Svařování kovového potrubí plamenem

Plamen se hodí hlavně pro tenkostěnné ocelové potrubí menších průměrů, jaké najdete v rozvodech topení v rodinných domech i ve starších panelových a cihlových domech. Svářeč umí teplo jemně dávkovat, takže tenkou stěnu trubky snáz nepropálí. Výhodou je i to, že hořák nepotřebuje elektrickou přípojku a dostane se i do těsných koutů za radiátorem nebo pod stropem kotelny.

V některých případech se ale volí jiný postup:

• silnostěnné a velké potrubí v kotelnách se obvykle svařuje elektrickým obloukem, který je u silného materiálu rychlejší,
• měděné trubky se v praxi téměř vždy pájejí natvrdo, ne svařují; plamen se sice použije také, ale měď se přitom nenataví,
• pozinkované potrubí, typické pro staré rozvody vody, se svařovat nemá: zinek při ohřevu shoří a uvolňuje škodlivé výpary, spoj ztratí ochranu proti korozi, a proto se takové trubky napojují závity nebo přechodkami,
• plynové potrubí smí svařovat jen oprávněná osoba s příslušným osvědčením, včetně revize a zkoušky těsnosti, nejde tedy o běžnou topenářskou práci.

U starších domů má svařování plamenem ještě jednu výhodu. Původní trubky mají často rozměry, na které moderní lisovací tvarovky nepasují, nebo jsou natolik zeslabené, že by lisování nevydržely. Svarem se nový úsek napojí přímo na zdravou část starého potrubí.

Samotné svařování trvá kratší dobu, než byste čekali. Většinu času zabere příprava a kontrola.

1. Vypnout kotel, nechat soustavu vychladnout a vypustit vodu aspoň z té části, kde se bude svařovat.
2. Zabezpečit okolí: odstranit hořlavé věci, zakrýt podlahu a stěny nehořlavou podložkou nebo plechem, připravit hasicí přístroj.
3. Odříznout poškozený úsek a konce trubek očistit od rzi, barvy a mastnoty až na lesklý kov, případně upravit hrany.
4. Nový díl přesně nasadit a zafixovat, aby spoj držel osu a při svařování se neposunul.
5. Nastavit plamen podle tloušťky stěny a spoj rovnoměrně nahřát po celém obvodu.
6. Svařit spoj plynulým pohybem kolem trubky, podle potřeby s přídavným drátem.
7. Nechat svar volně vychladnout, nechladit ho vodou.
8. Zkontrolovat svar pohledem, napustit a odvzdušnit soustavu a provést tlakovou zkoušku.
9. Po skončení prací ještě nějakou dobu sledovat okolí pracoviště, jestli někde nedoutná prach nebo izolace.

Pokud se potrubí bude zasekávat do zdi nebo podlahy, dělá se to až po úspěšné tlakové zkoušce. Netěsný svar schovaný pod omítkou se hledá mnohem hůř než ten, který je ještě vidět.

Náročnost, a tím i cenu, ovlivňuje hlavně to, jak snadno se svářeč ke spoji dostane a v jakém stavu je potrubí. Jednoduše se svařuje volně vedená trubka v kotelně nebo na zdi, kde se dá hořákem obejít celý obvod. Složitější je to v těchto situacích:

• spoj je těsně u zdi, v rohu nebo pod stropem a svářeč musí pracovat v nepohodlné poloze,
• trubka je silně zkorodovaná a je potřeba najít místo, kde je stěna dost silná na svar,
• v blízkosti jsou dřevěné obklady, podhledy, kabely nebo plastové potrubí, které je nutné chránit,
• v bytovém domě je potřeba vypustit celé stoupací potrubí, což vyžaduje domluvu se SVJ nebo správcem domu,
• po svařování následuje sekání drážek, zednické zapravení a oprava omítky.

V bytovém domě je stoupačka topení společnou částí domu. Bez souhlasu SVJ, družstva nebo správce do ní nezasahujte, i když vede přes váš byt. Při větší přestavbě topení, například při změně zdroje tepla nebo dispozice, si na stavebním úřadu ověřte, zda podle platného stavebního zákona nepotřebujete některé z povolení. Samotná oprava úseku potrubí obvykle žádné povolení nevyžaduje, ale pokud si nejste jistí, zeptejte se.

Svařování plamenem je práce s otevřeným ohněm a tlakovými lahvemi, proto patří výhradně do rukou proškoleného svářeče se svářečským průkazem. Není to práce pro kutily. Kvalifikovaný svářeč zná nejen samotný postup, ale i pravidla požární bezpečnosti při svařování v budovách: přípravu pracoviště, přítomnost hasicího přístroje a dohled po skončení prací.

Proč je dohled po skončení tak důležitý? Jiskry a rozžhavený kov mohou zapálit prach v drážce, izolaci nebo dřevo za zdí, a to i se zpožděním. Požár se někdy projeví až po odchodu svářeče. Jako majitel pomůžete tím, že před jeho příchodem odklidíte z okolí potrubí všechno hořlavé a zajistíte, aby se dala místnost větrat.

Pokud při práci ucítíte plyn, práci okamžitě zastavte, vyvětrejte, nevypínejte ani nezapínejte elektrické spotřebiče a volejte plynárenskou pohotovost na lince 1239. Při bezprostředním nebezpečí volejte 112.

V praxi se nejčastěji objevují tyto problémy:

• nedostatečně očištěné konce trubek: rez a barva způsobí póry a svar časem prosakuje,
• propálená stěna u tenkých trubek, když je plamen příliš silný nebo se zdrží na jednom místě,
• nespojený kořen svaru, kdy spoj zvenku vypadá pěkně, ale uvnitř není kov spojený v celé tloušťce,
• svar na zeslabeném potrubí: spoj je těsný, ale o kousek dál prorezlá trubka brzy praskne,
• zasekání bez tlakové zkoušky, po kterém se netěsnost projeví vlhkou skvrnou na zdi.

Při přebírání práce si zkontrolujte hlavně tyto body:

• svar je souvislý po celém obvodu trubky, bez děr, trhlin a viditelných pórů,
• spojené trubky leží v jedné ose a potrubí není zkřivené ani prověšené,
• okolí pracoviště není ohořelé a ochrana podlah a stěn splnila svůj účel,
• soustava byla napuštěna, odvzdušněna a prošla tlakovou zkouškou,
• po spuštění topení jsou spoje suché i při provozní teplotě,
• radiátory se rovnoměrně prohřívají a v soustavě neprobublává vzduch,
• tlak na manometru kotle po několika dnech provozu neklesá,
• zasekané potrubí bylo zakryto až po zkoušce těsnosti.