Penetrace stěn a stropu

Proč vypadá výmalba bez penetrace často flekatá? Omítka, tmel a sádrokarton sají vodu různě. Do jednoho místa se barva vpije víc, do jiného méně, a na stěně pak vidíte rozdíly v odstínu a lesku. Penetrace tyto rozdíly vyrovná. Barva schne rovnoměrně a spotřebuje se jí méně.

Druhým úkolem je zpevnění. Staré vápenné omítky nebo stěny po seškrabání malby se často drolí a práší. Hloubková penetrace drobné částice slepí, takže nová vrstva drží na pevném podkladu a neodlupuje se.

Penetraci se vyplatí nanést hlavně:

• na novou omítku, sádrokarton, beton a pórobeton,
• po seškrabání staré malby nebo přebroušení stěny,
• na místa opravená tmelem nebo sádrou,
• před stěrkováním, tapetováním, dekorativní omítkou a lepením obkladu či dlažby,
• před samonivelační stěrkou nebo lepením podlahové krytiny.

Princip je stejný. Liší se podklad, to, co přijde potom, a pohodlí práce.

Stěny a strop se penetrují nejčastěji před malováním. Strop je náročnější, protože pracujete nad hlavou, nátěr kape a hůř se kontroluje, jestli někde nezůstalo vynechané místo. Dobře zakryjte podlahu a nábytek, chraňte si oči a používejte stabilní žebřík nebo nízké lešení. Na stropech se navíc častěji objevují skvrny po zatečení, které běžná penetrace nezakryje.

Stěny a podlaha se penetrují spíš před obkladem, dlažbou, samonivelační stěrkou nebo lepenou krytinou, třeba vinylem či kobercem. Na podlaze je důležité pořádně vysát prach, nenechat vznikat louže a natírat tak, abyste skončili u dveří a nemuseli přes čerstvý nátěr přecházet. Betonový nebo anhydritový potěr musí být dostatečně vyzrálý a suchý. U anhydritu výrobci obvykle požadují přebroušení povrchu a vlastní typ penetrace, proto si to ověřte v technickém listu.

Hloubková penetrace

Nejběžnější typ, obvykle akrylátová disperze. Hodí se na omítky, beton, sádrokarton i pórobeton. Zpevní savý a prašný podklad a používá se před malováním, stěrkováním i tapetováním.

Penetrace na sádrokarton

Kartón saje jinak než tmelené spoje. Penetrace určená pro sádrokarton sjednotí obojí, aby se spoje přes barvu neprokreslovaly.

Adhezní můstek

Na hladké a nesavé povrchy, například starou dlažbu, glazovaný obklad nebo velmi hladký beton, běžná penetrace nestačí, protože nemá kam vsáknout. Používá se adhezní můstek, často s jemným pískem, na kterém lepidlo nebo stěrka lépe drží.

Izolační základ na skvrny

Na skvrny od vody, nikotinu, sazí nebo mastnoty patří izolační nátěr, který zabrání jejich prosakování do nové barvy. Běžná penetrace je nepřekryje.

Univerzální penetrace

Kompromis pro smíšené podklady. Některé jsou vhodné i do exteriéru nebo obsahují protiplísňové přísady. Pozor, penetrace není hydroizolace. Ve sprchovém koutě nebo kolem vany patří pod obklad hydroizolační stěrka. Protiplísňová přísada také nevyřeší příčinu plísně, pokud jde o vlhkost nebo tepelný most.

Penetraci zvládnete i sami, pokud máte stabilní žebřík a trpělivost. Klíčem je čistý podklad a dodržení pokynů výrobce.

1. Zakrýt podlahu, nábytek, okna a vypínače, okraje přelepit páskou.
2. Odstranit uvolněnou barvu, odlupující se omítku a mastnotu, opravy tmelem nechat úplně vyschnout.
3. Očistit povrch od prachu, podlahu důkladně vysát.
4. Zkontrolovat, že je podklad suchý a teplota v místnosti v rozmezí, které uvádí výrobce, obvykle nad +5 °C.
5. Penetraci promíchat a podle technického listu případně naředit vodou.
6. Štětcem natřít rohy, kouty a okolí zárubní.
7. Válečkem nanést rovnoměrnou tenkou vrstvu na plochu, na stropě postupovat od okna do místnosti, na podlaze od nejvzdálenějšího rohu ke dveřím.
8. Nechat zaschnout, obvykle několik hodin podle teploty a vlhkosti, místnost mírně větrat bez průvanu.
9. Na velmi savý podklad nanést druhou vrstvu a teprve potom pokračovat další prací.
10. Nářadí hned umýt vodou.

Nejrychleji jde velká rovná plocha v prázdné místnosti s pevným a čistým podkladem. Práci prodlužují malé a členité prostory jako koupelny, chodby a výklenky, hodně rohů a ostění, vysoké stropy, kde je potřeba lešení, a zařízená místnost, kterou je nutné zakrývat. Čas přidá i podklad, který se musí nejdřív oškrabat, vysát nebo opravit, a velmi savá nová omítka či pórobeton, které často potřebují dvě vrstvy. Speciální přípravky, například adhezní můstek nebo izolační základ, znamenají další krok navíc. Když dostanete nabídku od malíře, podívejte se, jestli je penetrace zahrnutá v malování, nebo je uvedená jako samostatná položka.

• Penetrace na vlhký nebo zaprášený povrch. Nátěr nevsákne, jen slepí prach na povrchu.
• Příliš silná vrstva. Vznikne lesklý, kluzký film, na kterém barva ani lepidlo dobře nedrží. Penetrace se natírá, ne nalévá.
• Špatné ředění. Hustá penetrace nevsákne, příliš řídká nezpevní. Poměr dodržte podle výrobce.
• Vynechaný sádrokarton nebo opravená místa. Tmelené spoje pak prosvítají přes malbu.
• Běžná penetrace na nesavý podklad. Na dlažbu nebo glazuru patří adhezní můstek.
• Pokračování příliš brzy nebo příliš pozdě. Malování na mokrou penetraci snižuje přilnavost, stejně jako dlouhé čekání, kdy se na povrch mezitím usadí prach.

Hotovou penetraci snadno ověříte: přejeďte dlaní po stěně a kápněte na ni trochu vody. Na dobře napenetrovaném povrchu se voda chvíli drží a nevsákne okamžitě.

• povrch je jemně matný, bez lesklých fleků a stékanců,
• po přejetí dlaní se nepráší ani nedrolí,
• rohy, kouty, ostění a okolí zárubní jsou natřené,
• opravená místa a spoje sádrokartonu jsou napenetrované spolu s plochou,
• na podlaze nejsou louže ani lepkavá místa,
• okolí je čisté, zakrytí odstraněné a nářadí umyté.