Pokládka dlažby - diagonálně

Příprava podkladu

Podklad musí být pevný, suchý, čistý a rovný. Diagonála nerovnosti neschová, spíš naopak: na šikmých liniích je každý přesah mezi dlaždicemi vidět ještě víc. Větší nerovnosti se vyrovnají samonivelační stěrkou, praskliny a díry se opraví a nakonec se nanese penetrace, aby lepidlo dobře drželo. V koupelně a ve sprše patří pod dlažbu hydroizolace, obvykle tekutá stěrka s páskami v rozích a kolem odtoku.

Rozměření a osy

Tohle je nejdůležitější krok celé práce. Obkladač najde střed místnosti a vyznačí dvě na sebe kolmé osy pod úhlem 45° k hlavní stěně. Potom si dlaždice obvykle rozloží „nasucho“, aby viděl, jak vyjdou řezy u stěn a u dveří. Cílem je, aby u vstupu a na viditelných místech nezůstaly úzké trojúhelníčky, ale souměrné a dost velké kusy.

Lepení a pokládka

Lepidlo se nanáší zubovou stěrkou vždy jen na menší plochu, aby dlaždici chytilo dřív, než začne zasychat. Pokládá se od os do stran. Stejné spáry drží křížky nebo nivelační systém. U větších dlaždic se lepidlo nanáší i na rub dlaždice, aby pod ní nezůstaly dutiny.

Řezání okrajů

U stěn vznikají trojúhelníky a lichoběžníky. Řežou se řezačkou na dlažbu nebo pilou s diamantovým kotoučem. Řezy u stěny většinou zakryje sokl, ale u dveří, vany nebo sprchového koutu musí být čisté a rovné.

Spárování a úklid

Spáry se vyplňují až po vytvrdnutí lepidla, podle výrobce obvykle zhruba po jednom dni. U stěn a v rozích se nechává dilatační spára, kterou se později vyplní pružným tmelem. Nakonec se dlažba umyje od zbytků spárovačky a podle potřeby se spáry nebo přírodní kámen impregnují.

Diagonála nejlépe vynikne u čtvercových dlaždic středních rozměrů. V úzké chodbě nebo malé koupelně rozbije dojem „tunelu“ a prostor působí širší. Dobře funguje i v místnostech, kde stěny nesvírají přesně pravý úhel, což je běžné ve starších domech. Souběžné spáry by křivost stěn prozradily, u šikmých spár si jí oko všimne mnohem méně.

Méně vhodná je u velkoformátové dlažby. Řezy jsou velké, odpadu hodně a s dlaždicemi se hůř manipuluje. U obdélníkových dlaždic diagonála funguje také, jen si předem představte, jak bude vzor vypadat. Pokud dlažba navazuje na sousední místnost, zvažte, jestli vás nebude rušit přechod dvou různých směrů u prahu.

• tvar místnosti: každý roh, výklenek, stoupačka nebo zárubeň znamená další šikmé řezy,
• velikost a materiál dlaždic: velké formáty, tvrdá slinutá dlažba nebo přírodní kámen se řežou pomaleji,
• stav podkladu: když je potřeba vyrovnávat, opravovat nebo dělat hydroizolaci, přibude práce i čas na schnutí,
• vzor a kombinace: střídání barev, vložky nebo lemování okrajů rovným pásem vyžadují pečlivější plánování,
• spotřeba materiálu: u diagonály vzniká víc odřezků, proto se kupuje větší rezerva než u rovné pokládky.

V paneláku nebo bytovém domě se vyplatí předem zjistit u SVJ nebo správce, kdy se smějí dělat hlučné práce, například řezání nebo bourání staré dlažby. Samotná výměna podlahové krytiny obvykle žádné povolení nepotřebuje. Pokud je dlažba součástí větší přestavby, ověřte si postup na stavebním úřadě.

• začít od stěny: úhel se postupně „rozjede“ a na druhé straně místnosti vzniknou ošklivé úzké řezy,
• nekontrolovat úhel: stačí malá odchylka na začátku a po několika řadách je vidět,
• málo lepidla pod dlaždicí: dutiny pak dutě znějí a dlaždice může při zatížení prasknout,
• chybějící dilatace: dlažba natlačená až ke stěně se může při změnách teploty zvednout nebo popraskat,
• malá rezerva: když dlaždice dojdou, nová dodávka může mít trochu jiný odstín.

Pokud už máte zkušenost s rovnou pokládkou a dost trpělivosti, zvládnete diagonálu i sami. Počítejte s tím, že půjde pomaleji a že spoustu času strávíte řezáním.

1. Zkontrolovat rovinnost podkladu dlouhou latí a nerovnosti vyrovnat.
2. Podklad vyčistit a natřít penetrací podle návodu výrobce.
3. Najít střed místnosti a vyznačit dvě kolmé osy pod úhlem 45° k hlavní stěně.
4. Rozložit dlaždice nasucho a posunout osy tak, aby řezy u vstupu vyšly souměrně.
5. Nanášet lepidlo zubovou stěrkou po menších plochách.
6. Položit první dlaždici přesně na osy a zkontrolovat ji vodováhou.
7. Pokračovat do stran s křížky a průběžně hlídat úhel i rovinu.
8. Nařezat a vlepit okrajové kusy, u stěn nechat dilatační spáru.
9. Po vytvrdnutí lepidla vyspárovat a povrch umýt vlhkou houbou.
10. Dilatace u stěn a v rozích vyplnit pružným tmelem.

• spáry jsou stejně široké a vedou v rovných šikmých liniích,
• úhel vzoru je stejný v celé místnosti a navazuje na práh,
• řezy u vstupu a na viditelných místech jsou souměrné a čisté,
• dlaždice nemají přesahy, sousední hrany leží v jedné rovině,
• při poklepu dlaždice nezní dutě, což by značilo dutinu pod nimi,
• dilatace u stěn je vyplněná pružným tmelem,
• povrch je čistý bez zbytků lepidla a spárovačky,
• zůstalo vám několik náhradních dlaždic ze stejné šarže.

O kolik víc dlažby koupit při diagonální pokládce?

U diagonály vzniká víc odřezků, proto se kupuje větší rezerva než u rovné pokládky. Přesné množství záleží na tvaru místnosti a velikosti dlaždic. Obkladač ho odhadne podle rozměrů a půdorysu.

Zakryje diagonála křivé stěny?

Do jisté míry ano. U šikmého vzoru si oko méně všimne, že stěny nejsou přesně souběžné. Nerovný podklad ale diagonála neschová, ten je potřeba před pokládkou vyrovnat.

Dá se diagonálně položit i velkoformátová dlažba?

Dá, ale ne vždy to dává smysl. Řezy jsou velké, odpadu je hodně a v menší místnosti z dlaždic zbudou hlavně trojúhelníky. Velké formáty na diagonálu se hodí spíš do prostorných místností.

Hodí se diagonální dlažba i na terasu?

Ano, pokud je dlažba mrazuvzdorná a podklad má spád pro odvod vody. Lepidlo i spárovačka musí být určené do exteriéru a je nutné dodržet dilatační spáry, protože venku se dlažba víc roztahuje a smršťuje.

Za jak dlouho se dá po dlažbě chodit?

Záleží na lepidle a spárovačce, údaje najdete na obalu. Opatrně se obvykle dá chodit po vytvrdnutí lepidla, plné zatížení a těžký nábytek až po úplném vyzrání materiálů.