Seškrábání staré olejové barvy (malby)

Ne vždy. Rozhoduje stav nátěru. Pokud je olejová barva pevná, soudržná a nikde se neodlupuje, často stačí ji důkladně přebrousit, odmastit a natřít kontaktním (adhezním) základem podle doporučení výrobce. Když se ale nátěr láme, dělá puchýře, odlupuje se pod nehtem nebo je na stěně víc vrstev, nová barva by dříve či později odpadla i se starou. V takovém případě je potřeba nátěr seškrábat až na omítku.

Jak poznáte, že jde o olejovou barvu? Je lesklá nebo pololesklá, tvrdá, voda po ní stéká a při poklepání působí jako tenká skořápka. Jednoduchá zkouška: přetřete malé místo hadříkem namočeným v lihu. Disperzní barva se obvykle začne rozmazávat, olejová zůstane beze změny.

Ve velmi starých domech mohou nátěry obsahovat olovo. Pokud bydlíte ve starší zástavbě a nejste si jistí, nechte nátěr otestovat a stěnu nebruste nasucho. V bytovém domě se před prací ve společných prostorách (chodba, schodiště) nejdřív domluvte s SVJ nebo se správcem domu.

Způsob se volí podle podkladu (omítka, beton, sádrokarton), počtu vrstev a velikosti plochy. V praxi se metody často kombinují.

Ruční škrábání

Škrabka, ocelová špachtle a drátěný kartáč. Hodí se na menší plochy a místa, kde se barva už sama odlupuje. Máte dobrou kontrolu a při opatrné práci omítku nepoškodíte, je to ale namáhavé a na velkých stěnách zdlouhavé. Dnes slouží hlavně na detaily kolem zárubní, v rozích a za radiátory.

Strojové broušení

Excentrická nebo vibrační bruska s hrubým papírem, na větší plochy i žirafa. Je to rychlé a povrch se zároveň zdrsní, takže na něm nová vrstva drží. Spolehlivě funguje hlavně na rovném a pevném podkladu. Vzniká hodně jemného prachu, proto k brusce vždy patří odsávání a respirátor. Při velkém tlaku se měkčí omítka snadno probrousí.

Chemický odstraňovač

Gelový nebo tekutý přípravek se nanese štětcem, nechá se působit podle pokynů výrobce (obvykle zhruba od čtvrt hodiny do hodiny) a změklá barva se pak stáhne škrabkou. Pomáhá u silných a pevně přilnutých vrstev, které by se jinak škrábaly celé dny. Vyžaduje větrání, rukavice, brýle a důkladné smytí zbytků.

Kombinace

U vícevrstvých nátěrů se barva často nejprve uvolní chemií, seškrábe a zbytky se dobrousí. Výsledkem je čistý a mírně drsný podklad připravený na další kroky.

Náročnost, a tím i cenu, ovlivňuje hlavně:

• počet vrstev: každá další vrstva znamená další kolo škrábání nebo chemie,
• přilnavost nátěru: barva, která se sama odlupuje, jde dolů rychle, tvrdá a pevná se brání,
• členitost plochy: rovná stěna jde rychle, malá koupelna s trubkami, rohy a zárubněmi zabere mnohem víc času,
• stav omítky: pokud se pod barvou drolí, přibude tmelení nebo vyrovnání stěrkou,
• zvolená metoda: chemie znamená víc materiálu a ochrany, broušení zase techniku a odsávání,
• zakrývání a úklid: v obývaném bytě s nábytkem je příprava prostoru náročnější než v prázdné místnosti.

Menší plochu zvládnete i sami, pokud máte trpělivost a ochranné pomůcky. Při podezření na olovo nebo u velkých ploch je rozumnější zavolat malíře. Do elektroinstalace nezasahujte, stačí vypnout jistič a sundat kryty.

1. Vynést nebo zakrýt nábytek, podlahu přelepit fólií a okraje páskou.
2. Vypnout jistič pro zásuvky a vypínače na stěně, sejmout kryty a otvory přelepit.
3. Obléct si rukavice, ochranné brýle a respirátor.
4. Na zkušebním místě ověřit, jak se barva chová pod škrabkou a po nanesení odstraňovače.
5. Uvolněné části seškrábat škrabkou držanou pod plochým úhlem, aby se nepoškodila omítka.
6. Pevné vrstvy natřít odstraňovačem, nechat působit podle návodu a změklou barvu stáhnout.
7. Zbytky dobrousit bruskou s odsáváním, rohy a detaily ručně.
8. Stěnu umýt vodou s odmašťovacím prostředkem a smýt zbytky chemie.
9. Nechat stěnu důkladně vyschnout, obvykle alespoň den.
10. Natřít hloubkovou penetraci, po zaschnutí zatmelit praskliny a výtluky.
11. Tmel přebrousit jemným papírem (zrnitost zhruba 120 až 180), stěnu vysát a přetřít vlhkým hadrem.

Potom můžete natřít základní bílou a následně finální barvu, většinou ve dvou vrstvách. Kolik vrstev bude skutečně potřeba, ale záleží na konkrétní barvě a na podkladu. Do kuchyně a na chodbu se hodí omyvatelná barva, do běžných pokojů disperzní.

• malování na neodmaštěný lesklý nátěr: nová barva vypadá pár týdnů dobře, pak se začne loupat v celých pásech,
• nesmyté zbytky odstraňovače: mohou způsobit skvrny, změnu odstínu nebo špatnou přilnavost dalších vrstev,
• broušení bez odsávání: prach se dostane do celého bytu a dýchat ho není zdravé, u starých nátěrů tím spíš,
• vynechaná penetrace: holá omítka a místa po tmelu sají jinak a po malování jsou vidět mapy,
• zbytečný spěch: malování na vlhkou stěnu nebo zkracování doby působení chemie se později vrátí v podobě oprav,
• ponechané ostrůvky staré barvy: hrany mezi starým nátěrem a holou omítkou se přes novou barvu prokreslí, pokud se nevyrovnají.

Před malováním si stěnu projděte při bočním světle, třeba se svítilnou přiloženou ke stěně. Zkontrolujte, zda je:

• starý nátěr odstraněný na celé domluvené ploše, i v rozích a za radiátory,
• povrch matný a mírně drsný, bez lesklých míst,
• omítka pevná a při přejetí dlaní se nedrolí,
• stěna umytá, bez mastnoty a zbytků chemie,
• stěna suchá na dotek i na pohled, bez tmavých vlhkých skvrn,
• každá prasklina a výtluk zatmelený a přebroušený,
• přechod mezi tmelem a omítkou při bočním světle nenápadný,
• prostor po práci uklizený a zakrytí odstraněné nebo připravené na malování.