilu vytvaruje. U plechové krytiny se díl napojuje na plech podle systému krytiny.

Boční díly

Boční díly vedou po stranách komína. U tašek se nejčastěji dělá takzvaný boční žlábek, který leží pod taškami a vodu, která se dostane pod krytinu, odvede po spádu dolů. Plech se po stěně komína vytáhne do výšky podle výrobce krytiny, v praxi obvykle kolem 15 cm nad krytinu. U plechové krytiny se boční lemy napojují na drážku nebo vlnu plechu.

Zadní díl a kobylka

Nad komínem se voda ze střechy zastaví a hromadí. U úzkého komína stačí zadní díl s vyvedením do bočních žlábků. U širšího komína se za ním dělá kobylka, tedy malá šikmá stříška z plechu nebo s podkladem z prken, která vodu rozdělí do stran. Bez kobylky se za širokým komínem drží voda, listí a v zimě sníh, který při tání zatéká pod plech.

Krycí lišta

Horní okraj oplechování na komíně se nemá jen přetřít tmelem. Správné řešení je dvoudílné. Na zdivo se osadí krycí lišta s okapním nosem, která se zasouvá do vyfrézované drážky ve zdivu nebo se kotví na stěnu a tmelí. Tato lišta překrývá lemování, které pod ní může při změnách teploty pracovat. Odborníci upozorňují, že samotný zatmelený spoj na horní hraně vydrží obvykle jen několik zim.

Utěsnění a kontrola

Spoje se utěsní tmelem určeným pro střechy, odolným proti UV záření a u komínů také proti vyšší teplotě. Nakonec klempíř zkontroluje přesahy, upevnění a napojení na krytinu. Pokud je to možné, vyplatí se spoj vyzkoušet vodou z hadice.

Pozinkovaný a lakovaný plech

Nejčastější volba u běžných střech. Lakovaný pozinkovaný plech s polyesterovou povrchovou úpravou se vyrábí v barvách krytiny, takže oplechování nepůsobí jako cizí prvek. V běžné řeči se mu často říká poplastovaný plech. Pozinkovaný plech bez povrchové úpravy je levnější, ale bez nátěru časem koroduje.

Titanzinek a měď

Trvanlivější materiály s dlouhou životností. Titanzinek se časem pokryje ochrannou patinou, měď je nejodolnější a nejdražší. Používají se hlavně u kvalitnějších střech a u památkových objektů.

Hliník a plech s vrstvou PVC

Hliník je lehký a snadno se tvaruje. Při styku s jinými kovy, například s mědí, hrozí elektrochemická koroze. Plech s nakašírovanou vrstvou PVC, známý například pod značkou Viplanyl, spojuje odolnost plastu proti korozi se stabilitou oceli. Používá se hlavně tam, kde se oplechování napojuje na fóliovou hydroizolaci, protože se dá svařit s fólií z měkčeného PVC.

Pružné samolepicí pásy a systémová řešení

Pro tašky a profilovanou krytinu se používají také pružné pásy s hliníkovou mřížkou, například Wakaflex, nebo olověné pásy, které se vytvarují do profilu krytiny. Výrobci systémových komínů nabízejí hotové prostupy střechou s manžetou a krycí hlavou, kde je spoj mezi lemováním a komínem chráněný před deštěm. Takové řešení se montuje rychleji, ale je určené pro konkrétní komín.

Při výběru materiálu je třeba myslet na to, aby oplechování nebylo z kovu, který reaguje s krytinou nebo se žlaby. Měď nad pozinkovaným plechem způsobuje korozi plechu pod ní.

Rozdíl podle krytiny

U pálených nebo betonových tašek je oplechování nejnáročnější, protože plech nebo pružný pás musí sledovat tvar tašky a pod bočními díly bývá žlábek. U falcované krytiny na stojatou drážku se oplechování napojuje přímo na drážky a klempíř ho dělá spolu s krytinou. U trapézového a šablonového plechu se oplechování přizpůsobuje vlnám a pod spoje se dává těsnění, aby voda nepronikala vzlínáním. U břidlice a šindele se používají podkladní plechy vkládané mezi jednotlivé řady.

