Stříkaná pěnová izolace s otevřenou buňkou v tloušťce 30 až 35 cm

Otevřená pěna má podle výrobců tepelnou vodivost obvykle kolem 0,036 až 0,040 W/(m·K). Izoluje tedy přibližně stejně jako kvalitní minerální vata. Vrstva 30 až 35 cm dává tepelný odpor zhruba 8 až 9 m²·K/W. Na takovou úroveň projektanti obvykle navrhují střechy nízkoenergetických a pasivních domů. Doporučené hodnoty pro střechy uvádí ČSN 73 0540, projektant s nimi běžně pracuje.

Tato tloušťka se nejčastěji používá v těchto situacích:

• přestavba půdy na obytné podkroví, kde chcete mít střechu zateplenou na úroveň novostavby,
• novostavba s projektem, který počítá s nízkým součinitelem prostupu tepla střechy,
• strop pod studenou půdou, který se stříká shora a prostor nad ním ničím neomezuje tloušťku,
• náhrada dvouvrstvého systému z minerální vaty (mezi krokve a pod krokve) jednou souvislou vrstvou bez spár.

Proč nestačí běžných 20 cm? U dobře zatepleného domu se střecha stává místem, kudy uniká velká část tepla, protože teplý vzduch stoupá nahoru. Každých dalších deset centimetrů poznáte v podkrovním pokoji i v létě. Silnější vrstva totiž déle brzdí přehřívání od rozpálené krytiny. Silná vrstva ale klade vyšší nároky na konstrukci, na vlhkostní režim i na postup stříkání. O tom je zbytek článku.

Pokud zateplujete stávající rodinný dům, vyplatí se předem prověřit program Nová zelená úsporám. Zateplení střechy do něj obvykle spadá, ale podmínky a požadované hodnoty se mění. Ověřte si je proto na stránkách programu ještě před objednáním práce.

V ceníku najdete kromě této varianty ještě dvě další položky. Každá má vlastní stránku. Tady je stručné srovnání, abyste věděli, kterou zvolit:

• otevřená pěna 20 až 25 cm: obvykle se vejde do výšky běžných krokví bez nastavování, stříká se většinou na jeden až dva přechody a ořezává se méně; hodí se tam, kde stačí standardní úroveň zateplení nebo kde není prostor tloušťku střechy zvětšovat,
• otevřená pěna 30 až 35 cm (tato varianta): téměř vždy přesahuje výšku krokví, takže je potřeba krokve nastavit nebo připravit rošt; stříká se na více přechodů s přestávkami na vychladnutí, vzniká víc odřezků, práce trvá déle a víc záleží na posouzení vlhkosti v konstrukci,
• uzavřená struktura: pěna s vyšší hustotou a nižší tepelnou vodivostí, téměř nepropustná pro páru i vodu, která konstrukci částečně zpevní; stříká se v tenkých vrstvách, a proto se používá spíš na základy, ocelové haly, plechové střechy, sklepy nebo místa s malým prostorem, do tloušťky 30 až 35 cm v dřevěné střeše se běžně nedává, protože by dřevo uzavřela z obou stran a byla by zbytečně drahá.

V praxi se často stává, že si zákazník objedná silnou vrstvu, ačkoli by mu při jeho výšce krokví a cílové hodnotě zateplení stačilo 25 cm. Platí to i obráceně: do podkroví, které má sloužit jako hlavní ložnice, se nastříká tenká vrstva a v létě je tam horko. Rozhodnutí proto opřete o tepelnětechnický výpočet, nebo se aspoň poraďte s projektantem.

Silná vrstva pěny zakryje krokve, kabely i prostupy. Na co se zapomene, to se pak řeší vyřezáváním. Proto se vyplatí udělat přípravu důkladně.

Střecha a pojistná fólie

Střecha musí být těsná. Místa, kudy zatéká, poškozenou krytinu nebo chybějící oplechování nechte opravit ještě před stříkáním. Pěna by vodu dlouho zadržovala a zatékání byste zjistili až po letech. Pod krytinou má být difuzně otevřená pojistná fólie nebo jiná skladba, kterou výrobce pěny připouští. Na staré asfaltové lepenky na bednění se otevřená pěna bez posouzení stříkat nemá. Pára by se pod nimi srážela a dřevo by vlhlo.

Krokve a jejich nastavení

Běžné krokve rodinných domů mají výšku přibližně 14 až 20 cm. Aby šla vrstva 30 až 35 cm nastříkat rovně a dala se na ni později připevnit podkonstrukce sádrokartonu, krokve se nastavují. Na spodní hranu se přišroubují hranoly nebo fošny na výšku, případně se použijí distanční držáky s latěmi. Tesař nebo stavebník to musí mít hotové ještě před stříkáním. Dřevo má být suché, podle výrobců pěny obvykle s vlhkostí do zhruba 18 až 20 %.

