Mikrocement

Položka mikrocementu pokrývá celý systém povrchové úpravy na připraveném podkladu. Patří sem očištění a penetrace, u rizikových podkladů vložení skelné tkaniny, dvě až tři vrstvy podkladového a finálního mikrocementu s broušením mezi vrstvami a nakonec ochranný lak ve dvou nebo více vrstvách. Součástí je i ošetření rohů, hran a přechodů na jiné materiály.

Do položky obvykle nepatří vyrovnání větších nerovností, nový potěr, hydroizolace sprchy, demontáž a zpětná montáž zařizovacích předmětů ani bourací práce. Pokud podklad není rovný a pevný, řeší se to jako samostatná práce ještě před mikrocementem.

Kde dává smysl

• rekonstrukce koupelny, kde se nechce bourat pevný starý obklad,
• podlahy v obývacím pokoji, kuchyni a na chodbě, kde má povrch působit souvisle bez prahů,
• sprchy a stěny kolem vany při správně vyřešené hydroizolaci,
• kuchyňské zástěny, pracovní desky, schody a nábytek z tuhých desek,
• obchody, kavárny a kanceláře, kde se hledá industriální vzhled.

Kde je to spíš riziko

• pohyblivé podklady, jako jsou staré parkety, prkenné podlahy bez stabilizace nebo pružící sádrokartonové podlahy,
• čerstvé potěry a omítky, které ještě nevyschly,
• podklady se vzlínající vlhkostí, například sklep bez izolace,
• povrchy s aktivními trhlinami a dilatačními spárami, které se mají přetáhnout bez přerušení,
• exteriér bez systému, který výrobce určil pro venkovní použití.

Mikrocement není náhrada za opravu podkladu. Výrobci se shodují, že co se pod ním pohne, to se dříve či později projeví i na povrchu.

Podklad musí být pevný, suchý, čistý a stabilní. Nejčastěji jde o cementový nebo anhydritový potěr, omítku, beton, sádrokarton na stěnách a starý keramický obklad. U obkladu se nejdřív ověří, že dlaždice nejsou duté. Uvolněné kusy se vymění nebo přilepí, povrch se odmastí a spáry se vyplní, aby se nepropisovaly přes tenkou vrstvu.

Savé podklady, jako je omítka a potěr, dostanou penetraci, která sjednotí savost. Nesavé, například glazura, dostanou adhezní můstek s pískem, aby se měl mikrocement čeho chytit. U podkladů, kde hrozí vznik trhlin, se do první vrstvy vkládá skelná tkanina. Konkrétní penetraci určuje výrobce systému a není dobré kombinovat výrobky různých značek.

Nové potěry je nutné nechat dostatečně vyschnout. Přesný limit vlhkosti uvádí výrobce, v praxi se měří karbidovou metodou nebo vlhkoměrem. U podlahového topení musí být potěr před zahájením prací vytopený podle protokolu.

1. Zkontrolovat rovinnost, pevnost a vlhkost podkladu, poklepem odhalit dutá místa.
2. Opravit nerovnosti a trhliny, u obkladu vyplnit spáry a obrousit glazuru.
3. Vysát prach, podklad odmastit a očistit podle pokynů výrobce.
4. Nanést penetraci nebo adhezní můstek podle typu podkladu a nechat vyschnout.
5. U rizikových podkladů vložit do první vrstvy skelnou tkaninu s přesahy.
6. Nanést první podkladovou vrstvu mikrocementu ocelovým hladítkem v tenké vrstvě.
7. Po zaschnutí vrstvu přebrousit a vysát prach.
8. Nanést další podkladovou vrstvu a znovu přebrousit.
9. Nanést jednu nebo dvě finální vrstvy jemného mikrocementu, které určují výsledný vzhled.
10. Nechat finální vrstvu vyschnout, jemně přebrousit a důkladně odprášit.
11. Nanést ochranný lak válečkem minimálně ve dvou vrstvách podle technického listu.
12. Chránit povrch před vodou a zatížením až do úplného vytvrzení.

Pro představu o časech: dánský výrobce Urban Hald ve svém návodu uvádí vrstvy mikrocementu o tloušťce do 1 mm, schnutí 2 až 4 hodiny před broušením, poslední vrstvu nejméně 12 hodin před lakováním a druhou vrstvu laku po 8 hodinách. Na povrch se podle něj dá v ponožkách stoupnout po 24 hodinách, vodotěsný a plně vytvrzený je ale až po 7 dnech. Jiné značky mají časy podobné, ne však stejné, proto rozhoduje technický list použitého systému.

