Obklad přírodním / umělým kamenem / klinker dlaždice

Přírodní kámen se řeže nebo štípe z hornin, například ze žuly, břidlice, pískovce nebo vápence. Je těžký, každý kus vypadá jinak a při dobrém výběru vydrží venku desítky let. Ne každý kámen ale snese mráz. Pískovec hodně nasává vodu a bez impregnace se rychle zašpiní. Mramor patří spíš do interiéru, protože venku časem zmatní. Před nákupem si proto u prodejce ověřte, jestli je kámen mrazuvzdorný.

Umělý kámen se odlévá do forem, které věrně napodobují skutečný kámen. Betonové pásky se dají použít venku i uvnitř. Sádrové jsou lehčí a snáz se zpracovávají, patří ale jen do suchého interiéru, tedy ne do koupelny ani na fasádu. Výhodou umělého kamene je nižší hmotnost, pravidelné rozměry a snadnější řezání.

Klinkerové pásky jsou tenké plátky pálené hlíny, které vypadají jako cihla. Nasávají jen málo vody, jsou mrazuvzdorné a snadno se udržují. Často se dávají na fasády, sokly, komíny a do interiérů v industriálním stylu. K páskům se dají koupit i rohové tvarovky, takže roh působí jako skutečně vyzděný.

Jedna věc se často přeceňuje: tenký obklad stěnu prakticky nezatepluje. Chrání ji a dotváří její vzhled, tepelnou izolaci ale nenahradí.

1. Kontrola a příprava podkladu. Obkladač odstraní uvolněnou omítku, prach a starý nátěr. Zkontroluje rovinnost a větší nerovnosti vyrovná. Podklad musí být pevný, čistý a suchý.
2. Penetrace a hydroizolace. Savý podklad se napenetruje. Na soklu, kam se dostává vlhkost ze země, nesmí chybět hydroizolační vrstva.
3. Rozvržení obkladu. Kusy se nejdřív rozloží na zem a promíchají z více balení, aby na stěně nevznikly barevné pruhy. Pak se vyznačí vodorovná linie a poloha rohů.
4. Lepení. Lepidlo se nanáší zubovou stěrkou na stěnu a venku i na rub obkladu. Tomuto postupu se říká oboustranné lepení a brání tomu, aby pod obkladem zůstaly dutiny, ve kterých by zamrzala voda. Na fasády se používá flexibilní mrazuvzdorné lepidlo, na těžký kámen lepidlo určené pro velké a těžké prvky.
5. Řezání a rohy. Kusy se přiřezávají kolem oken, dveří a vypínačů. Rohy se řeší tvarovkami nebo střídavým přesahem, aby nebyl vidět řez.
6. Spárování. Po vytvrdnutí lepidla, obvykle zhruba po jednom dni, podle výrobce i později, se vyplní spáry. Spárovací malta musí být vhodná pro venkovní použití a pro daný materiál.
7. Čištění a ochrana. Zbytky malty se očistí dřív, než zaschnou. Přírodní kámen a některé druhy umělého kamene se podle doporučení výrobce impregnují.

Rovná souvislá stěna bez oken je pro obkladače jednoduchý úkol. Práci prodlouží a zkomplikuje:

• členitý povrch se spoustou rohů, ostění a výřezů,
• nepravidelný přírodní kámen, který se skládá jako mozaika a každý kus je potřeba vybrat a přiříznout,
• špatný podklad, který je nejdřív potřeba opravit, vyrovnat nebo vysušit,
• práce ve výšce, kde je nutné lešení,
• obklad na zateplené fasádě, kde se musí dodržet pokyny výrobce zateplovacího systému,
• počasí, které venku omezuje práci na teplé a suché dny.

U zateplené fasády je dobré vědět, že ne každý systém unese těžký kámen. Výrobce systému určuje, jaký obklad a jakou hmotnost povoluje a jestli je potřeba doplňkové kotvení. Lehčí umělý kámen nebo klinker bývají v takovém případě rozumnější volbou.

Pokud měníte vzhled fasády rodinného domu, informujte se předem na stavebním úřadě. Podle platného stavebního zákona úřad posoudí, jestli úprava žádné povolení nepotřebuje, nebo je nutný jiný postup. V památkové zóně se vyjadřují i památkáři. V bytovém domě je fasáda společnou částí domu, proto na ni bez souhlasu SVJ nebo správce nesahejte.

• lepení jen na body, po kterém pod obkladem zůstanou dutiny a mráz ho postupně utrhne,
• obyčejné interiérové lepidlo použité na fasádu nebo sokl,
• sokl bez hydroizolace a obklad položený až do terénu, takže do něj vzlíná voda,
• sádrový umělý kámen ve vlhké místnosti,
• práce na přímém slunci, v mrazu nebo těsně před deštěm, vhodný rozsah teplot bývá podle výrobce lepidla zhruba od 5 do 25 °C,
• kusy z jednoho balení nalepené vedle sebe, takže stěna působí flekatě,
• zaschlé zbytky malty na pohledové straně, které z porézního kamene už skoro nejdou dostat.

V praxi se často stává, že potíže nezpůsobí samotný obklad, ale chybějící dilatace. Na velkých plochách a na přechodu mezi různými materiály je potřeba nechat pružnou dilatační spáru.

Pokud chcete obložit jednu stěnu v obýváku nebo okolí krbu lehkým umělým kamenem do výšky, kam dosáhnete ze stabilního žebříku, zvládnete to i sami. Fasádu, sokl s hydroizolací a práci na lešení raději nechte obkladači. U krbu dodržte odstupy od topeniště podle návodu výrobce krbu a použijte lepidlo, které snese teplo.

1. Ověřit, že je stěna pevná, suchá a rovná, uvolněnou omítku odstranit.
2. U sádrokartonu si u výrobce ověřit, jakou hmotnost obkladu konstrukce unese.
3. Stěnu napenetrovat a nechat zaschnout podle návodu.
4. Pásky rozložit na zemi a promíchat z více balení.
5. Vodováhou narýsovat vodorovnou linii pro první řadu.
6. Lepidlo namíchat podle návodu a zubovou stěrkou nanášet jen na takovou plochu, kterou stihnete obložit.
7. Pásky přitlačit s mírným pootočením a průběžně kontrolovat rovinu.
8. Pásky přiřezávat úhlovou bruskou s diamantovým kotoučem, s brýlemi, respirátorem a chrániči sluchu.
9. Zbytky lepidla z pohledové strany hned setřít vlhkou houbou.
10. Po vytvrdnutí lepidla vyplnit spáry a uhladit je spárovačkou.
11. Povrch podle doporučení výrobce napenetrovat nebo impregnovat.

• řady jsou vodorovné a stěna je při pohledu z boku rovná, bez vystupujících kusů,
• při poklepání není slyšet dutý zvuk, který prozrazuje dutiny pod obkladem,
• barvy a tvary jsou rozložené rovnoměrně, bez pruhů a fleků,
• spáry jsou plné, stejně hluboké a bez prasklin,
• rohy jsou čisté, bez viditelných řezů,
• kolem oken, parapetů a vypínačů jsou obklady přesně přiříznuté,
• na soklu je hydroizolace a obklad nekončí přímo v zemině,
• dilatační spáry jsou vyplněné pružným tmelem,
• na povrchu nezůstaly zaschlé zbytky lepidla ani malty,
• dostali jste název použitého lepidla, spárovací malty a impregnace pro případné opravy.