Vykroužení otvorů do dlažby a gresu

Vykroužení je vrtání kruhového otvoru většího průměru přes celou tloušťku dlaždice. Na rozdíl od běžného vrtání malé díry pro hmoždinku se tu nepoužívá klasický vrták, ale korunka, tedy dutý válec s řeznou hranou po obvodu. Korunka vyřízne kruh a uvnitř zůstane vyříznutý kotouček, takzvaný vývrt, který se pak vyjme.

Položka se počítá na kusy, tedy za každý otvor zvlášť. Typické situace, kdy ji budete potřebovat:

• vývody studené a teplé vody pro nástěnnou baterii ve sprše nebo nad vanou,
• rohové ventily a odpad pod umyvadlem,
• přípojky radiátoru nebo žebříkového sušáku, které vycházejí ze stěny nebo z podlahy,
• odpadní potrubí WC, bidetu nebo podlahové vpusti s kulatým tělesem,
• elektroinstalační krabice pro zásuvky a vypínače v obložené stěně,
• prostupy pro stoupačky, kotvy zábradlí nebo sloupky na terase s gresovou dlažbou.

Proč otvor jednoduše nevybrousit bruskou? Jde to, ale kulatý tvar poskládaný z rovných řezů nikdy není čistý. Rozeta baterie nebo radiátorového ventilu má obvykle jen malý přesah, takže zubatý okraj by pod ní vykukoval. Korunka vytvoří přesný kruh, který rozeta spolehlivě zakryje.

Klasický keramický obklad na stěnu z póroviny je měkčí a pórovitější. Dá se do něj vrtat i levnějšími korunkami se slinutým karbidem nebo nastavitelným kruhovým řezákem. Gres je jiná kategorie. Vypaluje se při vysoké teplotě, je velmi hutný a tvrdý a jeho nasákavost je podle výrobců obvykle pod půl procenta. Právě hutnost z něj dělá výborný materiál na podlahu, ale při vrtání klade odpor, který obyčejný nástroj nepřekoná.

Do gresu se proto vrtá výhradně diamantovou korunkou. Při vrtání vzniká hodně tepla, a když se korunka nechladí, řezné diamanty se zalesknou, přestanou řezat a dlaždice se přehřívá. Přehřátá dlaždice může dostat vlasovou trhlinu, která není hned vidět, ale ukáže se až po položení nebo po první topné sezóně.

Další zvláštností dnešního gresu jsou velké formáty a tenké desky. Dlaždice 60 × 120 cm a větší jsou při manipulaci citlivé na ohyb a pnutí. Otvor blízko okraje takové desky je slabé místo, ze kterého se může rozběhnout prasklina. U leštěného gresu zase hrozí, že se povrch kolem otvoru poškrábe, když korunka při nasazení sklouzne.

Zaměření polohy

Nejvíc práce nedá samotné vrtání, ale přesné zaměření. Obkladač si od pevného bodu, třeba od rohu nebo od poslední položené dlaždice, odměří polohu středu trubky vodorovně i svisle. Musí přitom připočítat šířku spáry, kterou bude mezi dlaždicemi mít. Tady vzniká nejvíc chyb: jeden zapomenutý milimetr na každé spáře se na třech nebo čtyřech dlaždicích nasčítá do posunu, který rozeta už neschová. Zkušení řemeslníci si proto dlaždici často přiloží na místo, kde bude ležet, a polohu vývodu na ni přímo přenesou.

Volba průměru

Otvor se vrtá obvykle o několik milimetrů větší, než je průměr trubky. Důvodů je víc: trubka nemusí stát úplně kolmo, při montáži potřebujete trochu vůle a u rozvodů topení se trubka při ohřátí mírně pohybuje. Průměr ale nesmí být větší, než zakryje rozeta nebo manžeta. Proto je dobré mít při zaměřování k dispozici konkrétní baterii nebo ventil, ne jen „nějakou rozetu“.

