Štukování stěn

Postup je u stěn i stropu v zásadě stejný. O kvalitě rozhoduje hlavně trpělivost mezi jednotlivými kroky.

Příprava podkladu

Povrch musí být čistý, pevný a suchý. Malíř odstraní prach, mastnotu, olupující se staré nátěry a uvolněnou omítku. Větší díry a praskliny nejdřív vyplní tmelem. Potom nanese penetraci, která sjednotí savost podkladu a pomůže stěrce lépe držet.

Nanášení v tenkých vrstvách

Stěrka se roztahuje nerezovým hladítkem, obvykle ve dvou vrstvách. První vyrovná nerovnosti a překryje vady, druhá vytvoří finální hladký povrch. Jedna vrstva mívá zhruba 1 až 3 mm, přesný údaj najdete na obalu. Každá vrstva musí před další úplně vyschnout.

Broušení a závěrečná penetrace

Po vyschnutí se povrch přebrousí jemnou brusnou mřížkou nebo papírem, obvykle se zrnitostí kolem 120 až 180. Broušení odstraní stopy po hladítku a drobné výstupky. Nakonec se povrch zbaví prachu a znovu napenetruje, aby barva sedla rovnoměrně a nevznikaly skvrny.

Na stěně vidíte svou práci přímo před sebou a pracujete vestoje. Strop je náročnější z několika důvodů:

• pracuje se nad hlavou, což je fyzicky namáhavé a hůř se drží stejný tlak na hladítko,
• silnější vrstva může vlastní vahou odpadávat, proto se nanáší spíš tenčí vrstvy,
• při broušení padá prach přímo na člověka, bez odsávání a respirátoru se nedá rozumně pracovat,
• na strop dopadá světlo z okna pod ostrým úhlem, takže každá vlna je víc vidět.

U sádrokartonového podhledu se nejdřív řeší spoje: do tmelu se vtlačí výztužná páska, překryje se další vrstvou tmelu a po vyschnutí přebrousí. Zatmelí se i hlavičky šroubů. Teprve potom přichází celoplošné stěrkování. Na panelovém stropě, typickém pro české paneláky, se zase vyrovnávají stopy po bednění, póry a přechody mezi panely.

Sádrová stěrka

Běžná volba pro suché obytné místnosti, tedy obývák, ložnici, chodbu nebo kuchyň. Dobře se roztahuje, schne poměrně rychle a snadno se brousí do hladka. Do vlhkých prostor, jako jsou koupelny nebo sklepy, se nehodí.

Cementová stěrka

Je tvrdší a lépe snáší vlhkost, proto se používá v koupelnách, prádelnách a technických místnostech. Schne déle a hůř se brousí, takže ji je potřeba nanášet přesněji hned při práci.

Hotové disperzní stěrky

Prodávají se jako pasta v kbelíku, nic se nemíchá. Hodí se na drobné opravy, detaily a jemnou finální vrstvu. Na silnější vyrovnávání velkých ploch jsou méně vhodné.

Rozsah práce, a tím i konečná cena, závisí hlavně na stavu podkladu. Rovný a pevný povrch často stačí přestěrkovat jednou a jemně přebrousit. Pracnost naopak zvyšují:

• křivé, popraskané nebo mastné stěny, které potřebují víc vrstev a důkladnější přípravu,
• staré vícevrstvé nátěry, které je nutné nejdřív odstranit,
• hodně rohů, ostění, výklenků a drážek po elektroinstalaci,
• vysoké stropy, schodiště a galerie, kde je potřeba lešení,
• cementová stěrka, která se pomaleji zpracovává a hůř brousí,
• zařízená místnost, kterou je nutné vyklidit a pečlivě zakrýt proti prachu.

• Vynechaná penetrace. Savý podklad vytáhne ze stěrky vodu, ta pak špatně drží, praská nebo se odlupuje.
• Příliš silná vrstva najednou. Při schnutí praská a na stropě může odpadávat. Lepší je nanést víc tenkých vrstev.
• Nedostatečné schnutí. Další vrstva na vlhké spodní se může vlnit nebo oddělovat.
• Špatné podmínky. Průvan, chlad nebo vysoká vlhkost způsobují nerovnoměrné zasychání a mikrotrhliny.
• Broušení bez kontroly světlem. Nerovnosti se často ukážou až po vymalování. Pomáhá boční světlo, třeba stavební LED lampa držená těsně u stěny.
• Práce bez ochrany. Jemný sádrový prach dráždí dýchací cesty a oči. Patří k tomu respirátor, brýle a ideálně bruska s odsáváním.

Menší stěnu v obytné místnosti zvládnete i sami, pokud máte trpělivost. Strop, vysoké prostory a velké plochy je rozumnější nechat zkušenému malíři.

1. Vyklidit místnost, zakrýt podlahu a nábytek fólií, před sundáním krytů zásuvek vypnout jistič.
2. Odstranit prach, mastnotu a uvolněné části omítky.
3. Vyplnit větší díry a praskliny tmelem a nechat vyschnout.
4. Natřít stěnu penetrací podle návodu výrobce.
5. Namíchat sádrovou stěrku podle obalu, jen tolik, kolik se stihne zpracovat.
6. Nanést první tenkou vrstvu hladítkem a vyrovnat největší nerovnosti.
7. Nechat úplně vyschnout a nanést druhou, finální vrstvu.
8. Po vyschnutí přebrousit jemnou mřížkou, v respirátoru a brýlích.
9. Zkontrolovat povrch bočním světlem a doplnit drobné důlky.
10. Vysát prach a natřít závěrečnou penetraci.

Pokud bydlíte v bytovém domě, podívejte se do domovního řádu nebo se zeptejte SVJ či správce, v jakých hodinách je povolená hlučná a prašná práce.

Před malováním si povrch prohlédněte při bočním světle a přejeďte ho dlaní. Při převzetí práce se vyplatí ověřit, že:

• povrch je hladký, bez stop po hladítku a bez škrábanců od broušení,
• spoje sádrokartonu a hlavičky šroubů nejsou vidět,
• v bočním světle nejsou znát vlny ani důlky,
• stěrka nepraská a při poklepu nezní dutě,
• rohy a hrany jsou rovné a čisté,
• povrch je odprášený a napenetrovaný,
• místnost je uklizená a okolní plochy nejsou zašpiněné.