Stříkané pěnové izolace (foukaná Pur izolace od 20 - 25 cm) otevřená struktura

Práci dělá vyškolená firma se stříkacím zařízením. Svépomocí se tahle izolace dělat nedá: složky je potřeba přesně dávkovat, ohřát na správnou teplotu a chránit se před výpary. Běžný postup vypadá takto:

1. Prohlídka a zaměření: firma posoudí krov, hloubku krokví a stav pojistné fólie a navrhne tloušťku vrstvy.
2. Příprava: odstranit prach a nečistoty, zakrýt okna, podlahy a všechno, co se nemá ušpinit.
3. Nástřik: pěna se nanáší postupně, v několika vrstvách, až do dohodnuté tloušťky.
4. Ořezání: pěnu, která přeroste přes hranu krokví, firma po vytvrdnutí odřízne, aby šel namontovat podhled.
5. Kontrola tloušťky: vrstvu změřit na více místech.

Pěna je na dotek tvrdá prakticky hned. Během nástřiku a ještě několik hodin po něm by v prostoru neměli být lidé bez ochranných pomůcek a je potřeba větrat. Přesnou dobu určuje výrobce pěny. Běžné podkroví rodinného domu se obvykle stihne za jeden pracovní den.

Otevřená pěna izoluje na centimetr o něco hůř než pěna s uzavřenou strukturou, proto se stříká silněji. Tloušťka 20 až 25 cm je běžný standard pro šikmé střechy a stropy obytného podkroví. U mnoha krovů se vejde mezi krokve, případně s menším podbitím.

Pokud míříte k nízkoenergetickému standardu nebo chcete výrazně menší přehřívání v létě, volí se silnější vrstva. Pak ale počítejte s tím, že krokve často nestačí a pod ně se přidává laťování, což ubere trochu světlé výšky podkroví.

O správné tloušťce nerozhodují jen centimetry. Důležitý je výsledný tepelný odpor celé střechy, který se počítá z tloušťky a tepelné vodivosti konkrétní pěny. Požadavky na střechy uvádí norma ČSN 73 0540-2. Vyplatí se mířit spíš k doporučeným, přísnějším hodnotám, protože střechu za pár let nikdo znovu otevírat nebude. Pokud uvažujete o dotaci, například z programu Nová zelená úsporám, ověřte si předem aktuální podmínky, protože se týkají i tloušťky a parametrů izolace.

Proč právě otevřená pěna do podkroví? Její buňky jsou navzájem propojené, takže je měkká, lehká a propouští vodní páru. Střecha díky tomu lépe snese drobné zavlhnutí a pěna navíc dobře tlumí hluk deště. Pěna s uzavřenou strukturou je tvrdší a odolnější vůči vodě, hodí se spíš na ploché střechy, sokly nebo základy.

Pěna je ale jen jedna vrstva střechy. Aby celek fungoval, musí sedět i zbytek skladby:

• pod krytinou má být pojistná hydroizolace a větraná mezera, pěna se nestříká přímo na tašky,
• na teplé straně, tedy ze strany místnosti, se podle návrhu dává parozábrana nebo parobrzda, o typu a umístění má rozhodnout projektant,
• pokud se dělá celá střecha nově, nad izolací následují kontralatě a latě pod krytinu.

Polyuretan je hořlavý, proto ho v obytném podkroví zakryje podhled, například ze sádrokartonu. Kolem komína se dodržuje odstup podle pokynů výrobce. Pokud zateplujete podkroví v bytovém domě, domluvte se nejdřív se SVJ nebo správcem domu. U půdní vestavby nebo zásahu do střechy si na stavebním úřadě ověřte, co podle platného stavebního zákona potřebujete. Nespoléhejte na to, že žádné povolení nebude třeba.

Náročnost a tím i výsledná cena závisí na podmínkách na stavbě. Práci usnadňuje:

• velká souvislá plocha bez mnoha prostupů,
• suchý, čistý a otevřený krov s dobrým přístupem,
• krokve dostatečně hluboké pro zvolenou tloušťku.

Práci naopak ztěžuje:

• členitá střecha s vikýři, úžlabími a střešními okny,
• nutnost odstranit starou izolaci nebo opravit pojistnou fólii,
• studený nebo vlhký podklad, kvůli kterému se musí čekat nebo prostor temperovat,
• složitý přístup, kdy se hadice tahají přes obývaný dům.

Většina problémů nevzniká v materiálu, ale v přípravě a výběru. V praxi se často stává, že:

• se zvolí tenčí vrstva, aby nabídka vypadala levněji, a střecha pak nedosáhne potřebného tepelného odporu,
• se stříká na vlhké nebo promrzlé dřevo, pěna pak hůř drží a může se odlupovat,
• se zapomene na parozábranu nebo parobrzdu a ve skladbě se hromadí vlhkost,
• se pěna nastříká přímo na krytinu bez větrané mezery,
• se nabídky porovnávají jen podle částky za metr čtvereční, přestože každá počítá s jinou tloušťkou.

Při porovnávání nabídek se proto vždy podívejte, jakou tloušťku a jaký typ pěny firma uvádí. Srovnatelné jsou jen nabídky se stejnou tloušťkou, případně se stejným výsledným tepelným odporem. Vyžádejte si i technický list pěny a reference z podobných střech.

Než izolaci zakryje podhled, prohlédněte si ji. Později se k ní už nedostanete.

• tloušťka vrstvy je změřená na více místech a odpovídá dohodnuté hodnotě,
• pěna je souvislá, bez děr a nevyplněných koutů u pozednice, hřebene a prostupů,
• pěna dobře drží na krokvích a nikde neodstává,
• přebytečná pěna je zaříznutá do roviny s krokvemi nebo laťováním,
• větraná mezera pod krytinou zůstala volná,
• okolí komína je provedené podle pokynů výrobce,
• parozábrana nebo parobrzda je osazená podle návrhu a napojená na okolní konstrukce,
• firma předala doklad o použitém materiálu a skutečné tloušťce jako podklad pro záruku.

Stačí na podkroví 20 až 25 cm?

Pro běžné obytné podkroví většinou ano. Silnější vrstva má smysl, pokud chcete vyšší energetický standard nebo menší přehřívání v létě a máte na ni ve střeše místo. Rozhodnutí je dobré opřít o výpočet tepelného odporu.

Může otevřená pěna zvlhnout?

Otevřená pěna propouští vodní páru, takže ve správně navržené skladbě vlhkost odchází a nehromadí se. Podmínkou je suchý podklad při nástřiku, funkční pojistná hydroizolace a parozábrana nebo parobrzda podle návrhu projektanta.

Dá se stříkaná izolace udělat svépomocí?

Nedoporučuje se to. Kvalitní nástřik vyžaduje profesionální zařízení, přesné dávkování, správnou teplotu složek i podkladu a ochranné pomůcky. Domácí sady nezaručí rovnoměrnou tloušťku ani přilnavost.

Jak dlouho nástřik trvá a kdy se dá v podkroví zdržovat?

Podkroví rodinného domu se obvykle nastříká za jeden den. Pěna vytvrdne rychle, prostor je ale potřeba ještě několik hodin větrat. Přesnou dobu uvádí výrobce pěny.

Jaký je rozdíl mezi stříkanou a foukanou izolací?

PUR pěna se stříká a na místě napění do souvislé vrstvy, která zároveň utěsní spáry proti proudění vzduchu. Foukaná izolace z minerálních vláken nebo celulózy se do prostoru volně nafouká, hodí se spíš na vodorovné stropy pod půdou a vzduchotěsnost sama nezajistí.