Samotné vrtání

Dlaždice se položí lícem nahoru na rovnou, pevnou podložku, třeba na kus desky nebo jinou dlaždici, aby se při vrtání neprohýbala. Korunka bez středicího vrtáku má sklon po hladké glazuře ujíždět, proto se používá šablona s přísavkou, nebo se korunka nasadí nejdřív šikmo, vyřízne si malou drážku a teprve potom se postaví kolmo. Vrtá se bez příklepu, s mírným tlakem, s chlazením vodou, u suchých korunek s voskovou náplní pak mírným krouživým pohybem. Ke konci vrtání se tlak ještě sníží, aby se zadní strana dlaždice při proražení nevyštípla.

Dočištění a kontrola

Po provrtání se vyjme vývrt, hrana se zkontroluje a podle potřeby jemně srazí diamantovou brusnou houbou. Dlaždice se opláchne, aby na ní nezůstal kal z vrtání, a před lepením se ještě jednou přiloží na místo.

Na trhu je několik druhů nástrojů a každý se hodí na něco jiného. Vyplatí se vědět, co řemeslník používá, protože na tom závisí kvalita hrany.

• Diamantová korunka pro suché vrtání s voskem: upíná se do běžné vrtačky nebo akušroubováku, vosk uvnitř se při zahřátí taví a chladí řezné diamanty. Hodí se na menší otvory a jednotlivé kusy. Chce krouživý pohyb a trpělivost.
• Diamantová korunka se závitem M14 na úhlovou brusku: rychlá a výkonná, obkladači ji používají při větším počtu otvorů. Pracuje ve vysokých otáčkách, proto je u ní důležité chlazení a pevné vedení, jinak hrozí vyštípnutí.
• Korunka pro mokré vrtání se stojanem: velmi přesná, hodí se na velké průměry, například pro odpad WC, a na silný gres v exteriéru. Na jednotlivé otvory v koupelně se používá méně.
• Karbidová korunka nebo kruhový řezák: jen pro měkký nástěnný obklad. Do gresu se nehodí, rychle se otupí a dlaždici může rozbít.

Na podlahovou dlažbu z gresu se tedy v praxi téměř vždy používá diamant. U přírodního kamene a skleněné mozaiky platí ještě jiná pravidla a řemeslník by měl předem říct, jestli s takovým materiálem má zkušenost.

Otvor jde udělat přesně jen tehdy, když jsou přesně osazené všechny trubky a krabice. Před obkládáním byste proto měli mít vyřešeno:

• instalatér osadil vývody ve správné výšce a rozteči, zaslepil je a provedl tlakovou zkoušku,
• u nástěnné baterie jsou vývody ve vodorovné rovině a v rozteči, kterou uvádí výrobce baterie (obvykle 150 mm),
• elektrikář osadil krabice tak, aby po obložení lícovaly s povrchem obkladu a nebyly zapuštěné hluboko pod ním,
• v mokrých zónách je hotová hydroizolace včetně těsnicích manžet kolem prostupů,
• máte vybrané konkrétní baterie, ventily a rozety, aby šlo určit průměr otvoru,
• dlažby je dost i na případnou výměnu, protože při vrtání tvrdého gresu se občas kus pokazí.

V bytovém domě si navíc ověřte, jestli se práce nedotknou společných rozvodů, třeba stoupaček topení nebo vody. Pokud ano, domluvte se předem s výborem SVJ nebo se správcem domu. Pokud by součástí rekonstrukce bylo i přemisťování rozvodů, zásah do nosných konstrukcí nebo jiné větší úpravy, ověřte si na stavebním úřadě, co k tomu podle platného stavebního zákona potřebujete. Samotné vrtání otvorů do dlažby žádné řízení nevyžaduje.

Pokud otvor vzniká u plynového potrubí, například u prostupu ke kotli, s potrubím smí manipulovat jen osoba s příslušným oprávněním. Kdybyste kdykoli ucítili plyn, okamžitě odejděte, nepoužívejte elektrické spínače a volejte plynárenskou pohotovost na čísle 1239.

