Stříkané pěnové izolace - uzavřená struktura

Stříkaná PUR pěna vzniká smícháním dvou tekutých složek, polyolu a izokyanátu. Ty se spojí až ve stříkací pistoli, hmota hned napění a během několika sekund ztuhne. Jaké buňky v pěně vzniknou, záleží na receptuře a hustotě.

• Uzavřená struktura (tvrdá pěna): buňky jsou uzavřené a vyplněné plynem. Pěna je pevná, drží tvar a téměř nepropouští vodu ani vodní páru. Objemová hmotnost bývá obvykle nad 35 kg/m³ a podíl uzavřených buněk zhruba 90 % a více.
• Otevřená struktura (měkká pěna): buňky jsou propojené. Pěna je lehká, pružná, propouští páru a lépe tlumí hluk. Vlhkost jí ale nesvědčí, proto patří hlavně do suchého interiéru.

Proč se tvrdá pěna volí i kvůli úspoře místa? Její součinitel tepelné vodivosti λ bývá podle výrobců přibližně 0,025 W/(m·K), u měkké pěny zhruba 0,037 W/(m·K). Pro stejný izolační účinek tedy stačí tenčí vrstva. To oceníte třeba v podkroví s nízkými krokvemi, kde nechcete přijít o výšku místnosti.

Tvrdá pěna se hodí všude, kde potřebujete izolaci odolnou vůči vodě a zároveň mechanicky pevnou:

• šikmé střechy a podkroví, kde pěna vyplní prostor mezi krokvemi a utěsní i složité detaily kolem komína nebo střešních oken,
• ploché střechy, kde se pěna stříká zvenku a potom se chrání krycím nátěrem nebo další vrstvou,
• základy, sokly a spodní stavba ve styku se zeminou nebo s odstřikující vodou,
• haly, sklady, zemědělské objekty a chladírny, kde je potřeba rychle zaizolovat velké plochy plechových nebo betonových konstrukcí.

U šikmé střechy je nástřik jen jednou vrstvou celé skladby. Navazuje na práci klempíře a pokrývače, tedy na pojistnou fólii nebo bednění, laťování a krytinu. Skladbu střechy by měl určit projektant. Tvrdá pěna je sama o sobě téměř parotěsná, takže samostatná parozábrana často není nutná. Rozhoduje ale konkrétní systém a hlavně to, aby dřevěné krokve nezůstaly uzavřené ve vlhku. Stříkat pěnu přímo na spodní stranu tašek se nedoporučuje, pozdější oprava střechy je pak velmi složitá.

Pokud jde o zateplení fasády, ploché střechy nebo jinou změnu stavby, ověřte si na stavebním úřadě, co podle platného stavebního zákona potřebujete. V bytovém domě se vždy nejdřív obraťte na SVJ nebo správce, protože střecha a obvodové zdi patří ke společným částem domu. Na zateplení rodinného domu lze za určitých podmínek čerpat dotaci z programu Nová zelená úsporám. Aktuální pravidla najdete přímo u programu.

Tuto práci dělá vždy odborná firma se stříkacím zařízením. Izokyanát při nástřiku dráždí dýchací cesty, proto pracovník potřebuje respirátor nebo dýchací přístroj a ostatní lidé musí být během práce mimo prostor. Pro laika to vhodná práce není.

1. Prohlédnout konstrukci, určit tloušťku vrstvy podle projektu a zkontrolovat, že střecha nebo zeď je suchá a nezatéká do ní.
2. Zakrýt okna, podlahy, elektroinstalaci a všechno, co nemá být zastříkané.
3. Očistit podklad od prachu, mastnoty a volných částí.
4. Zkontrolovat teplotu a vlhkost vzduchu i podkladu podle technického listu výrobce.
5. Nastříkat pěnu v několika tenčích vrstvách, dokud nebude dosažena požadovaná tloušťka.
6. Seříznout přečnívající pěnu a změřit tloušťku na více místech.
7. Vyvětrat prostor a dodržet dobu, po které se do něj podle výrobce smíte vrátit.
8. Podle potřeby doplnit krycí vrstvy, například sádrokarton v podkroví nebo ochranný nátěr na ploché střeše.