• Jen spodní plech a silikon. V praxi se stává, že se osadí jen jeden díl a spoj s komínem se zatře silikonem. Po několika letech silikon popraská a voda zatéká.
• Plech pevně zapuštěný do zdiva bez krycí lišty. Plech nemůže pracovat, omítka kolem něj praská a voda se dostává za plech.
• Chybějící kobylka za širokým komínem. Voda, listí a sníh se drží za komínem a při silném dešti přetečou přes okraj plechu.
• Nízko vytažený plech. Při přívalovém dešti nebo při sněhu voda přesáhne okraj oplechování.
• Pojistná hydroizolace neukončená u komína. Voda, která pronikne pod krytinu, stéká po fólii přímo ke komínu a do krovu.
• Nevhodná kombinace kovů. Například měděné oplechování nad pozinkovaným žlabem, který pak rychle koroduje.
• Oplechování na poškozeném komíně. Plech se kotví do rozpadající se omítky, která po několika zimách odpadne i s ním.
• Tmel na mokrý nebo prašný povrch. Tmel nepřilne a spoj netěsní od prvního deště.

Oplechování komína dělá klempíř nebo pokrývač, tedy firma či řemeslník s živnostenským oprávněním pro klempířství, případně pro pokrývačství. Jde o práci ve výšce, proto musí být zajištěna ochrana proti pádu, například lešení, záchytné prvky nebo jištění lanem. Za dodržení předpisů o bezpečnosti práce ve výšce odpovídá zhotovitel.

Zda výměna oplechování vyžaduje ohlášení nebo souhlas, například u kulturní památky nebo v památkové zóně, ověřte u místního stavebního úřadu.

Pokud se při opravě zasahuje do komína, který slouží k odvodu spalin, například přezděním nebo výměnou hlavy, jde o stavební úpravu komína a po ní je třeba revize spalinové cesty, kterou provádí revizní technik spalinových cest. Samotná výměna oplechování revizi nepotřebuje.

Hotovou práci si můžete prohlédnout ze střechy, z lešení nebo alespoň dalekohledem ze země a zevnitř z podkroví. Vyplatí se projít tyto body:

• zkontrolovat, že čelní díl leží na krytině a vodu vyvádí ven, ne pod krytinu,
• podívat se, zda je plech na komíně vytažený dostatečně vysoko a rovnoměrně na všech stranách,
• ověřit, že horní okraj kryje krycí lišta s okapním nosem, ne jen pruh tmelu,
• u širšího komína zkontrolovat kobylku za komínem a její spád do stran,
• prohlédnout spoje plechů, zda nejsou otevřené a zda jsou správně překryté ve směru toku vody,
• podívat se zevnitř z podkroví po prvním silném dešti, zda jsou krokve a laťování u komína suché,
• zkontrolovat, zda plech na krytině není prohnutý nebo poškozený chůzí,
• ověřit, že barva a materiál oplechování ladí s krytinou a se žlaby.

Při přebírání si vyžádejte informaci o použitém materiálu a tmelu. Jednou ročně, ideálně na podzim, se vyplatí oplechování zkontrolovat při čištění žlabů. Tmel se časem opotřebuje a jeho včasná obnova je levnější než oprava navlhlého krovu.

Cena práce v ceníku NUMIQ je přibližně 540 Kč za běžný metr oplechování komína. Cena zahrnuje práci klempíře a drobný spotřební materiál, bez plechu a systémových prvků, které se počítají jako materiál. Ceny se liší podle regionu a města. Běžný metr se počítá po obvodu komína. Komín o rozměrech 60 × 60 cm má tedy obvod 2,4 m a práce na něm vychází přibližně na 1 300 Kč.

Výslednou částku nejvíce ovlivňuje:

• rozměr komína a počet komínů na střeše,
• sklon a výška střechy a s tím spojená potřeba lešení nebo jištění,
• typ krytiny, protože tašky a profilovaný plech jsou náročnější na tvarování než hladký plech,
• potřeba kobylky za komínem a krycí lišty do drážky ve zdivu,
• demontáž starého oplechování a oprava podkladu, laťování a fólie,
• materiál, protože měď a titanzinek jsou výrazně dražší než lakovaný pozink.

Pokud se mění celá střecha, podívejte se na článek výměna střechy. Při stavbě nového komína pomůže článek o vyzdění komínu typu Schiedel. Pokud je střecha v dobrém stavu a potřebuje jen ochranu povrchu, přečtěte si článek vyčištění a nátěr střechy. Další položky najdete v části klempířské práce.