I když jde pořád o „jeden kus“, náročnost se mezi jednotlivými otvory výrazně liší. Od toho se odvíjí i čas a riziko poškození dlaždice.

Jednodušší situace

• volná dlaždice před položením, kterou lze vrtat na stole,
• menší průměr a otvor uprostřed dlaždice daleko od okraje,
• matný gres běžné tloušťky kolem 8 až 10 mm,
• více stejných otvorů najednou, když je nářadí jednou připravené.

Náročnější situace

• otvor do už položené dlažby, například při dodatečné montáži radiátoru; dlaždice musí být celoplošně podlepená, jinak může při vrtání prasknout, a za ní mohou vést trubky nebo kabely,
• otvor blízko hrany dlaždice; od okraje by měl být obvykle aspoň zhruba 1 až 2 cm, u tenkého velkoformátu raději víc,
• otvor přes spáru, kdy polovina kruhu připadne na jednu a polovina na druhou dlaždici; dlaždice se musí při vrtání pevně zafixovat k sobě,
• velký průměr, například pro odpad WC nebo sloupek zábradlí,
• silný venkovní gres o tloušťce kolem 20 mm, leštěný povrch nebo protiskluzová struktura,
• velkoformátová deska, se kterou se špatně manipuluje a jejíž zničení stojí nejvíc práce.

U položené dlažby je dobré počkat, až lepidlo úplně vytvrdne. Podle výrobce lepidla to obvykle bývá aspoň 24 hodin, u silnější vrstvy i déle. Vrtání do čerstvě položené dlaždice ji může uvolnit.

V ceníku najdete kromě této položky i příbuznou práci vyřezání otvorů do obkladu a dlažby. Na první pohled zní podobně, ale jde o jiný postup i jiné nářadí.

• Vykroužení je vždy kruhový otvor, dělá se diamantovou korunkou a výsledkem je čistý kruh. Hodí se pro trubky, vývody, odpady a krabice.
• Vyřezání je hranatý nebo nepravidelný otvor či výřez, například pro čtvercovou podlahovou vpusť, revizní dvířka, výřez kolem zárubně, rohu stěny nebo podstavce. Dělá se úhlovou bruskou, řezačkou nebo stolní pilou s vodním chlazením.
• U vykroužení rozhoduje hlavně průměr, materiál a poloha otvoru. U vyřezání rozhoduje délka a počet řezů a to, jestli jde o výřez uprostřed dlaždice, nebo od okraje.
• Hranatý otvor uprostřed dlaždice se často začíná tím, že se v rozích vyvrtají malé otvory, aby se z ostrých rohů nerozběhly praskliny. To je ale součást vyřezání, ne samostatné vykroužení.

Pokud tedy potřebujete otvor pro trubku radiátoru, objednáváte vykroužení. Pokud potřebujete výřez pro čtvercovou podlahovou vpusť, jde o vyřezání. Když si nejste jistí, ukažte obkladači konkrétní výrobek, který bude dlažbou procházet.

Většina problémů s otvory se neukáže hned, ale až při montáži zařizovacích předmětů nebo po několika měsících používání.

• Posunutý otvor: špatně zaměřená poloha nebo zapomenutá spára. Rozeta pak nesedí uprostřed nebo otvor nezakryje vůbec a dlaždice se musí vyměnit.
• Příliš malý otvor: trubka se do něj zasouvá násilím, dlaždice je pod napětím a časem praskne. U trubek topení se to stává častěji, protože se při ohřevu roztahují.
• Vlasová trhlina z přehřátí: vznikne při vrtání bez chlazení nebo tupou korunkou. Zpočátku není vidět, později se prodlouží a zašpiní.
• Vyštípnutá hrana: příliš velký tlak ke konci vrtání nebo vrtání s příklepem. Pod rozetou to někdy projde, u krabic a odpadů často ne.
• Tvrdá výplň kolem trubky: mezera mezi trubkou a dlažbou se vyplní spárovací hmotou. Pohyb trubky pak spáru rozdrolí nebo dlaždici naruší. Správně se mezera vyplňuje trvale pružným, obvykle sanitárním silikonem.
• Porušená hydroizolace: ve sprše se při dodatečném vrtání poškodí izolační stěrka nebo manžeta pod dlaždicí a voda začne zatékat za obklad.
• Navrtaná trubka nebo kabel: při vrtání do položeného obkladu bez ověření, co je za ním. Před takovým vrtáním je potřeba znát trasy rozvodů nebo je ověřit detektorem.

