Vypouštění topného systému

Lidé se často ptají, jestli se má topení vypouštět každý rok před zimou. Nemá. Topná voda, která v systému koluje roky, už ztratila kyslík a vodní kámen se z ní vysrážel. Pro potrubí a kotel je proto šetrnější než čerstvá voda z vodovodu. Při každém novém napuštění se do systému dostane kyslík a další vodní kámen, a to podporuje korozi i usazeniny. Zbytečné vypouštění tedy topení spíš uškodí.

Vypuštění má smysl hlavně v těchto případech:

• výměna nebo přesun radiátoru, pokud ho nejde samostatně uzavřít ventily,
• oprava nebo výměna potrubí, ventilů, čerpadla či kotle,
• proplach zaneseného systému, třeba při výměně starého kotle za nový,
• zimní odstávka objektu, který nebude temperovaný a hrozí v něm zamrznutí.

Kvůli výměně jednoho radiátoru často není potřeba vypouštět celý dům. Má-li radiátor termostatický ventil a uzavíratelné šroubení na zpátečce, topenář ho uzavře a vypustí jen tento jeden kus.

Radiátorové ústřední topení

Voda se vypouští vypouštěcím kohoutem v nejnižším bodě systému. Bývá u kotle, ve sklepě nebo pod nejníže položeným radiátorem. Na kohout se nasadí hadice, která vede do kanalizace nebo ven. Potom se postupně otevírají odvzdušňovací ventily na radiátorech, od nejvyššího podlaží dolů. Těmito ventily do systému vniká vzduch a voda může odtékat. Pokud má kotel automatické dopouštění, je potřeba ho nejdřív zavřít, jinak by systém doplňoval vodu stále dokola.

Podlahové topení

Podlahové topení tvoří dlouhé smyčky trubek, které leží vodorovně v podlaze. Samospádem z nich voda úplně nevyteče. Když se podlahovka vypouští kvůli mrazu, topenář jednotlivé okruhy na rozdělovači vyfouká stlačeným vzduchem nebo je propláchne. V ostatních případech se podlahové okruhy většinou jen uzavřou na rozdělovači a zůstanou plné.

Byt v bytovém domě

Bydlíte v bytě napojeném na ústřední topení domu, třeba v paneláku zásobovaném z teplárny nebo z domovní kotelny? Pak si vodu sami nevypouštíte. Stoupačky patří ke společným rozvodům, takže jejich vypuštění a napuštění zajišťuje SVJ nebo správce domu. Bez dohody s nimi byste mohli nechat bez tepla celou sekci domu. Než začnete měnit radiátor, ozvěte se proto nejdřív správci.

Rychlé a jednoduché vypuštění bývá u přehledného systému s dobře přístupným vypouštěcím kohoutem, funkčními ventily a jedním podlažím. Víc času zaberou tyto situace:

• hodně radiátorů nebo více podlaží,
• kombinace radiátorů a podlahového topení,
• zatuhlé nebo netěsné ventily, které se při otevření můžou poškodit,
• chybějící vypouštěcí kohout, kdy je nutné povolit šroubení na radiátoru,
• silně zanesená voda, která ucpává kohouty a vyžaduje proplach,
• nemrznoucí směs v systému, kterou nesmíte vylít do kanalizace, ale musíte ji zachytit a odevzdat k likvidaci, například na sběrném dvoře.

Jednoduchý radiátorový systém zvládne vypustit i šikovný laik. Nesahejte ale na plynovou přípojku ani na elektroinstalaci kotle, tyto zásahy patří odborníkovi s oprávněním. Pokud ucítíte plyn, nic nezapínejte, vyvětrejte, odejděte do bezpečí a volejte plynárenskou pohotovost na čísle 1239. Nevíte-li jistě, kde je nejnižší bod systému nebo co který ventil dělá, zavolejte topenáře.

1. Vypnout kotel ovladačem nebo jističem a nechat vodu vychladnout, dokud nejsou radiátory na dotek vlažné.
2. Zavřít automatické dopouštění nebo ventil přívodu studené vody do systému.
3. Připravit hadici, kbelíky, hadry a klíček na odvzdušňovací ventily.
4. Nasadit hadici na vypouštěcí kohout v nejnižším bodě a její konec vést do kanalizace nebo ven, níž, než je kohout.
5. Otevřít vypouštěcí kohout.
6. Postupně otevřít odvzdušňovací ventily na radiátorech, začít v nejvyšším podlaží.
7. Počkat, až voda přestane téct, a zkontrolovat i radiátory v nejnižších místech, kde mohla voda zůstat.
8. Při zimní odstávce povolit také šroubení nejníže položených radiátorů a nechat systém otevřený, aby nikde nezůstala voda.
9. Před napouštěním zavřít všechny ventily a kohouty a zkontrolovat tlak v expanzní nádobě podle návodu ke kotli.
10. Napouštět pomalu, ideálně upravenou vodou podle doporučení výrobce kotle, a průběžně odvzdušňovat radiátory od nejnižšího po nejvyšší.
11. Doplnit tlak na hodnotu, kterou uvádí výrobce, u rodinného domu obvykle zhruba 1 až 1,5 baru ve studeném stavu.
12. Zapnout kotel, nechat systém zahřát, znovu odvzdušnit a zkontrolovat tlak.

• Vypouštění horkého systému. Horká voda pod tlakem vás může opařit a poškodit těsnění i podlahy.
• Zapomenuté dopouštění. Voda pořád teče a vy se divíte, proč systém není prázdný.
• Voda v nejnižších bodech. Při zimní odstávce stačí trocha vody v radiátoru nebo v ohybu potrubí a mráz ho roztrhne.
• Násilí na starých ventilech. Zatuhlý ventil se snadno ulomí. Je lepší mít po ruce náhradní díl nebo topenáře.
• Špatné odvzdušnění. Vzduch v systému bublá, radiátory hřejí jen nahoře a čerpadlo trpí.
• Nesprávný tlak. Při nízkém tlaku kotel hlásí chybu, při vysokém upouští pojistný ventil.

Po napuštění a zapnutí topení se vyplatí systém několik hodin sledovat a v dalších dnech ještě jednou zkontrolovat tlak. Vzduch se uvolňuje postupně, proto je běžné, že radiátory potřebují odvzdušnit i podruhé.

• tlak na tlakoměru je v rozsahu podle výrobce kotle a po zahřátí neklesá,
• kotel nehlásí chybu a čerpadlo běží potichu,
• všechny radiátory hřejí rovnoměrně po celé ploše,
• v systému nic nebublá ani nesyčí,
• spoje, ventily a vypouštěcí kohout jsou suché,
• pojistný ventil nekape,
• u podlahového topení jsou všechny okruhy na rozdělovači otevřené a průtokoměry ukazují průtok,
• u vyměněných dílů máte od topenáře informaci, co měnil a na jaký tlak systém napustil.