Elektřina, komín a prostupy

Všechny elektrické rozvody ve střešní rovině je potřeba předem uložit do chrániček a krabice osadit tak, aby po nastříkání zůstaly přístupné. Tuto práci dělá elektrikář s odbornou způsobilostí, ne parta na pěnu. Kolem komína se pěna nesmí stříkat přímo na těleso. Obvykle se vynechává odstup podle výrobce komína a podle pokynů revizního technika spalinových cest a prostor se vyplní nehořlavou minerální vatou. Odvětrání kanalizace, prostupy rekuperace a střešní okna musí být osazené a oplechované.

Stavební úřad a bytové domy

Samotné zateplení zevnitř vzhled stavby nemění. Bývá ale součástí přestavby půdy na obytný prostor nebo rekonstrukce střechy. Podle platného stavebního zákona si předem ověřte na stavebním úřadu, co vaše konkrétní úprava vyžaduje, a nespoléhejte na to, že nic řešit nemusíte. V bytovém domě se půda a střecha řeší se SVJ nebo se správcem domu.

Parta přijíždí s dodávkou, ve které je dvousložkový stroj, vyhřívané hadice a zásobníky se složkami pěny. Na stavbě obvykle pracují dva až tři lidé: stříkač, pomocník u hadice a někdo, kdo ořezává a uklízí.

1. Zakrýt okna, podlahy, schody a vše, co se nemá ušpinit. Pěna se rozprašuje a jemný aerosol doletí i několik metrů.
2. Zkontrolovat teplotu a vlhkost podkladu i vzduchu. Složky i podklad musí mít teplotu v rozsahu, který udává výrobce. V zimě se podkroví často přitápí.
3. Nastříkat první přechod těsně u pojistné fólie nebo bednění. Pěna v něm zalepí spoje, okraje a kouty u pozednice.
4. Počkat na vychladnutí. Pěna při vytvrzování vytváří teplo a při příliš silném jednorázovém nástřiku se může uvnitř přehřát, popraskat nebo zhnědnout. Výrobci proto omezují tloušťku jednoho přechodu, u otevřené pěny obvykle na zhruba 15 až 20 cm.
5. Nastříkat další přechod nebo přechody do požadované tloušťky s malou rezervou nad hranu nastavených krokví.
6. Ořezat přebytek dlouhou pilou nebo speciálním ořezávačem do roviny krokví, aby se na ně dala připevnit podkonstrukce.
7. Změřit tloušťku vpichovou sondou, dostříkat místa, kde chybí, a uklidit odřezky.

U tloušťky 30 až 35 cm vzniká znatelně víc odřezků než u tenčí varianty. Stejně důležité je, aby stříkač měl nastavené krokve jako jasnou vodicí rovinu. Bez ní se rovnoměrná tloušťka udrží jen těžko.

Jak dlouho to trvá

Běžné podkroví rodinného domu se u tenčí vrstvy často zvládne za jeden den. U silné vrstvy počítejte raději s delší dobou, případně se dvěma dny, protože přechodů je víc a mezi nimi jsou přestávky. Pěna je na dotek tuhá obvykle po několika minutách a ořezávat se dá zpravidla do hodiny. Úplně vytvrdne přibližně do 24 hodin. Během stříkání a podle výrobce ještě několik hodin až zhruba den po něm by se v domě neměl nikdo zdržovat bez ochranných pomůcek a prostor je potřeba větrat.

U silné vrstvy se rozdíly mezi jednoduchou a složitou střechou projeví výrazněji, a tím i v pracnosti a ceně.

Práci usnadňuje:

• jednoduchá sedlová střecha s rovnými krokvemi a pravidelnými rozestupy,
• krokve nastavené přesně na požadovanou tloušťku, které stříkači slouží jako měřítko,
• prázdné podkroví bez nábytku, materiálu a starých izolací,
• dobrý přístup pro hadice od dodávky,
• suché dřevo a vhodná teplota, kdy není nutné přitápět.

Práci komplikuje:

• členitá střecha s vikýři, úžlabími, nárožími a mnoha střešními okny,
• hodně prostupů a krabic, které je třeba obcházet a chránit,
• staré izolace, které je nutné nejdřív vybrat a vynést,
• nerovné nebo zkroucené krokve, které vyžadují víc ořezávání,
• vysoké a strmé podkroví, kde se pracuje z lešení nebo pojízdné plošiny,
• zima, kdy je potřeba prostor i složky déle ohřívat.

Otevřená pěna propouští vodní páru, proto se jí říká difuzně otevřená. Je to výhoda, protože případná vlhkost ze dřeva může pomalu vysychat. U tloušťky 30 až 35 cm je ale důležité, kde ve skladbě se pára sráží. V zimě putuje teplý vlhký vzduch z interiéru ven a u studené pojistné fólie může zkondenzovat.