Pokud potřebujete jeden nebo dva otvory do volné dlaždice, třeba pro přípojku sušáku, zvládnete to sami. S otvory do už položené dlažby ve sprše, velkými průměry a velkoformátovými deskami se raději obraťte na obkladače. Při vrtání vzniká jemný prach s obsahem křemene, proto používejte respirátor aspoň třídy FFP2 a ochranné brýle.

1. Připravit diamantovou korunku vhodného průměru, vrtačku bez příklepu, šablonu nebo kus desky s vyvrtaným vodicím otvorem a nádobu s vodou.
2. Přiložit dlaždici na místo, přenést na ni střed vývodu a připočítat šířku spáry.
3. Vyznačit střed otvoru fixem na papírovou lepicí pásku nalepenou na glazuru.
4. Položit dlaždici lícem nahoru na rovnou a pevnou podložku, aby se neprohýbala.
5. Vypnout příklep a nastavit střední otáčky podle pokynů výrobce korunky.
6. Nasadit korunku do šablony nebo šikmo, vyříznout mělkou drážku a pak korunku postavit kolmo.
7. Vrtat s mírným tlakem, průběžně chladit vodou, u voskové korunky jemně kroužit.
8. Ke konci snížit tlak, aby se zadní strana dlaždice nevyštípla.
9. Vyjmout vývrt, zkontrolovat hranu a jemně ji zabrousit diamantovou houbou.
10. Opláchnout dlaždici, nechat ji oschnout a před lepením ji ještě jednou přiložit na místo.

Když korunka přestane řezat a jen hučí, je zalesklá. Pomůže krátce s ní vrtat do brusného kamene nebo kusu pórobetonu, čímž se diamanty znovu obnaží.

Samotné vyvrtání jednoho otvoru do volné dlaždice trvá obvykle jen několik minut. Většinu času zabere zaměření, příprava nářadí a kontrola. U položené dlažby, velkého průměru nebo silného gresu to trvá podstatně déle. Pokud se mezera kolem trubek vyplňuje silikonem, počítejte s tím, že úplně vytvrdne podle výrobce obvykle až za několik dní, a do té doby ho ve sprše zbytečně nezatěžujte vodou.

Při kontrole si otvor prohlédněte zblízka při bočním světle, které odhalí i jemné trhlinky. Přejeďte prstem po hraně, nesmí být ostrá ani vyštípnutá. Kolem položené dlaždice jemně poklepejte, dutý zvuk prozradí špatně podlepené místo. A hlavně si vyzkoušejte přiložit rozetu nebo manžetu, která bude otvor zakrývat.

• každý otvor je na místě podle osazených vývodů a trubek,
• rozety a manžety otvory úplně zakryjí a sedí uprostřed,
• vývody baterie jsou symetricky ve stejné výšce a rozteči,
• hrany otvorů jsou čisté, bez vyštípnutí a ostrých úlomků,
• na dlaždicích nejsou při bočním světle vidět vlasové trhliny,
• kolem otvorů není poškrábaná glazura ani leštěný povrch,
• dlaždice s otvory při poklepu nezní dutě,
• mezera mezi trubkou a dlažbou je vyplněná pružným tmelem, ne spárovací hmotou,
• ve sprše a u vany je zachovaná hydroizolace a těsnicí manžety kolem prostupů,
• okolí je očištěné od kalu a prachu z vrtání.