Náročnost, a tedy i výsledná cena za metr čtvereční, se liší stavbu od stavby. Jednodušší je práce u:

• velkých, rovných a dobře přístupných ploch,
• suchého a čistého podkladu, který není potřeba dlouho připravovat,
• prázdného prostoru, kde se nemusí mnoho zakrývat.

Náročnější je práce u:

• větší tloušťky vrstvy, kterou je nutné stříkat na několikrát,
• členitých krovů, nízkých podkroví a spousty detailů kolem komínů, potrubí a oken,
• malé zakázky, kdy se dovoz zařízení rozpočítá na málo metrů,
• potřeby krycí protipožární nebo ochranné vrstvy.

V praxi se často stává, že se do vlhkého prostředí, třeba k soklu nebo na plochou střechu, zvolí levnější otevřená struktura. Ta vlhkost nasává a časem ztrácí účinnost. Další běžné potíže:

• Odbytá příprava podkladu: prach, mastnota nebo vlhkost zhorší přilnavost a pěna se může později odlupovat.
• Nástřik v nevhodném počasí: v chladu nebo při vysoké vlhkosti pěna nerovnoměrně napění a vytvrdne.
• Tenčí vrstva, než bylo dohodnuto: izolace pak nedosáhne projektovaného účinku.
• Pěna ponechaná na slunci: UV záření PUR pěnu postupně rozkládá, venku ji proto vždy zakryjte.
• Chybějící protipožární ochrana: běžná PUR pěna patří většinou do třídy reakce na oheň E. V obytném podkroví ji proto obvykle musíte zakrýt, například sádrokartonem. Označení „nehořlavá pěna“ berte s rezervou a chtějte konkrétní klasifikaci.

Před objednávkou si vyžádejte technický list, prohlášení o vlastnostech a údaj o reakci na oheň. Tloušťku vrstvy si nechte uvést přímo v nabídce. Nabídky porovnávejte jen při stejné ploše a stejné tloušťce.

• vrstva je souvislá, bez děr, trhlin a míst, kde prosvítá podklad,
• tloušťka odpovídá dohodě, ověřená vpichem nebo měřením na více místech,
• pěna pevně drží na podkladu a při zatlačení se neodlupuje,
• povrch je rovnoměrný, bez velkých bublin a měkkých, lepivých míst,
• detaily kolem komína, oken a prostupů jsou pečlivě utěsněné,
• okna, podlahy a instalace nejsou zašpiněné pěnou,
• v prostoru po vyvětrání nezůstává výrazný zápach,
• máte k dispozici technický list, údaj o reakci na oheň a záruční podmínky.

Je tvrdá PUR pěna vodotěsná?

Díky uzavřeným buňkám vodu téměř nenasákne, proto se používá u základů, soklů a plochých střech. Plnohodnotnou hydroizolaci ale nahradí jen tehdy, když to výrobce u daného systému výslovně uvádí a projekt s tím počítá.

Jakou tloušťku pěny potřebuji?

Záleží na konstrukci a na požadovaném tepelném odporu podle platných ČSN. Konkrétní tloušťku určí projektant nebo energetický specialista. Tvrdé pěny obvykle stačí méně než měkké.

Můžu během nástřiku v domě bydlet?

Během stříkání a nějakou dobu po něm ne. Prostor je potřeba opustit a důkladně vyvětrat. Kdy se můžete vrátit, uvádí výrobce pěny, u běžných systémů to bývá zhruba po jednom dni.

Je v podkroví ještě potřeba parozábrana?

Tvrdá pěna je téměř parotěsná, takže samostatná parozábrana často potřeba není. Rozhoduje ale celá skladba střechy a doporučení výrobce systému. Nechte si to potvrdit projektantem.

Potřebuji na zateplení povolení?

Záleží na rozsahu prací a na tom, jestli se mění vzhled nebo konstrukce stavby. Zeptejte se předem na stavebním úřadě. V bytovém domě se nejdřív domluvte se SVJ nebo správcem.