Jednosložkový a dvousložkový mikrocement

Jednosložkové systémy se jen rozmíchají s vodou. Jsou jednodušší na přípravu a hodí se na menší plochy. Dvousložkové se míchají s polymerní pryskyřicí, která zvyšuje pružnost a přilnavost. U podlah s větším zatížením a v koupelnách se častěji volí dvousložkové.

Hrubozrnný a jemný mikrocement

Podkladové vrstvy jsou z hrubšího materiálu, který dodá pevnost. Finální vrstvy jsou jemné a určují texturu. Jemný povrch působí hladce a matně, hrubší je víc kamenný a méně kluzký. Na podlahy v koupelně se kvůli kluzkosti často volí o něco hrubší finální vrstva nebo lak s protiskluzovou přísadou.

Laky a ochrana

Lak je to, co chrání mikrocement před vodou, mastnotou a skvrnami. Nejčastěji se používají dvousložkové polyuretanové laky v matném, saténovém nebo lesklém provedení. Lak musí být od stejného výrobce jako mikrocement. Jiný lak může na povrchu vytvořit skvrny nebo se začít loupat.

Barva

Mikrocement se barví pigmenty přímo při míchání. Odstín se proto míchá pro celou plochu najednou nebo podle přesné receptury. Při domíchávání se stejný odstín trefuje těžko, a proto se malé opravy na velké ploše obvykle nedají udělat neviditelně.

Mikrocement s lakem odolá vodě, sám o sobě však hydroizolací není. Ve sprše a kolem vany se proto pod něj nejdřív provede hydroizolační vrstva s páskami v koutech a manžetami kolem odtoku a baterií. U sprchy v úrovni podlahy musí být spád k odtoku vytvořený už v podkladu, mikrocement ho jen kopíruje.

Na podlahové topení se mikrocement dát může. Topení se podle výrobců vypíná několik dní před nanášením a zapíná se až po vytvrzení laku. Urban Hald uvádí vypnutí nejméně 72 hodin před pracemi a zapnutí nejdříve 24 hodin po poslední vrstvě laku. Teplotu je pak potřeba zvyšovat postupně. Prudké náběhy způsobují pnutí a vlasové trhlinky.

Nanáší se při teplotě místnosti a podkladu zhruba od 10 do 25 °C. V chladu schne pomalu a nemusí správně vytvrdnout, v horku a průvanu schne příliš rychle a špatně se hladí.

• nepřipravený podklad: duté dlaždice, prach nebo mastnota způsobí odlupování a praskání,
• přetažená dilatační spára: pohyb podkladu se přenese do povrchu a vznikne trhlina přesně nad spárou,
• pohyblivý podklad: na parketách nebo pružící podlaze praská i tkanina,
• příliš silná vrstva najednou: materiál se smršťuje a vytváří síť vlasových trhlinek,
• vynechané broušení: další vrstva drží hůř a povrch je nerovný,
• špatně namíchaný pigment: na ploše se objeví tmavší šmouhy a skvrny,
• lak jiného výrobce: změna barvy, mléčné skvrny nebo odlupování,
• chybějící hydroizolace ve sprše: voda pronikne mikrotrhlinkami k podkladu a k obkladu pod ním,
• předčasné zatížení vodou: lak ještě není vytvrzený a na povrchu zůstanou bílé mapy.

V praxi se stává, že majitel očekává povrch dokonale rovnoměrný jako lakovaná deska. Mikrocement je ruční práce, stopy hladítka a jemné rozdíly v odstínu k němu patří. Vyplatí se proto před začátkem prací prohlédnout si vzorek nebo referenci stejné party a domluvit se, jaký vzhled je ještě v pořádku.

Při rozhodování se mikrocement nejčastěji porovnává s velkoformátovým obkladem a s litými epoxidovými či polyuretanovými podlahami. Každé řešení má jinou logiku.

• mikrocement: tenká vrstva bez spár, dá se nanést i na stěny, nábytek a schody, vzhled je ruční a každá plocha je trochu jiná. Vyžaduje pravidelnou péči o lak,
• velkoformátový obklad: velmi odolný a téměř bezúdržbový, spár je málo, ale úplně nezmizí. Při rekonstrukci se obvykle bourá a vyrovnává podklad,
• litá podlaha: samonivelační vrstva určená hlavně na podlahy, odolná proti opotřebení, na stěny a do sprchy se ale nehodí a působí spíš technicky.

Mikrocement vyhrává tam, kde je důležitá souvislá plocha přes podlahu i stěny a kde by bourání starého obkladu znamenalo hodně prachu a času. Obklad zase vyhrává tam, kde se očekává co nejméně údržby a maximální odolnost, například na chodbě u vchodu nebo v prádelně.

