Předpříprava pro připojení chytrého termostatu

Nejde o montáž termostatu, ale o přípravu cesty pro něj. Obvykle se dělá toto:

• určení místa termostatu v referenční místnosti, většinou v obýváku,
• osazení instalační krabice do zdi ve správné výšce,
• uložení chráničky (ohebné trubky) od krabice ke kotli, k tepelnému čerpadlu nebo k rozvaděči,
• zatažení ovládacího kabelu s dostatečným počtem žil a s rezervou,
• příprava napájení pro termostaty, které ho potřebují zvlášť,
• u podlahového topení také příprava trasy pro podlahové čidlo a pro zónovou regulaci,
• označení konců kabelu a zápis, kudy trasa vede.

Chránička má praktický smysl. Když se kabel jednou poškodí nebo nový termostat bude chtít jiný kabel, dá se vytáhnout a vyměnit bez bourání.

Proč na místě tolik záleží? Termostat měří teplotu jen tam, kde visí, a podle ní řídí topení pro celý byt nebo celou zónu. Pokud je na špatném místě, topení se vypíná příliš brzy, nebo naopak pozdě.

• vnitřní zeď, ne obvodová, která bývá v zimě chladnější,
• výška obvykle zhruba jeden a půl metru nad podlahou,
• mimo radiátor, krb, sporák, televizi a přímé slunce,
• mimo průvan u dveří a oken,
• místo, které nezakryje nábytek ani závěs,
• u termostatů na WiFi místo s dobrým signálem domácí sítě.

V praxi se často stává, že se krabice osadí tam, kde „zbylo místo“, a teprve po zařízení pokoje se ukáže, že termostat je za skříní nebo hned vedle radiátoru. Proto se vyplatí určit místo spolu s plánem nábytku.

1. Ověřit, jaký zdroj tepla a jaký typ regulace se plánuje: jednoduché zapínání a vypínání, komunikační sběrnice (například OpenTherm nebo eBUS podle kotle) nebo zónová regulace.
2. Projít návod výrobce kotle, a pokud je už vybraný, i návod k termostatu: počet žil, typ kabelu, potřeba napájení.
3. Vyznačit místo termostatu a trasu ke zdroji tepla nebo k rozvaděči.
4. Vysekat nebo vyfrézovat drážky, osadit krabici a uložit chráničku.
5. Zatáhnout kabel s rezervou na obou koncích a alespoň s jednou až dvěma volnými žilami navíc.
6. Při samostatném napájení připravit přívod z rozvaděče s jištěním.
7. Konce kabelu zaizolovat, označit a krabici zaslepit krytem.
8. Zapsat trasu a označení žil, ideálně i s fotkou před omítnutím.

Zásahy do elektroinstalace, nový napájecí okruh a práce v rozvaděči smí dělat jen elektrikář s odbornou způsobilostí. Připojení na svorky kotle obvykle dělá servisní technik kotle, i kvůli záruce. Do plynové části kotle zasahuje vždy jen oprávněný plynař. Pokud ucítíte plyn, volejte plynovou pohotovost na 1239, případně 112.

Drátový termostat

Potřebuje kabel až ke kotli. Pro jednoduché zapínání často stačí dvě žíly, ale termostaty, které s kotlem komunikují nebo potřebují napájení, jich chtějí víc. Proto se táhne vícežilový kabel, i když se dnes zapojí jen dvě žíly.

Bezdrátový termostat

Termostat na zdi jede na baterie, ale u kotle bývá přijímač, který potřebuje místo, napájení a propojení s kotlem. Ani tady se příprava úplně nevynechává. Kabel do krabice se vyplatí uložit i tak, kdybyste později přešli na drátový model.

Zónová regulace a podlahové topení

Každá zóna má vlastní termostat a kabel vede do rozdělovače nebo do skříňky s řídicí jednotkou. Podlahové čidlo se ukládá do chráničky v podlaze ještě před betonáží, aby šlo při poruše vyměnit. Po zalití podlahy už se nic doplnit nedá.

Snadno se předpříprava dělá v hrubé stavbě nebo při rekonstrukci, kdy jsou zdi bez omítky a elektrikář dělá i ostatní rozvody. Náročnější, a tedy i dražší, je v hotovém bytě, kde se musí sekat do omítky nebo obkladu a pak opravovat povrch, případně vést kabel v liště.

Dále práci ovlivňuje vzdálenost mezi termostatem a kotlem, počet zdí a stropů v trase, počet zón, potřeba samostatného napájení a to, jestli je v rozvaděči volné místo. V bytovém domě s ústředním topením si předem ověřte u SVJ nebo správce domu, jaké možnosti regulace vůbec máte. S vlastním kotlem v bytě je situace jednodušší. Pokud je předpříprava součástí větší přestavby, rozsah prací si ověřte na stavebním úřadě.

• termostat na obvodové zdi nebo u zdroje tepla,
• kabel s přesně tolika žilami, kolik je potřeba dnes, bez rezervy,
• kabel zaomítnutý přímo ve zdi bez chráničky,
• ovládací kabel vedený na dlouhé trase těsně souběžně se silovými kabely, což může rušit signál,
• neoznačené konce a žádný záznam trasy,
• záměna nízkonapěťového a síťového zapojení při připojování,
• chybějící podlahové čidlo, na které se přijde až po zalití podlahy.

• krabice je na domluveném místě a ve správné výšce,
• kabel je v chráničce a dá se s ním v ní pohnout,
• na obou koncích je dostatečná rezerva kabelu,
• počet žil odpovídá plánovanému termostatu a zbývá rezerva,
• konce jsou zaizolované, označené a krabice je zakrytá,
• elektrikář kabel proměřil a ověřil, že není přerušený,
• u nového napájecího okruhu máte revizní zprávu od revizního technika,
• máte fotky trasy a písemný zápis zapojení.