Názory výrobců se liší. Někteří při vhodné skladbě parobrzdu nevyžadují, jiní ji doporučují hlavně u silných vrstev a v místnostech s vyšší vlhkostí, třeba v koupelnách. Spolehlivé řešení přináší tepelnětechnické posouzení skladby podle platných ČSN. Projektant nebo energetický specialista v něm spočítá, zda a jakou parobrzdu potřebujete. Pokud se parobrzda dává, instaluje se na ořezanou pěnu pod podkonstrukci sádrokartonu. Její spoje a napojení na zdivo se lepí.

Nezapomeňte na odvětrání pod krytinou. Pěna nesmí ucpat větrací mezeru u okapu ani u hřebene, jinak vlhkost pod krytinou nemá kudy uniknout. U střechy s bedněním a fólií se větraná vrstva řeší shora. U střechy jen s fólií na krokvích se hlídá, aby pěna fólii neprohnula do prostoru kontralatí.

Sádrokartonáři mohou nastoupit obvykle druhý den, když je pěna vytvrzená a zkontrolovaná. Podkonstrukci kotví do nastavených krokví, ne do pěny. Kabely zůstávají v chráničkách a krabice by měly být označené, aby je při opláštění nikdo nezakryl.

• příliš silný jeden přechod: pěna se uvnitř přehřeje a popraská, což se projeví zápachem nebo dutinami, které při ořezání nejsou vidět,
• stříkání na vlhké dřevo: pěna špatně přilne a u okrajů krokví vzniknou spáry, dřevo pod pěnou pomalu vysychá a může plesnivět,
• nerovnoměrná tloušťka: v koutech u pozednice a u střešních oken bývá pěny méně, v zimě se tam objeví studená místa a na sádrokartonu tmavé skvrny,
• odtržení od krokví: pěna se při vytvrzování mírně smrští a na špatném podkladu vznikne podél krokve škvíra, kterou termokamera ukáže jako studený pruh,
• pěna na nevhodné fólii nebo lepence: kondenzace a mokré bednění, které se zjistí až při opravě střechy,
• zalité krabice a svítidla: elektrikář pak pěnu vyřezává a izolace ztrácí souvislost,
• pěna těsně u komína: požární riziko a při revizi spalinové cesty vážná závada,
• zalitá větrací mezera u okapu: vlhkost pod krytinou, námraza a v horším případě poškozené latě,
• příliš hluboké ořezání: místo 30 cm zůstane v některých polích o několik centimetrů méně, což zjistíte jen měřením.

Samotné stříkání pěny není práce pro laika. Vyžaduje speciální stroj, ochranu dýchacích cest a zkušenosti s chemickou reakcí. Přípravu ale zvládnete sami a partě ušetříte čas. Elektrické rozvody nechte na elektrikáři a při práci pod strmou střechou dbejte na bezpečný postoj.

1. Vyklidit podkroví úplně, včetně uskladněných věcí a zbytků materiálu.
2. Vybrat staré izolace a vynést je v uzavřených pytlích. Pracovat v respirátoru, brýlích a rukavicích. Při podezření na azbest nechat materiál posoudit odborníkem a na nic nesahat.
3. Zamést a vysát prach z krokví, pozednic a bednění.
4. Prohlédnout střechu zevnitř během deště nebo po něm a označit každé místo, kde zatéká.
5. Změřit vlhkost dřeva vlhkoměrem na několika krokvích a výsledky si zapsat.
6. Zkontrolovat, zda jsou nastavené krokve pevně připevněné a lícují v jedné rovině.
7. Vyfotit všechny elektrické rozvody, krabice a prostupy před zakrytím pěnou.
8. Zajistit přístup pro dodávku a hadice a domluvit zdroj elektřiny podle požadavků party.
9. Naplánovat, kde budou obyvatelé, děti a zvířata během stříkání a zhruba den po něm.

Hotovou pěnu přebírejte před montáží parobrzdy a sádrokartonu, dokud je ještě všechno vidět. Požádejte stříkače, aby před vámi změřil tloušťku sondou na více místech, hlavně v koutech, u pozednice a kolem střešních oken. Pokud přebíráte v zimě, vyplatí se i měření termokamerou, které odhalí studené pruhy. U novostavby s požadavkem na vzduchotěsnost navazuje test vzduchotěsnosti (blower door), který se dělá až po montáži parobrzdy.

• tloušťka pěny odpovídá dohodnutým 30 až 35 cm i v koutech a u prostupů,
• pěna je souvislá, bez trhlin, dutin a hnědých přehřátých míst,
• podél krokví ani u zdiva nejsou škvíry,
• povrch je ořezaný do roviny nastavených krokví,
• větrací mezery u okapu a hřebene jsou volné,
• kolem komína je dodržený odstup a výplň z nehořlavého materiálu,
• elektrické krabice a prostupy jsou přístupné a označené,
• okna, podlahy a schody jsou očištěné od nástřiku,
• odřezky jsou odvezené nebo je domluveno, kdo je zlikviduje,
• máte technický list pěny a údaj o tloušťce a ploše, který se zapíše do předávacího protokolu.