Malá plocha mezi linkou a horními skříňkami je dobré místo pro první pokus. Chyba se tu dá opravit bez velkých nákladů a technika se naučí stejně jako na podlaze.

1. Koupit kompletní systém jednoho výrobce: penetraci, podkladový a finální mikrocement, pigment, lak a hladítko.
2. Vypnout jistič, odmontovat zásuvky a vypínače a oblepit linku, skříňky a okolí páskou a fólií.
3. Přebrousit a odmastit starý obklad, vyplnit spáry a nanést adhezní můstek.
4. Namíchat podle návodu jen tolik materiálu, kolik se zpracuje během doby zpracovatelnosti.
5. Natáhnout tenkou první vrstvu, nechat vyschnout a přebrousit.
6. Natáhnout druhou a finální vrstvu, hladítko držet pod malým úhlem a táhnout křížem.
7. Po vyschnutí přebrousit jemným papírem, vysát a otřít vlhkým hadrem.
8. Nanést lak válečkem ve dvou tenkých vrstvách a dodržet čas mezi nimi.
9. Strhnout pásku ještě před úplným vytvrzením laku, aby se hrana neutrhla.
10. Nechat zástěnu vytvrdnout a teprve potom ji zatížit vodou a mastnotou.

Zda váš konkrétní záměr vyžaduje nějaké povolení, si v případě pochybností ověřte na příslušném úřadě. V bytovém domě je dobré dodržet domovní řád, hlavně dobu pro hlučné práce při broušení, a při zásahu do sprchy či odpadu myslet na to, že netěsnost by mohla poškodit byt pod vámi.

Mikrocement v Česku nejčastěji nanášejí specializované firmy, malíři nebo obkladači, kteří prošli školením výrobce. Ověřte si, že dodavatel má živnostenské oprávnění, které si snadno dohledáte v živnostenském rejstříku, a nechte si ukázat hotové realizace. Vyplatí se také písemná nabídka s přesným rozsahem prací a názvem použitého systému.

Podívejte se na povrch při bočním světle, například s baterkou položenou na podlaze. Vystoupí tak nerovnosti, ostré hrany po hladítku a místa, kde chybí lak. Poklepejte po ploše, zvuk má být všude stejný. Přejeďte prstem po hranách a rozích, nemají být ostré ani olouplé.

Ve sprše nechte po úplném vytvrzení pustit vodu a sledujte, jestli odtéká k odtoku a nikde nestojí. U koupelny si vyžádejte informaci o použité hydroizolaci a fotografie před nanesením mikrocementu.

Přejímací seznam

• povrch je souvislý, bez trhlin a olouplých míst,
• odstín je stejný na celé ploše, bez výrazných šmouh,
• lak je nanesený všude včetně hran, rohů a okolí odtoku,
• dilatační spáry jsou zachované a pružně vyplněné,
• přechody k zařizovacím předmětům, prahům a jiným materiálům jsou čisté a dotěsněné,
• voda ve sprše odtéká k odtoku,
• firma předala název systému, laku a pokyny k údržbě,
• je domluvené, kdy je povrch plně zatížitelný.

Na běžné čištění stačí voda s pH neutrálním prostředkem. Agresivní čisticí prostředky, chlor, abrazivní pasty a parní čističe lak poškozují. Pod nohy nábytku patří plstěné podložky. Na podlaze s velkým provozem se lak po letech obnovuje, výrobci doporučují pravidelně nanášet ochrannou vrstvu, aby povrch zůstal pěkný a odolný.

V ceníku NUMIQ se mikrocement počítá jako práce za m² včetně drobného spotřebního materiálu. Samotný systém mikrocementu a lak se v ceníku vedou zvlášť jako materiál. Orientační cena práce je přibližně 1 970 Kč za m². Ceny se liší podle regionu a města, v Praze a ve velkých městech bývají vyšší.

Na výsledek má vliv hlavně stav podkladu a rozsah plochy. Malá koupelna s množstvím rohů, výklenků a prostupů trvá na metr čtvereční déle než velká rovná podlaha. Stěny a stropy jsou pomalejší než podlaha. Dále rozhoduje, jestli je potřeba tkanina, adhezní můstek na obklad, počet finálních vrstev a typ laku. Oprava podkladu, vyrovnání a hydroizolace se počítají jako samostatné práce.

Pokud zvažujete klasický obklad, přečtěte si Obkladačské práce. Podobnou dekorativní úpravu stěn popisuje článek Benátský štuk - leštěná stěrka. Hydroizolaci pod sprchu rozebírá článek Hydroizolační nátěr kolem vany, umyvadla a pod sprchový kout.